Projektový záměr zahrady
Vstupní část
Vstupní část zahrady se nalézá ve střední části JV oplocení.
Na pozemek se vstupuje ocelovými vrátky sousedícími s vraty shodného
materiálu pro případný vjezd motorových vozidel.
Přímo za vraty a vrátky se rozprostírá rozsáhlá zpevněná plocha
ze zámkové dlažby, která slouží jako hřiště pro koloběžky a tříkolky.
p.č. 2 Plochu zde navrhujeme z temované prosývky s dvouřadým lemem
z tefritových kostek. Tento způsob zpevněné plochy je přírodní a lze
s ním navázat na stávající podloží zámkové dlažby. Dlažba se vrátí
MĚ úřadu na druhotné použití. Jemná část skladby podkladu se použije
jako drenážní vrstva do rokle. Na hrubou vrstvu podloží se naváže
s předepsanou skladbou podkladu pro temované plochy. p.č. 1 Strukturu
temované plochy protíná zvlněná pěšina z drobných tefritových kostek
spojující vstupní vrátka s vydlážděnou plochou před vchodovými dveřmi.
Pěšina je zakončena kruhovou mozaikou znázorňující želvu. p.č . 2 0
Uprostřed dlážděné pěšiny bude po levé straně rozšířená půlkruhová
část zpevněné plochy, do které bude umístěna lavička pro čekající
rodiče. Navržené dlážděné plochy jsou vydlážděny tefritovou kostkou
různých rozměrů a formátů. p.č. 3 Výše uvedenou kruhovou mozaiku protíná
zároveň zahradní pěšina pro tříkolky a koloběžky, která spojuje
táhlým obloukem SZ část temované plochy s odpočívadlem. p.č.19 Naproti
odpočívadlu s mozaikou ryby bude půlkruhový výstupek pro parkování
tříkolek a koloběžek.
Malá zahrada
Malá zahrada se rozkládá na JV části pozemku a je chráněna
od severu budovou školky. Poloha zahrady vytváří vhodné podmínky
pro pěstování bylin a plodonosných dřevin.
Roste zde několik sadovnicky cenných dřevin. Dominantu zde vytváří
převislý jasan (FRAXINUS), pod který navrhujeme kruhový odpočinkový
kout s lavičkou p.č. 8. Ze stromového patra stojí za zmínku dva
exempláře zeravů (THUJA) a keřové patro zastupují dvě skupiny šeříků
(SYRINGA) a několik pěnišníků (RHODODENDRON).
Pěnišníky navrhujeme upravit řezem tak, aby s nimi mohly být děti
ve větším kontaktu. Vyholení spodních větví umožní různé prolézání
apod. Stejný způsob úpravy řezem navrhujeme také u zeravů, kde vyholením
spodní části stromu zpřístupníme kmen. Umožníme tak dětem
zalézt si pod strom a dostupnost spodních větví.
p.č. 5 Stávající pískoviště je postaveno z pískovcových kvádrů,
na které navazujeme stejným materiálem s přístavbou oblých prostorů
pro oddělené soustředění přírodnin pro rozmanitější možnost hry
na popsaném pískovišti. Přírodniny do oblin navrhujeme šišky smrku
a borovice (odděleně), borovou kůru a klacíky. Pískovcové obliny
naplněné šiškami (šišková tůň) zároveň slouží k rozvíjení jemné
motoriky dětí a bystření jejich hmatu.
Stávající zahradní domek je zde velmi zdařile umístěn a slouží
především jako sklad venkovních hraček. p.č. 6 Navrhujeme zde využít
útulného zákoutí mezi převislým jasanem, zeravem a stěnou výše uvedeného
zahradního domku k vybudování hudebního koutku. Prostor pro hudební
využití je zapuštěn 30 cm pod terén tak, aby delší přesah
střechy umožnil větší krytou plochu. Dvě stěny vytváří laťování se
vzdušnými spárami. Laťování je použito pro lepší světelné podmínky
a možnost šíření zvuků. Třetí stěna je otevřena do volného prostoru
z nášlapných kamenů, které spojují temovanou podlahu koutu se spojovací
pěšinou. Podél plné stěny zahradního domku pod střechou hudebního
koutku je na opěrné zídce z pískovce navržená dřevěná laťová
lavice. Hudební doplňky navrhujeme závěsné.
