STANDARD PLEMENE
Rhodéský ridgeback – Rhodesian Ridgeback – standart FCI č. 146
Země původu: Jižní Afrika
Klasifikace FCI: VI. skupina – honiči, barváři a příbuzná plemena.
Celkový vzhled: harmonicky stavěný, silný, svalnatý, obratný, elegantní a aktivní, vytrvalý.
Hlava: střední délky, plochá a široká mezi ušima, úplný nůžkový skus. Oči kulaté, jejich barva ladí s barvou srsti. Uši nasazené poměrně vysoko, střední velikosti, neseny přilehlé k hlavě.
Krk: poměrně dlouhý, silný a bez volné kůže na hrdle.
Trup: hřbet silný, bedra svalnatá a lehce klenutá.
Hrudník: ne příliš široký, ale velmi hluboký a prostorný, nejhlubší bod hrudní kosti by měl dosahovat k lokti.
Ocas: u kořene silný, ke špičce ocasu se pozvolna zužuje. Přiměřené délky, nesen lehce zahnutý, nikdy ne nad hřbet.
Hrudní končetiny: zcela rovné, silné a se silnými kostmi. Lokty přiléhají ke hrudníku, ze strany by měly být silnější než zepředu.
Pánevní končetiny: osvalení pánevních končetin štíhlé, koleno dobře úhlené, nárt krátký.
Pohyb: prostorný, volný a energický.
Osrstění: zvláštností plemene je hřeben na hřbetu (ridge) – pruh srsti rostoucí opačným směrem než na zbývajících částech těla. Srst by měla být krátká, hustá, hladká a lesklá, ne vlnitá ani hedvábná.
Barva: světle pšeničná až červená pšeničná. Trocha bílé na hrudi a prstech je přípustná., stejně jako tmavá tlama a tmavé uši.
Výška a hmotnost: psi - výška v kohoutku 63-69 cm, hmotnost 37 kg. Feny – výška v kohoutku 61-66 cm, hmotnost 32 kg.
Historie
Rhodéský ridgeback je v současnosti jediným uznávaným plemenem pocházejícím z jižní Afriky. Jeho předky lze vysledovat do kapské kolonie, kde se smísili se psy dřívějších pionýrů i ze zpola domestikovanými psy Hotentotů, kteří měli na hřbetě hřeben. Rhodéský ridgeback většinou lovil ve skupinách po dvou nebo třech a jeho původní úlohou bylo vyslídit velkou zvěř /především lvy) a díky velké obratnosti ji zastavit, dokud se nepřiblížil lovec. Původní standart zpracoval v roce 1922 v Bolawyo (Rhodesie) F. R. Barnes. Tento standard byl založen na standardu dalmantina a v roce 1926 ho uznala jihoafrická kynologickáorganizace Kennel Union of South Africa.
Povaha
Je důstojný, inteligentní, vůči cizím zdrženlivý, ale bez náznaků agresivity nebo bázlivosti. Může být poněkud svéhlavější. Má výborný čich a výraznější lovecký pud.
Využití
Populární, rodinný, případně výstavní pes. Je nutné respektovat jeho celkem výraznou potřebu pohybu. Hojně se účastní coursingových klání.
