Hypnos-Spánek
2. pád Hypna , Latinsky-Sommus
Je v řecké mytologii syn bohyně noci Nykty a bratr boha Thanata. Je to bůh spánku a sám spánek.
Hypnos každou noc sestupoval na zemi, se svou matkou tiše procházeli a na všechny živé tvory sesílali spánek, který je zbavoval trápení a starostí. Lidem také dával sny. Jeho moc byla neodolatelná, stalo se, že uspal samotného nejvyššího boha Dia. Poprvé to bylo, když Héra chtěla zničit Hérakla, podruhé když proti vůli Dia pomáhal Poseidón v trojské válce Achajcům. Hypnos prý za odměnu od Héry dostal za manželku jednu z Charitek Pásitheu.
Žil prý až u dalekého Ókeanu nebo dokonce v podsvětní říši boha Háda. Jiné mýty uvádějí, že žil až na nejvzdálenějším severu, kde obklopen všemi sny pobýval v temné jeskyni.
Hypnos měl tři syny: Morfeus - uměl na sebe vzít podobu i hlas kteréhokoliv člověka.
Fobétór či Ikelos („Zastrašovatel“) - objevoval se ve zvířecí podobě.
Fantasos - dokázal se proměnit ve fantastické neživé věci.
Býval zobrazován převážně jako chlapec s křidélky na ramenou nebo spáncích. Jindy byl zobrazen jako stařec s orlími nebo motýlími křídly. V rukou měl berlu, případně makovici, s kterou se lehce dotýkal lidských spánků. Jindy vyléval omamný spánek z rohu.
Do moderního jazyka je přenesen výraz hypnóza, stav podobný spánku, duševní strnulosti nebo zasnění, v němž uspaný člověk částečně podléhá cizímu vlivu.
Odraz v umění:Podoba boha spánku Hypna se zachovala na mnoha vázových malbách a reliéfech. Nejznámější je bronzová hlava s křidélkem na pravém spánku, jehož torzo je v Britském muzeu v Londýně.
