Národní obrození
NÁRODNÍ OBROZENÍ
70. léta 18. st. – 50. léta 19. st.
Příčiny vzniku NO :
- Marie Terezie a
Josef II. Jsou osvícenci – zavedli povinnou školní docházku v mateřském
jazyce
- Byl vydán
toleranční patent – povoluje vyznávání některých nekatol. Náboženství
- Dochází ke
stěhování z vesnic do města za prací
- Bylo zrušeno
nevolnictví
Národní obrození
je proces, který vede k záchraně českého jazyka, literatury a českého
národa. Cílem je zastavit úpadek
češtiny a vytvořit moderní český národ.
Periodizace NO :
1. fáze – 70. léta 18. st. – poč. 19. st. – fáze obranná – generace Josefa Dobrovského.
Cíl
= zastavit úpadek jazyka a obnovit jazyk → vůdčím směrem bylo osvícenství
2. fáze – 1800 – 1830 – fáze
jazyková – generace Josefa Jungmana.
Cíl
= snaha o vytvoření kultury a vědy v národním jazyce. Dochází
k pokusům rozšířit slovní zásobu. Umělecký směr je preromantismus
3. fáze – 1830 – 1848 , fáze vyvrcholení obrozeneckých snah,
začíná romantismus
1.
fáze NO
Znaky 1. fáze NO:
- z dětí bývalých
nevolníků je možnost vytvořit novou inteligenci → povinná školní docházka
- zastavit úpadek čes.
Jazyka
- udržet češtinu jako živý
jazyk
- zrovnoprávnit češtinu
s němčinou
- na lid působí kněží,
kazatelé, faráři a učitelé
JOSEF DORROVSKÝ
– nevěřil že
čeština je na takové úrovni, aby se v ní mohla psát vědecká díla → psal
německy a latinsky
– usiloval o
ustálení českého spisovného jazyka → psal o tom díla v němčině
Podrobná mluvnice Českého jazyka
Dějiny české řeči a literatury – dějiny lit. spojuje s dějinami jazyka a vývojem
spol.
Základy
jazyka Staroslověnského – staroslověnská
mluvnice, základem slavistiky = nauka o
slovanských jazycích
Německo – Český slovník – 2 dílný slovník
NOVINY
- Krameriovy c. k. Pražské poštovní noviny, o dva roky později - Krameriovy c. k. vlastenecké noviny
vydával je Václav
Matěj Kramerius, vydává také
zábavné čtení v České Expedici
DIVADLO
- obrozenci přímo, bezprostředně působí na
občana. Magistrát města Prahy zřídil 1737 divadlo
V Kotcích – hrálo se německy spíše pro zasmání. 1771 – pokus o
České představení hrou Kníže Honzík
– hra přeložena špatně z němčiny, herci neuměli česky.
1783 – otevřeno Stavovské
divadlo – hrálo se německy, ale občas i česky
Bouda – 1. české divadlo, bylo na koňském trhu (dnes Václavské
nám.). 1786 hl. činitel v divadle = Václav Thám – hraly se klasické hry, vymyšlené
hry, vlastenecké hry – pro povzbuzení národa. Břetislav a Jitka, Vlasta a Šárka. Cíl = vytvořit české hry, vychovat české herce, režiséry a vytvořit
a vychovat české publikum
Loutkové divadlo – Matěj
Kopecký
2.
fáze NO
- Český jazyk byl vybudován a
vědecká lit. psána důsledně v Čj
Znaky 2. fáze NO:
- rozvoj odborného
jazyka
- snaha o rozšíření
slovní zásoby
- zájem o historii
- zájem o
Veleslavínskou a Husitskou dobu
- zájem o ostatní
slovácké národy
- snaha cenit
minulé a vytvářet nové hodnoty
- víra
v budoucnost národa
- výchova
k vlastenectví
JOSEF JUNGMAN
- rodák
z Hudlic u berouna
- po studiu
vyučoval na gymnáziu (Litoměřice, Praha)
- vědec,
překladatel, věnoval se i lit. tvorbě
- jeho vědecká
činnost se soustřeďuje na oblast jazykovědy
a lit. dějin
Slovesnost – slohová čítanka, vysvětlil teorii uváděl příklady
Historie literatury České – přehledné dějiny české lit., např. soupis lit. památek
Česko – Německý slovník – pracoval na něm s přáteli asi 30 let. Čes. slovo
– něm. a lat. význam – slovo ve větě
- přejímal slova
z jiných slovanských jazyků (pol. Rus.) lidové řeči, starších památek a
některá slova sám vytvořil
- překládal díla vyspělých
evropských států a chtěl tím dokázat že je čeština na stejné úrovni. Vybíral si
díla např. J. V. Goetheo – Heřman a Dorota, John Milton – Ztracený ráj, F. R.
Chateaubrian – Atala
FRANTIŠEK PALACKÝ
- rodák
z Valašska z Hodslavic
- věnoval se
vědecké i politické činnosti → „ Otec národa“
Dějiny národa českého v Čechách i
na Moravě – zachytil čes. Historii od
počátku – 1526 (nástup habsburků na čes. trůn). Vrchol čes. dějin vidí
v husitství. 5ti dílné. Epická kvalita textu, inspirace pro Jiráska,
Smetanu, Alše, Myslbeka
- hlásal
idealisticky
- austroslavismus
= myšlenka že český národ by měl zůstat
v rámu Rakouska. Proti byli radikálové, kteří hlásali okamžité
osamostatnění
PAVEL JOSEF ŠAFAŘÍK
- původem Slovák,
díky Palackému se dostal do Prahy
Slovanské starožitnosti – zabývá se slovanskou kulturou a dějinami Slovanů,
stanovil hranice osídlení Slovanů, snažil se vyvrátit myšlenku, že Slované jsou
horší než ostatní národy
FRANTIŠEK LADISLAV ČELAKOVSKÝ
- pochází ze
Strakonic, studoval v Českých Budějovicích, studia dokončoval v Linci
a Praze
- byl profesorem
slavistiky, vychovatelem a redaktorem
- jeho tvorbu můžeme
rozdělit na sběratelskou a básnickou
sběratelství:
lidová slovesnost: Slovanské
národní písně
přísloví a pořekadla: Mudrosloví
národu slovanského v příslovích
- panslavismus
= všeslovanská myšlenka
poezie: (psal
ohlasovou poezii, chtěl vydat ohlasovou poezii všech národů)
Ohlas písní ruských – inspirace rus. Lidovou slovesností, objevují se
rusismy
Ohlas písní českých - žertovné,
zábavné motivy, lyrickou úvodní písní je Toman a lesní pana, v ostatních
se snaží vystihnout humor, venkovský život
JAN KOLLAR
- původem Slovák,
studoval v Německu
- byl pod vlivem
studentů kteří usilovali o spojení Slovenska a on si myslel že i slovanské
národy by se měli spojit pod vládou Ruska = byl panslavista
- v Německu se
zamiloval do Frideriky Wilhelminové Schmidtové kt. ho inspirovala
v básnické tvorbě
Slávy dcera – velmi silně idealizuje Slovany , je rozdělena do 5ti
zpěvů a dohromady obsahuje 645 znělek
Rukopisy: památky
které se objevili v roce 1817 a 1818 za dost záhadných okolností, údajně
měli vzniknout v 1. a 10. století
Rukopis Zelenohorský
Rukopis Královehradecký
- měli posílit
český jazyk
- byli spory mezi
vědci, které trvaly až do 80. let 19. st.
- v 80. letech
byly prohlášeny za podvrhy a autorství bylo připisováno Václavu Hankovi a
Josefovi Lindovi