Do konceptu dětské přírodní zahrady krásně zapadá „hnízdo“ ze skupiny
šeříků propletených vrbovým proutím. Nedaleko rostoucí stěnu
z vrb navrhujeme doplnit do stromořadí a založit řezem „na hlavu“
tvary pro zapěstování vrbových proutků na obnovu výpletu šeříků a povázkových
plůtků do bylinkové zahrádky.
p.č. 11 Uprostřed malé zahrady je navržena kruhová bylinková
zahrádka o průměru 4 metry. Kruh je rozdělen štěrkovými pěšinkami
lemovanými vrbovými povázky. Bylinková zahrádka je obtočena chodníkem
z temované prosývky.
p.č. 8 Pod převislým jasanem, kde se děti rády zdržují, je navržena
kruhová lavice s opěradlem z dubového dřeva. Lavici obtáčí
zpevněná plocha z temované prosývky.
p.č. 3 Stávající a navržená místa pro hry a odpočinek jsou propojena
vlnící se pěšinou z temované prosývky. Spojující pěšina pro
tříkolky a koloběžky nabízí několik zastavení s odpočívadly. Aby byla
cesta pro děti útulná, je široká pouze 120 cm - úzký profil cesty
učí děti toleranci. p.č. 12 Odpočívadla tvoří kruhové plácky o průměru
2 m s kamennou mozaikou. Mozaiky odpočívadel znázorňují různá
zvířata, která svým charakterem tématicky navazují na své přilehlé
okolí v popisované zahradě. Mezi převislým jasanem a bylinkovou
zahrádkou doprovází pěšinu bambusová konstrukce s maliníky.
p.č. 9 Odpočinkový kout pod převislým jasanem s bylinkovou zahrádkou
spojuje, mimo jiné, také dvouřadý živý plot ze zakrslé vrby
(SALIX PURPUREA „GRACILIS“), který odděluje bylinkovou zahrádku
od přilehlé komunikace. Mezi jednotlivými vrbovými ploty ve tvaru
plazícího se hada je založena pěšinka pokrytá drcenou kůrou. Řady vrb
se po dobu tří let vzájemně propojí klenbou a vytvoří tunel o světlosti
130 cm. Vrby navrhujeme vysadit již vzrostlé, aby byl tento herní
prvek provozuschopný hned po výsadbě.
Severozápadní část malé zahrady je navržena z rozlehlého houští
svídy výběžkaté (CORNUS STOLONIFERA „FLAVIRAMEA“), která navazuje
na stávající skupinky šeříků. Houštinou probíhá svým zvlněným tvarem
již zmíněná temovaná pěšina. Pěšina umožní dětem vstoupit do útrob
houštin pro větší intimitu her či případného osídlení. Děti zde budou
projíždět či procházet napříč houštinou zeleným, až 2 metry vysokým
tunelem.
Jihovýchodní část zahrady tvoří zákoutí ze stávající stálezelené
stěny z cypříšků (CHAMAECYPARIS) a zeravů (THUJA). Střed zákoutí
tvoří stávající herní prvek – dřevěná žába se skluzavkou. Žábu navrhujeme
usadit do oblázkové plochy doplněné drenáží. p.č. 4 Stálezelenou
chmurnou hradbu z cypříšků navrhujeme obveselit dvěma tunýlky
a dvěma otevřenými vstupy do korun rozkladitých zeravů. Báze větví
s vnitřní částí koruny navrhujeme vyholit od drobných větviček tak,
aby si děti mohly po nízkých větvích vylézt.
Velká zahrada
Níže popsanou část nazýváme v návrhu velká zahrada. Tato plocha
se rozprostírá v severní části pozemku. Výrazným stávajícím prvkem je
zde „hrad“, který je vyzděn z pískovcových kvádrů a jeho věž je přitesána
do tvaru kočky. Poblíž hradu stojí stávající kamenný stůl
s lavicí z pískovcových kvádrů a dřevěným obkladem. Sezení u kamenného
stolu chrání z jižní strany před slunečním úpalem soliterní
exemplář turecké lísky (sadovnická kompozice p.č. 35).
Další výraznou stávající stavbou v této části zahrady je velké
pískoviště s přilehlou zahradní chatkou. Pravoúhlý tvar pískoviště
z pískovcových kvádrů narušíme skupinou pískovcových lámaných kamenů
přírodních tvarů. Seskupením těchto kamenů vytvoříme dvě oblé „kapsy“
pro různé druhy oblázků, které rozšíří možnost rozvíjení dětských her
na pískovišti. Od jižní části děti před slunečním žárem ochrání
muchovník s jedlými a chutnými plody, plodící v časném létě. Děti
budou mít dřeviny s jedlými plody označeny stylizovanou značkou,která
je součástí tohoto návrhu.
