Plazi
Výraz plazi (Reptilia) lze chápat různým způsobem. Buď jako parafyletickou skupinu zahrnující krokodýly,haterie, šupinaté a želvy nebo fylogeneticky jako synonymum pro skupinu Diapsida = Sauropsida, tj. včetněptáků. Nejproblematičtější[zdroj?] je pak třetí přístup, tj. zahrnování k plazům i jim podobné skupiny z linie vedoucí k savcům (Synapsida). V tomto článku se o plazech píše v prvním smyslu.
Plazi jsou obratlovci, jejichž tělo je pokryté tuhými šupinami nebo štíty, a kladou vejce. Patří kestudenokrevným (poikilotermním) živočichům (přebírají teplotu od okolního prostředí). Mláďata se líhnou plně vyvinutá. Lebka plazů je s páteří spojena kloubně a jsou to živočichové s plně vyvinutým amnionem. Existují tři řády:
- krokodýli (aligátoři, krokodýlové a gaviálové): 23 druhů
- šupinatí (hadi, ještěři a dvouplazi): přibližně 7 600 druhů
- želvy: přibližně 301 druhů
Plazi lze najít na všech kontinentech kromě Antarktidy, přestože jejich oblíbeným prostředím jsou tropy asubtropy. Plazi nemají stálou tělesnou teplotu. Současné druhy plazů nevytvářejí takové množství energie, aby si udrželi stálou tělesnou teplotu, místo toho se spoléhají na řízenou výměnu tepla s okolním prostředím, například se přesouvají ze slunce do stínu a naopak. Mnoho druhů dokáže tímto způsobem udržet svoji tělesnou teplotu v úzkém rozmezí po velkou část dne. Nestálá tělesná teplota s sebou přináší významné problémy, ale na druhé straně poskytuje jednou velkou výhodu: Umožňuje plazům vystačit si s daleko menším množstvím potravy, než jaké potřebuje srovnatelně velký savec, který většinu energie z potravy použije k udržení tělesné teploty. Převážná většina druhů plazů je masožravá a vejcorodá. V malé míře se pak vyskytují také vejcoživorodé a živorodé druhy.