BOZP: Kožní vyrážka jako jiná škoda na zdraví?
Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.
V zaměstnání jsem vykonávala práci na stroji, kde jsem přišla do styku s olejem, a na rukou se mi objevila vyrážka, která se zhoršovala po přeřazení na jiný stroj. Pomohla mi mast od kožního lékaře, tak jsem to dál neřešila. Jenže mě zaměstnavatel po pár měsících poslal zpátky ke stroji, kde mi vyrážka vznikla poprvé, a opět jsem měla vyrážku i přes používání rukavic. Mast mi již nepomohla. Ruka svědila a bolela. Skončila jsem 6 týdnů v pracovní neschopnosti, než se mi ruka zcela zahojila (i když dodnes mám pigmentové fleky, které jen tak nezmizí). Zaměstnavatel ví, že vyrážka je způsobena chemickými látkami, se kterými jsem přicházela do styku, nejsem první ani poslední, které se to stalo, akorát jsem první, co skončila na neschopence. Mé žádosti, aby mě přeřadil na jinou práci, nebylo vyhověno. Mám nárok na dorovnání mzdy po dobu pracovní neschopnosti? Jde o jinou škodu na zdraví? Zaměstnavatel tvrdí, že nemám nárok na nic.
Podle obecného ustanovení § 265 zákoníku práce (ZP) je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům. Okolnost, zda právní povinnost porušil nebo úmyslně jednal proti dobrým mravům zaměstnavatel, zaměstnanec jednající jeho jménem nebo jiná osoba bez jakéhokoliv vztahu k zaměstnavateli, zde není významná. Rozhodující je, že ke škodě došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
Podle tohoto ustanovení se v praxi často řeší požadavky na náhradu škody z poškození zdraví, kterou nelze podřadit ani pod odpovědnost za pracovní úraz, ani pod odpovědnost za nemoc z povolání. Stará konstantní judikatura k tomu v Usnesení NS ČSR sp. zn. 3 Cz 22/71 uvádí: „Jestliže se pracovník domáhá vůči organizaci náhrady škody na zdraví vzniklé tím, že organizace porušovala předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, přičemž nejde ani o pracovní úraz ani o nemoc z povolání, je třeba takový nárok posoudit podle ustanovení § 187 až § 189 ZP (nyní podle § 265 ZP). V takovém případě je třeba prokázat porušení právních povinností organizace, které mělo za následek vznik škody žalobce.“
Z tohoto úhlu pohledu by se se vší pravděpodobností dalo i ve Vašem případě prokázat porušení předpisů BOZP, zaměstnavatel Vás dostatečně nevybavil ochrannými pracovními prostředky, které by zamezily poškození zdraví. V takovém případě by Vám příslušelo stejné odškodnění jako v případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, tedy především náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a bolestné.
Jinak Vám doporučuji, abyste požádala zaměstnavatele, aby Vás poslal na mimořádnou prohlídku. Podle § 55 odst. 1 písm. e) zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, je zaměstnavatel povinen odeslat zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, pokud o to zaměstnanec požádal anebo pokud obdržel podnět podle § 45 odst. 2 nebo § 57 odst. 1 písm. j) zákona č. 373/2011 Sb. Doporučuji Vám, abyste celý případ řešila s tímto lékařem.
Autor: Dandová Eva
Zdroj: bozpinfo.cz
