42. Kapitola
4. 1. 2014
LEO
T e n plán se pokazil skoro okamžitě. Piper se kradla podél úte
su, snažila se držet hlavu dole a Leo, Jason a trenér vešli přímo
na paseku.
Jason si povolal zlaté kopí. Zam ával jím nad hlavou a křikl:
„Gigante!" Znělo to dost dobře a mnohem sebejistěji, než by
dokázal Leo. Ten uvažoval spíš o něčem jako: „Jsme bídní čer
vi! Nezabíjejte nás!“
Enkelados přestal brebentit. Obrátil se k nim, zašklebil se
a odhalil tesáky hodné šavlozubého tygra.
„N o," zaduněl obr. „To je ale příjemné překvapení."
Leovi se to nelíbilo. Sevřel ruku na té hračce na klíček. Po
pošel stranou a nenápadně se blížil k buldozeru.
Trenér Hedge houkl: „Pusť tu filmovou hvězdu, ty óbrhnu-
sáku! Nebo ti zarazím kopyto přímo do —“
„Trenére," ozval se Jason. „Nechte toho."
Enkelados zařval smíchem. „Já už zapomněl, jak jsou saty-
rové legrační. Až budeme vládnout světu, tuhle rasu si myslím
necháme. Můžeš mě bavit, zatímco se budu krmit těmi smrtelníky"
„To měla být poklona?11 obrátil se Hedge na Lea. „M ně to
tak nepřipadalo."
Enkelados otevřel pusu a zuby mu začaly zářit.
„Pryč!“ zaječel Leo.
Jason a Hedge uhnuli doleva, zatímco Gigant vychrlil
oheň - závan jako z vysoké pece, tak žhavý, že by mu ho záviděl
i Festus. Leo se schoval za buldozer, natáhl svůj výrobek a po
ložil ho na sedadlo řidiče. Pak se rozběhl doprava a zamířil
ke kácecímu stroji.
Koutkem oka viděl, jak se Jason zvedá a útočí na Giganta.
Hedge si strhl kanárkově žluté sako, které mu hořelo, a vztekle
zamečel: „A tak se mi líbilo!" Pak napřáhl palici a taky vyrazil
dopředu.
Než se stačili přiblížit, udeřil Enkelados kopím do země.
Celá hora se otřásla.
Nárazová vlna srazila Lea na zem. Zam rkal, na chvíli ho
to omráčilo. Závojem hořící trávy a štiplavého kouře viděl,
jak se Jason na druhém konci paseky potácí a snaží se zved
nout. Trenér Hedge byl v bezvědomí. Upadl dopředu a praš
til se do hlavy o kládu. Chlupatá zadnice mu trčela přímo
nahoru, kanárkově žluté kalhoty měl u kolen - ten pohled
Lea nenadchl.
Gigant zaburácel: „Já tě vidím, Piper McLeanová!“ Obrátil
se a vydechl oheň na řadu keřů po Leově pravici. Piper vyběh
la na paseku jako vyplašená křepelka a křoví za ní hořelo.
Enkelados se zasmál. „Jsem rád, že jsi dorazila. A přivedla jsi
mi mou kořist!"
V Leovi se všechno stáhlo. Před touto chvílí je Piper varova
la. Vběhli Enkeladovi přímo do rukou.
Gigant si přečetl Leův výraz v tváři, protože se rozchechtal
ještě hlasitěji. „Je to tak, synu Héfaistův. Nečekal jsem, že se
všichni udržíte naživu takhle dlouho, ale to je jedno. Piper
McLeanová vás sem přivedla, a tím dodržela dohodu. Zradila
vás a i já dodržím slovo. Může si sebrat svého otce a jít. Co je
mi po nějaké filmové hvězdě?“
Leo teď viděl tátu Piper lip. Měl rozedranou košili od oble
ku a otrhané kalhoty, bosé nohy zablácené. Nebyl úplně v bez
vědomí, protože zvedl hlavu a zasténal - jasně, byl to Tristan
McLean. Leo tu tvář viděl v mnoha filmech. Ale ted se po ní
táhl nehezký škrábanec a král Sparty vypadal hubený a ne
mocný - zdaleka ne jako hrdina.
„Tati!“ vyjekla Piper.
Pan M cLean zam rkal a snažil se zaměřit. „Piper...? K de..
Piper vytáhla svou dýku a obrátila se k Enkeladovi. „P usť
te ho!“
„Jistě, drahá,“ zaduněl Gigant. „Přísahej mi věrnost a bude
to. Zemřít musí jenom ti ostatní.”
Piper se dívala z Lea na tátu.
