Václav Prokůpek: JE MOŽNO EKOLOGICKY PODNIKAT?
Současný stav tohoto životního prostředí vyžaduje nové postupy. Patří k nim i tak zvané dobrovolné preventivní nástroje. To znamená, že podnikatelé zavádějí nové postupy nebo vyrábějí k životnímu prostředí šetrnější produkty dobrovolně, na vlastní náklady. Jde například o takové instrumenty, jako je označování ekologicky šetrných výrobků, enviromentální systémy řízení, čistší produkce, dobrovolné dohody.
1.EKOLOGICKY ŠETRNÝ VÝROBEK
Tato značka, která se v České republice uděluje od roku 1994, je zárukou, že výrobek je přijatelný pro životní prostředí při výrobě i používání. Český program takového ekologického značení (ecolabelling) plně odpovídá normám v Evropské unii. Za ekologicky šetrný výrobek lze označit takový, který se vyrábí z ekologicky šetrných materiálů, přičemž se při jeho výrobě používá technologie méně náročná na energii, na přírodní zdroje a podobně.
2.ENVIROMENTÁLNÍ SYSTÉMY ŘÍZENÍ
Týkají se podniků, které jsou řízené dle norem ISO řady 14000 a dle Programu EMAS (Eco-Management and Audit Scheme). Jde prostě o to, aby podniky používaly technologie, které jsou životnímu prostředí co nejšetrnější. Je dobré, že narůstá počet českých podniků, které již zavedly ve svých provozech ekologické principy řízení, což se jim vyplatí i ekonomicky. Vždyť se tím především snižuje množství odpadů, použitých pohonných hmot a materiálu.
3.ČISTŠÍ PRODUKCE
Je nástrojem ochrany životního prostředí, který pomáhá podnikům využívat účinněji jak elektrickou energii, tak suroviny a materiály. Vede k jejich úspoře a je tedy pro ně ekonomickým přínosem. Jelikož se používá opakovaně, vede k trvalému snižování negativních dopadů výroby na životní prostředí.
4.DOBROVOLNÉ DOHODY
České ministerstvo životního prostředí (ČMŽP) již zavřelo několik dobrovolných dohod, například se Svazem podnikatelů ve stavebnictví anebo se sdružením Stavíme ekologicky. Posledně zmíněná dohoda (podepsaná v dubnu 2002) je zaměřena na zavádění ekologického chování ve stavebnictví s využitím legislativních, dobrovolných, ekonomických a informačních nástrojů. Dále je možno ukázat na dobrovolnou dohodu mezi ČMŽP s Českým sdružením výrobců mýdla, čistících a pracích prostředků. Podle této dohody budou v roce 2005 na českém trhu pouze bezfosfátové prací prostředky. Jak známo, fosfor, který dosud obsahuje většina pracích prostředků, způsobuje tvorbu "vodního květu", který při koupání ve vodních nádržích vyvolává onemocnění kůže nebo alergie. Fosfáty navíc komplikují výrobu a čištění pitné vody, protože se ve vodě rozpouštějí, takže je nedokáže zachytit žádná čistírna odpadních vod. Závěrem je tedy možno konstatovat, že největším přínosem všech dobrovolných nástrojů je, že si díky jejich uplatnění v praxi a důsledného dodržování mohou české podniky nejen napomoci zlepšovat kvalitu životního prostředí v České republice, ale že si udrží i konkurenceschopnost na evropských trzích, které pochopitelně přísně sledují vztah (českých podniků) vůči zlepšování životního prostředí.