K velkému pískovišti přilehlá luční kobylka vyřezaná ze dřeva,
povrchově upravená polychromií, je velmi hodnotný stávající herní
prvek, který mají děti rády. Kobylku navrhujeme usadit do oblázkové
plochy (bezúdržbovost povrchu v bezprostřední blízkosti prvku a lepší
dostupnost za mokrého počasí). Oblázkovou plochu zde ohraničují vysoké
trávy - ozdobnice (MISCANTHUS) zastoupené ve dvou druzích, výška
150 až 200 cm a 100 až 150 cm (sadovnická kompozice p.č. 14 a 15,
sadovnická kompozice p.č. 16,17 a 18). V popředí a po středovém
obvodu plochy jsou roztroušené tři druhy nízkých trav různých velikostí.
Sochu kobylky tak posuneme do svého „přirozeného“ prostředí.
Kobylku bude nutné pro kamenné tvary a modelace terénu přemístit o
2 metry směrem ke zpevněné ploše (viz návrh drobné architektury).
p.č. 13 Přilehlá zahradní chatka je v návrhu rozšířena směrem na
sever o 3 metry, kde v otevřeném prostoru částečně chráněném bedněním
navrhujeme venkovní dílnu pro práci s přírodninami. Otevřený prostor
pracovního koutku umožňuje tak při práci přímý kontakt s okolní částí
zahrady. Vnitřní stěny zastřešeného nově vzniklého prostoru lemuje
pracovní pult s dubovou pracovní deskou. Úložné prostory se zde nabízí
jak pod pracovním pultem, tak i mezi trámy konstrukce nad pultem
a na vzniklé půdičce. Štít s plnou stěnou stávající části stavby
navrhujeme využít na průvodní tabule nebo nástěnky. Pro přirozenou
návaznost jsou ke stavbě přístavby použity stejné materiály shodných
rozměrů jako u původní stavby. Přístavba je o 30 cm nižší pro jasné
oddělení přístavby a útulnějšího prostoru pro děti.
Ve velké zahradě se děti nejraději zdržují pod vzrostlými lískami
u severní strany pozemku. p.č. 16 Zde je navržena část hlediště
venkovního divadla z dubových jednoduchých lavic na nohách z dubových
kůlů. Děti tak mohou lavice využít i pro hry pod lískou. Hlediště je
doplněno jedním lískovým keřem (sadovnická kompozice p.č. 31), který
zútulní hlediště z opačné strany. Herní prvek „kazatelna“, který děti
dosud nepřijaly, jsme v návrhu využili po drobných úpravách na půlkruhové
pódium divadla z terasových prořezávaných prken. Drobné úpravy
spočívají v tom, že SZ a SJ stěna kazatelny je odstraněna v celé
své výši. Zbylé stěny s prostupy budou ukončovat v horní části přesahující
sloupky s vodorovně připevněnými větvemi v prostoru pro využití
závěsných kulis či trojúhelníkové plachty k případnému zastřešení.
Přírodní kulisu scény divadla vytváří navržený březový hájek, oddělující
divadelní koutek od přilehlé komunikace. p.č. 17 Na vstupní
otvor jižní stěny pódia navazuje přemístěný herní prvek „tunel“, proplétaný
vrbovým proutím.
p.č. 14 Poslední popisovanou drobnou stavbou na Velké zahradě je
kompostiště. Kompost se nachází v SZ rohu zahrady, kde na sousedním
pozemku vyhlížejí nevzhledné dřevěné kolny. Stávající kompost navrhujeme
posunout od hranice pozemku z původních 50 cm na 200 cm, abychom
za kompostištěm mohli vytvořit zelenou stěnu vysokou 4 až 5m. Navrhujeme
zde vrby Matsudanovy (sadovnická kompozice p.č. 22 a 23), které
mají rozmanitě kroucené zeleně okorněné dřevo. Vrba má přirozenou
sloupovitou korunu, takže není náročná na prostor. Dekorativní větve
z Matsudanovy vrby bude možné řezat a využít jako výtvarný materiál.
Dvě vrby jsou v návrhu použity přímo z pozemku zahrady. Cenné kamenné
kvádry z kompostu se z větší části využijí na drobné nově navržené
stavby v zahradě. Nevhodné kameny se použijí jako podkladový materiál
pro zahradní modelace. Navržený kompost je vystavěn z dubových rohů.
Vedle kompostu na Z straně je navržena svída dřín (sadovnická kompozice
p.č. 21). Prastará plodonosná dřevina s jedlými plody tzv. dřínky.