„O n tě zabije,“ varoval ji Leo. „Nevěř m u!“
„Ale no tak,“ zaburácel Enkelados. „Víš, že jsem byl zrozen
k tomu, abych bojoval se sam otnou Athénou? M atk a G aia
nás každého stvořila s jistým úkolem, měli jsme se bít s ně
kterým bohem a zničit ho. Já byl A thénina zhouba, antihthé-
na. Oproti některým bratrům jsem malý - ale chytrý! A svou
dohodu s tebou dodržím , Piper M cLeanová. Patří do mého
plánu! “
Jason už byl zase na nohou a kopí měl připravené. Ale než
stačil zaútočit, Enkelados zařval - tak hlasitě, že se to odráželo
po celém údolí a nejspíš to slyšeli až v San Francisku.
Na okraji lesa se vynořilo šest dalších tvorů. Leovi se málem
zvedl žaludek, když si uvědomil, že se tam neschovávali. Vy
rostli rovnou ze země.
Obři se šinuli k nim. Ve srovnání s Enkeladem byli malí, asi
dva metry vysocí. Každý měl šest paží — dvě normální, další
pár jim vyrážel z ramen nahoře a třetí ze stran hrudního koše.
Oblečení byli jenom v otrhaných kožených bederních rouškách
a Leo je cítil přes celou paseku. Šest nikdy nemytých chlapů,
každý se šesti podpážími. Rozhodl se, že pokud dnešek přežije,
dá si tříhodinovou sprchu, jenom aby zapomněl na ten smrad.
Leo popošel k Piper. „C o — co jsou zač?“
Její čepel odrážela fialové světlo ohně. „Zplozenci země,“
vysvětila. „Šestirucí obři, kteří bojovali s Iásónem — s tím prvním
Iásónem.“
„Výborně, má milá!“ zaradoval se Enkelados. „Žili na mi
zerném místě zvaném Medvědí hora. Mount Diablo je mno
hem hezčí! Jso u to menší děti matky země a slouží svému úče
lu. Umí to se stavební technikou —“
„Brrrm, brrrm!“ zaburácel jeden obr a ostatní spustili s ním,
všichni dělali, že řídí auto, jako by to byl nějaký podivný nábo
ženský rituál. „Brrrm , brrrm!“
„Ano, díky, kluci,“ zarazil je Enkelados. „Taky si mají s hr
diny co vyřizovat. Zvlášť s tím, co se jmenuje Jason.“
„Iáá-sóón!“ zaječeli obři. Každý nabral hrst hlíny a ta se jim
v rukách proměnila na nepříjemně ostré kameny. „K de Iáá-
-sóón? Zabít Iáá-sóón!“
Enkelados se usmál. „Vidíš, Piper. Máš šanci. Zachraň tátu -
nebo se pokm zachránit kamarády a čeká tě jistá smrt.“
Piper popošla dopředu. Oči jí plály takovým vztekem, že
i šestirucí couvli. Sálala z ní síla a krása, ale nemělo to nic spo
lečného se šaty ani s líčením.
„Nepustíte se do lidí, které mám ráda," prohlásila. „D o ni-
koho.“
Její slova projela pasekou s takovou silou, že obři zam um
lali: „Jo, jo, pardon," a začali se stahovat.
„Stát, pitomci!" zaburácel Enkelados. Zavrčel na Piper: „To
proto tě chceme živou, má milá. Mohla by ses nám hodit. Ale
jak chceš. Obři! Představím vám Jasona.1'
Leovi se sevřelo srdce. Ale obr neukázal na Jasona. Ukázal
na druhou stranu ohně, kde visel bezmocně a napůl v bezvě
dom í Tristan McLean.
„Tohle je Jason,“ prohlásil Enkelados s potěšením. „R oz
trhejte ho na cucky!"
Lea nejvíc překvapilo, že stačil jeden Jasonův pohled a všichni
tři věděli, co dělat. Kdy se to stalo, že si začali takhle rozumět?
Jason, zaútočil na Enkelada, Piper se rozběhla k otci a Leo
uháněl ke stroji na kácení stromů, který stál mezi panem
McLeanem a obry.
Obři byli rychlí, ale Leo upaloval jako bouřkový duch. Sko
čil ke stroji z půldruhého metru a přistál na sedadle řidiče. Ruce
se mu rozběhly po kontrolkách a stroj reagoval nezvykle
rychle - ožil, jako by věděl, jak je to důležité.
„H a!“ vyjekl Leo a máchl jeřábovým ramenem skrz oheň,
shodil hořící polena na obry, až se všude rozlétly jiskry. Dva
šestirucí pod tím ohnivým náporem padli a roztavili se zpátky
do země — snad jim to chvíli vydrží.
Ostatní čtyři klopýtali přes hořící polena a horké uhlíky,
zatímco Leo otáčel stroj. Zmáčkl tlačítko a ty strašlivé čepele
na konci ramene začaly rotovat.
Leo viděl koutkem oka Piper u sloupu, jak přeřezává otci
pouta. N a druhé straně paseky bojoval Jason s Gigantem , ně
jak se mu dařilo vyhýbat se masivnímu kopí a náporům ohni
vého dechu. Trenér Hedge byl pořád v bezvědomí, kozí zadek
mu trčel do vzduchu.
