Sklizeň - sběr kávy
Po uzrání plodů kávovníku přichází na řadu sběr. Doba sklizně záleží na zeměpisné poloze. V zemích okolo rovníku, kde je velmi stabilní klima, se káva sklízí během celého roku. Na sever od rovníku probíhá sklizeň od září do prosince, na jihu zase v dubnu a květnu. Existuje několik možností, jak kávové třešinky z keřů posbírat.
1. ruční sběr:
Výběrovou kávu sbírají zemědělci především ručně. Sbírání jednotlivých plodů trvá déle než u ostatních metod sběru, proto je tato sbíraná káva dražší, ale i o to kvalitnější. Při tomto způsobu nepoškodí sběrači ani kávovníky, ani ještě neuzrálé zelené plody. Navíc se zamezí nasbírání špatných plodů, které mohou jednoduše zkazit celou sklizeň. Říká se, že takto závadná zrna mají "lišku". Sběrači dobře uzrálé plody poznají a tak zaručují kvalitu kávy. Tuto metodu využívají zejména v jižní a střední Americe, Etiopii, Keni, Indii a mnoha dalších zemích.
2. česání:
Další možností ručního sběru je tzv. stripping, česky česání. Sběrači berou do ruky celou větem, začínají u kmenu keře a až po okraj keře shrnou všechny plody, které na keři uzrály. Tato metoda je rychlejší, ale již není tak šetrná k samotným kávovníkům. Strippingem sbírají kávové plody zejména farmáři v Brazílii.
3. strojový sběr:
Možnost strojového sběru přichází v úvahu jen na kávových plantážích a v nižších nadmořských výškách, kde je rovná půda. Stroj na sběr kávy připomíná kombajn, který má vzpěrací radlice po stranách svisle dolů. Tento stroj jezdí přes kávovníky a strhává všechny třešně i s listy. Tento sběr je velice nešetrný ke kávovníkům i plodům samotným. Využívá se zejména v Austrálii a Brazílii.