Dřín má velmi tvrdé dřevo a je mnohdy vícekmenný a zavětvený
velmi nízko. Poslouží dětem jako ideální strom na lezení a sklízení
chutných drobných plodů obsahujících mimo jiné velké množství vitaminu
C. Ve středověku, pro svoji tvrdost, byly řezány rovné výhony pro
výrobu šípů. Hned vedle dřínu jsou tři přesazené smrky lesní z pozemku
zahrady, které dotvářejí dětmi oblíbenou stěnu ze smrků (sadovnická
kompozice p.č. 26).
p.č. 15 Centrální sadovnická kompozice se nachází ve střední části
travnaté plochy velké zahrady. Navržená soustava kopců a rokle znázorňuje
různorodost zdejší kopcovité krajiny. Vycházíme zde ze stávajícího
travnatého kopce na sáňkování. Zkosené boky, které se jen
velmi obtížně udržují, jsme novým řešením přetvořili. Do SZ zkosení
se umístily kamenné píšťaly z nedalekého lomu, připomínající svou
stavbou Panskou skálu, tzv. Varhany. Krajní řada píšťal je složena
do pravidelných stupňů umožňujících postupné lezení na vrcholovou
plošinu travnatého pahorku. Na protilehlý zkosený bok navazuje
další,o 1 m vyšší modelaci, která zde vytváří přirozené miniaturní
sedlo. Soukopcí sloužící jako naučná stezka je nazvaná v návrhu
„zahradohoří“. Stezka je v návrhu sadovnické kompozice vyznačena
přerušovanou čárou, která stezku dělí do dvou ramen. Na travnatém
kopci položeném nejseverněji je hustě k sobě osazená skupinka habrů
s lehce pokřivenými kmeny, které znázorňují osamocené skupiny
zakrslých stromů na tímto směrem ležících náhorních planinách zvaných
Klučky. Kmeny habrů poskytují dětem prolézání vznikajícími štěrbinami
(sadovnická kompozice p.č. 24 a 25). Prostřední nejvyšší kopec je
hustě porostlý zakrslým kultivarem kleče (sadovnická kompozice p.č.
27) a jako klín se zatíná ze západní strany malé kamenné moře. V porostu
z klečí jsou vytvořena průchozí místa pro pěšinu. Stavba kleče
je složena z rozmanitých tvarů velmi houževnatých větví, které mohou
děti různě prolézat, ohýbat, sedět a ležet na nich, aniž vysazené
rostliny znehodnotí. Borovice kleč (tzv. kosodřevina) uvolňuje pryskyřičné
léčivé silice (čichové vnímání). Pro nízký vzrůst výše uvedené
dřeviny mají děti možnost pozorovat květy borovic a po opylení
postupný vznik plodů – šišek. Šišky mohou vlastnoručně trhat pro
jejich další využití. Nejnižší pahorek se rozkládá v nejvýchodnější
části zahradohoří. Porost je zde charakteristický pro místní bory.
Vřesový podrost a borovice lesní v zahradní zakrslé formě (sadovnická
kompozice p.č. 28,29 a 30). Na samotném vrcholu pahorku je usazen
velký pískovcový blok znázorňující skalisko vyčuhující nad koruny
stromů. Tuto přírodní scenerii můžeme vidět přesně tímto směrem
ve Sloupských skalách. Děti si mohou tímto způsobem také procvičovat
orientaci a uvědomovat si více spojitost s krajinou,která nás obklopuje.
Mezi těmito zhora popsanými modelacemi leží mírně prohlá, paty
pahorků lemující kamenná rokle. Kamennou rokli v přírodě nalezneme ve
členitém terénu většinou doprovázenou vodním tokem, kde mnohdy končí
kmeny stromů a úlomky skal, které jsou použity pro svůj přirozený
vzhled a možnost lezení a schovávání se. Na samém dnu rokle cca 150cm
pod stávajícím terénem je založeno z oblázků a říčního písku suché
řečiště doplněné úlomky větví z tvrdého listnatého dřeva (delší trvanlivost).
Navrhujeme zde při úklidu zahrady ponechat naváté listí
a větvičky z okolních stromů pro docílení maximální přirozenosti
a vytvoření přirozených podmínek pro tvorbu vlastního biotopu. Z východní
strany je zahradohoří odděleno od přilehlé komunikace hustým
březovým hájkem (sadovnická kompozice p.č. 32,33 a 34), který se
rozkládá na 63 m2. Hájek byl již zmíněn v souvislosti se zahradním
divadlem. Březové háje jsou pro zdejší krajinu charakteristické pro
vlhčí rovinaté nebo mírně svažité plochy v úpatí kopců. Obdobným
způsobem jsme tento prvek použili v souvislosti s výše popsaným
zahradohořím. V březovém hájku si děti mohou hrát mezi štíhlými kmeny
stromů nebo se skrýt před slunečními paprsky. Do nedalekého budoucna
březový hájek poslouží jako zdroj přírodního materiálu pro výtvarné
či řemeslné činnosti.