Celý svah hory bude brzo v plamenech. Leovi oheň nevadil,
ale pokud to tu uvězní jeho kamarády - Ne. Musí jednat rychle.
Jeden z obrů - evidentně ne ten nejchytřejší - zaútočil na
stroj a Leo po něm máchl ramenem. Jakmile se ho dotkly čepe
le, rozpustil se jako vlhká hlína a rozsypal se po pasece. Většina
toho hnusu vlétla Leovi do obličeje.
Plival bláto a obrátil stroj ke třem zbývajícím obrům, kteří
rychle couvli.
„Zlé brrrm-brrrm!“ zaječel jeden.
„Jo, přesně tak!“ křikl na ně Leo. „Chcete ještě zlé brrrm-
-brrrm? Tak si pojdte!“
Bohužel ho poslechli. Vyrazili na něj tři obři, každý se šesti
rukam a a každý házel superrychlostí veliké tvrdé kameny -
Leo věděl, že je po všem. Udělal kotrmelec dozadu a nějak se
dostal ze stroje vteřinu předtím, než jeden balvan rozdrtil seda
dlo řidiče. Kam eny práskaly do kovu. Než se Leo vyškrábal
na nohy, připomínal stroj pomačkanou plechovku a potápěl se
do bláta.
„Buldozer!" vykřikl Leo.
Šestirucí sbírali další drny, ale tentokrát upírali zlé zraky
k Piper.
O deset metrů dál zarachotil buldozer. Leova figurka se
pustila do práce, zavrtala se do řízení buldozeru a oživila ho.
S burácením se hnal na nepřátele.
Zrovna když Piper osvobodila otce a chytila ho do náruče,
odpálili obři další várku kamenů. Buldozer se otáčel v bahně,
klouzal, aby je zachytil, a většina balvanů vletěla do drapáku.
Byl to takový nápor, že ho zatlačil dozadu. Dva kameny se
odrazily zpátky na obry. Dva další šestirucí se rozpadli na blá
to. Jeden kámen bohužel zasáhl motor, zvedl se oblak olejovi-
tého kouře, buldozer zakvílel a zastavil se. Další velká pokaže
ná hračka.
Piper táhla otce za útes. Poslední obr se hnal za ní.
Leovi došly triky, ale nemohl nechat toho netvora, aby se
k Piper dostal. Rozběhl se, prohnal se přímo plameny a nasle
po popadl něco - cokoli - ze svého opasku.
„Hej, pitomče!“ houkl a hodil po obrovi šroubovák.
Nezabilo ho to, ale rozhodně si toho všiml. Šroubovák mu
zajel do čela až po držadlo, jako by byl z plastelíny.
Sestiruký vyjekl bolestí, zacukal sebou a zastavil se. Vytrhl
si šroubovák z čela, otočil se a zaškaredil se na Lea. Tenhle
poslední obr bohužel vypadal na největšího a nej odpornějšího
z celé tlupy. Gaia si na něm dala vážně záležet - upgradované
svaly, de luxe hnusný obličej, celý zdokonalený model.
N o prima, pomyslel si Leo. Udělal sis kámoše.
„Zabít!" zaduněl sestiruký. „Přítel Iáá-sóóna! Zabít!“
Obr nabral plné hrsti hlíny, která se okamžitě proměnila
na kamenné dělové koule.
Leo měl v hlavě vymeteno. Sáhl si do opasku, ale nenapada
lo ho nic, co by pomohlo. Měl být šikovný - ale nedokázal vy
robit, postavit ani vybudovat žádnou cestu z toho maléru ven.
Fajn, pomyslel si. Tak aspoň umřu s plnou parádou.
Celý vzplál, zaječel: „Za H éfaista!" a vyrazil na obra holýma
rukama.
Nedostal se k němu.
Za obrem se mihla tyrkysová a černá skvrna. Lesklá bron
zová čepel projela jednou stranou obra nahoru a druhou dolů.
Sest mohutných paží upadlo na zem a balvany se vysypaly
z bezvládných dlaní. Obr shlédl na své ruce a velmi ho to pře
kvapilo. Zafňukal: „Ručičky, pá-pá.“
A pak se rozpustil do země.
Piper tam stála, těžce oddechovala, dýku měla od hlíny. Je
jí otec seděl na útesu, popletený a zraněný, ale pořád ještě živý.
Piper se tvářila zběsile — skoro šíleně, jako zvíře zahnané
do kouta. Leo byl rád, že je na jeho straně.
„N ikdo nebude ubližovat mým kam arádům ," zavrčela a Lea
zaplavil příjemně hřejivý pocit, když mu došlo, že mluví o něm.
Pak vyjekla: „Honem!“
Leo viděl, že bitva ještě neskončila. Jason se pořád bil s ob
rem Enkeladem - a nevypadalo to s ním slavně.