želva sloní
Želva sloní
Geochelone nigra porteri
Želva sloní (Geochelone nigra) je spolu se želvou obrovskou největší žijící pozemní druh želvy.
Synonyma
- Chelonoidis nigra Harlan, 1827
Popis
Želva sloní může být až 1,2 m dlouhá a dosahuje hmotnosti 200 kg. Tvar krunýře se liší podle poddruhu želvy: některé mají krunýř sedlovitý a v přední části klenutý, což jim umožňuje zvednout hlavu a dosáhnout tak i na vyšší zdroje potravy, jiné mají krunýř klenutý a živí se nižšími rostlinami. Vždy je černě zbarvený. Končetiny jsou robustní, s krátkými prsty.
Rozšíření
Je to endemit souostroví Galapágy. Toto souostroví je sopečného původu. Želvy tak žijí na velmi úrodné půdě, zároveň ale také na černém sopečném popelu, který je vysoce výhřevný.
Biologie
Většinu života tráví pastvou v malých skupinách a vyhříváním se v loužích nebo válením v bahně. V období rozmnožování se samci stávají teritoriální a hledají partnerky. Technika zásnub je u samců želv sloních nekompromisní. Jakmile samec vyhledá příhodnou samici, vnutí ji drsně podřízené postavení, kouše a štípe ji do nohou, aby ji přinutil k nehybnosti. Potom se vysune na její hřbet a páří se s ní.
Jsou vejcorodé, samice vyhrabávají v zemi jámy, kam pak kladou vejce.
Ochrana
Přestože některé želvy sloní žijí zaručeně déle než 100 let, druh je z hlediska ochrany zranitelný ve své existenci. Tyto želvy jsou ohrožovány hlavně v mladém věku introdukovanými zvířaty, například potkany, kočkami a potravní konkurencí v podobě koz a dobytka.
Od roku 1965 se snaží výzkumná stanice Charlese Darwina (Charles Darwin Research Station) na základě programu a repatriace želv sloních pozvednout jejich upadávající populaci. Do března roku 2000 bylo vypuštěno do přírody 1000 želv sloních.