Kritika společnosti v díle Jana Husa a Petra Chelčického
3. KRITIKA SPOLEČNOSTI
V DÍLE JANA HUSA A PETRA CHELČICKÉHO
- konec 14.st. – pol. 15. st.
- rozpory ve společnosti, lidé
se bouří proti katolické církvi (kázala jiné věci než dělala)
- cílem kazatelů byla náprava
církve, lidé se upínají k bibli a postupně zjišťují že církev potřebuje
reformu
- v popředí:
satira(kritika spol. formou zesměšnění), motlitby, kázání, kroniky,traktáty(úvaha na náboženské téma)
- vrcholí
procesy: laicizace(autoři jsou nejen kněží, témata nejsou jen
náboženská), demokratizace(lit. pro lid)
- předchůdci
Husovi: většinou kazatelé, usilovali o nápravu církve
Matěj
z Janova – psal latinsky
Konrád
Waldhauser – psal německy
Jan
Milíč z Kroměříže – český kazatel, měl vliv na chudinu. Centrum
kazatelství – Betlémská kaple
Tomáš
Štítný – nebyl kazatel, laik, zeman, psal česky, pro lidi, jazyk
srozumitelný, 1. klasik naučné prozy
- Knížky šestery o obecných věcech křesťanských
- Řeči besední
- Řeči sváteční a nedělní
Jan Hus – narodil se v Husinci u Prachatic,
stal se mistrem na pražské univerzitě
- byl vysvěcen na kněze a pak se
stal rektorem
- tvořil opozici proti církvi
knížkami i v praxi (kázal)
- 1409 – Dekret
Kutnohorský → posílil český vliv a omezil vliv cizinecký
- 1402 –
kázal v Betlémské kapli, obracel se k lidovému publiku, kritizoval
církev (odpustky, vše se muselo platit………..)
- navázal na
učení angl. Reformátora Johna Wyckleffa.
- nad Prahou
byl vynesen interdikt = v době pobytu Jana
Husa se v Praze nesmějí konat žádné obřady → Jan Hus odešel z Prahy a
kázal na Kozím hrádku
- byl poslán na církevní koncil
kde měl obhájit svoje učení → 6. 7. 1415 byl upálen v Kostnici
- tvrdil že – hlavou církve není
papež ale kristus
- pokud se hodnostáři nebudou
řídit podle bible, tak má věřící právo neposlechnout církev
De ecclesia (O církvi) –
latinský spisek určen učencům
Knížky o svatokupectví –
kritizuje že lidé musejí platit za svatby, zpovědi, křty, pohřby, mše. Že
církev má mnoho nadbytečného majetku, služebnictva, koní, nedávají almužnu
chudým
Výklad Viery, desatera a Páteře
– výklad tří motliteb, úvahy o mravním životě a kritika společnosti
Dcerka – úvaha o výchově žen
Postila – výklad části bible
Dopisy z kostnice
Vývoj
českého jazyka za Jana Husa: odstraňoval archaismy, německá slova a
nahrazoval je slovy českými. Do Jana Husa byl spřežkový pravopis (jednu hlásku
označovala dvě písmena)→ Janem Husem byl nahrazen diakritickým
pravopisem (1 hláska = 1 písmeno). Dbal na správnou výslovnost. Ve
slovech nahradil jednoduché minulé tvary, tvary složenými
Jan
Želivský – kazatel pražské chudiny
Jan
Žižka – vedl Hus. Vojska, zemřel roku 1424
Prokop
Holý – nastoupil po Žižkovi, byly realizovány sociální reformy, 4
pražské artikuly, vedl války proti křižáckým výpravám Zikmunda Lucemburského
Literatura
v době husitských bojů:
Budyšínský rukopis -
tři polemické skladby proti Zikmundovi. Polemika = spor, vzájemné vyvracení
názorů. Tyto tři skladby kritizují české pány, kteří zvolili Zikmunda za
českého krále
Žižkův vojenský řád – kázeňský řád, který dodržovali všichni
vojáci a měli za všechno stejné tresty
Jistebnický kancionál – zpěvník obsahující např. písně:
- Ktož jsú boží bojovníci – s cílem
zastrašit nepřítele a dodat odvahu, sjednotit k boji
- Povstaň, povstaň, veliké město Pražské
1431 – vítězství u Domažlic – Vavřinec z Březové napsal píseň o této bitvě
– Píseň
o vítězství u domažlic – psána lat.
1434 – Bitva u Lipan – Husité
poraženi – měšťané se spojili s panskou jednotou
Petr
Chelčický – svobodný sedlák, znal díla Husa Štítného, v popředí jeho tvorby byla
polemika
- O trojím lidu řeč – neuznával středověké
dělení společnosti na tři stavy(kněžský, vojenský, robotnický)
- Sieť viery pravé – kritizuje soudobou církev a společnost, ukazuje svou představu
o soudobé církvi a společnosti
- Na základě myšlenek
Chelčického vznikla v roce 157
Jednota Bratrská v Kunvaldu v Orlických horách), kritizována
katolíky i husity
Literatura
zábavná: Václav Šašek z Bířkova – napsal
deník