Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel Nanebevzetí Panny Marie je nejstarší dochovanou stavební památkou na území obce. Prameny se o něm prvně zmiňují roku 1352 jako o kostele farním. Nachází se na uměle upravené terase nad údolím Berounky. U zrodu chrámu stál zbraslavský cisterciácký klášter, který vlastnil Černošice od začátku 14.století s krátkou přestávkou až do zániku feudální správy. Začátkem 18.století byl kostel cisterciáky barokně přestavěn a od té doby je jeho středověký předchůdce jen zčásti zachován v obvodovém zdivu. S jistotou to lze tvrdit především u lehce lichoběžného kněžiště. Architektura budovy kostela při běžném pozorování příliš neupoutá. Nejvýraznější částí je barokní věž, která předstupuje před západní průčelí lehce obdélné lodi, s níž je spojena předsíní. Až na tuto věž není kostel na vnějšku architektonicky zdoben. Zbraslavský klášter stavěl na svém panství téměř vždy architektonicky hodnotné budovy, proto je překvapivé, že proporce jednotlivých částí našeho kostela nejsou vyvážené. S vnějším výrazem kostela je v rozporu zajímavé řešení interiéru, jehož prostor lodi završuje kupole členěná štukovými rámci. Vysvětlení se našlo nedávno, když byl při aktualizaci seznamu památek zpracován odborný popis chrámu. Při prohlídce nás čekalo překvapení - na všech rubech kleneb se ve větší či menší míře zachovala střešní keramická krytina. Znamená to tedy, že po barokní přestavbě ani jedna část chrámu neměla krov a krytina ve tvaru čtvercových desek byla uplatněna přímo na klenbách. Taková úprava střech přinášela v našich klimatických podmínkách nemalé problémy při údržbě, a proto brzy došlo k užití krovu. Při té příležitosti bylo nutno provést nadezdívky obvodového zdiva. Tím došlo k porušení architektonických proporcí a zastřešení výjimečné architektonické koncepce. Utrpěla působivá silueta při pohledu z údolí, ale i ze staré historické cesty na Třebotov nad kostelem, odkud bylo možno pozorovat systém střech. Náš průzkum přinesl nové poznatky o specifické architektonické tvorbě vzniklé v duchovní atmosféře zbraslavských cisterciáků na začátku 18.století. Byla to doba vzedmutí tvůrčích sil ve všech oborech umělecké činnosti. V kulturním prostředí starých církevních řádů se projevily prvky českého zemského vlastenectví, které našly svůj výtvarný výraz v historismech, tj. v návratech ke starým slohům, především tak zvané "barokní gotice". Vedle barokní gotiky byl při zkoumání přestavby kostela rozpoznán další směr historizující architektury, připomínající středověkou Byzanc. Kostel má překrásnou akustiku a byl v posledních letech využíván i jako koncertní síň. Vystupovala zde varhanice Miluše Kvěchová-Vágnerová, dětský pěvecký sbor Mladost dr.Dostalíka, manželé Radovi, dívčí sbor střední pedagogické školy v Berouně a další.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie - II. část
je nejvýraznější památkou současných Černošic. Poprvé je připomínán v roce 1352, kdy platil 9 grošů papežského desátku. Už ve 14. století byl kostelem farním. Kostel byl od té mnohokrát upravován, takže nelze určit přesně historický sloh. Do dnešní podoby byl přestavěn v roce 1774 nákladem mlynáře Jiřího Kotašky. Další oprava proběhla v roce 1849, o její financování se postaral mlynář Svoboda. Poslední důkladnou opravou prošel kostel právě před sto lety, kdy byl rozšířen i přilehlý hřbitov. V roce 1984 pak byla díky aktivitě místních farníků na hřbitovním pozemku postavena nová sakristie. Jde o jednolodní obdélnou stavbu s pravoúhlým presbytářem a věží vysunutou ze západního průčelí. Okna jsou obdélná, půlkruhově ukončená. Loď' s pilastry v nárožích sklenuta plackou se Štukovými rámci, kruchtta a presbytář klenuty valeně. Hlavnímu oltáři z roku 1713 dominuje barokní obraz Nanebevzetí Panny Marie, po jeho stranách jsou sochy slovanských věrozvěstů. Na věži jsou tři zvony - sv. Rosalie (původně z r. 1700, přelit zvonařskou firmou Bellmann v roce 1 849), Marie a Václav z let 1947 a 1949 ulité Moravskou zvonárnou v Brně. Věnoval je děkan Adolf Piťha na parnátku osvobození v roce 1945.
Z farářů jsou známi: Hašek (1367-1370), Benedikt (1370- 1374), Jan - původně farář v Trnové (1374). Martin (1380), Jiří (1385), Blažek ~ kněz ze Svin (1399 – 1402), Mikuláš - kněz z Horšova Týna (1402-1403), Arnbrož (1403), Jindřich - klerik z Tachova (1404), Havel – předtím farář v Mojžíři (1404-1415), Jan - předtím farář v Křešicích (1415-1417), Matěj Albus - předtím farář v Michalovicích (1417), Palmác - kněz z Mníšku (1422).
Do roku 1417 zde podací právo vykonávali zbraslavští opaté. V 17. století se černošický kostel uvádí jako fíliální. V současné době náleží kostel k třebotovské farnosti, spravované z Radotína. Spadá pod vikariát Praha - západ (dříve Zbraslavský vikariát). Bohoslužby zde slouží pravidelně radotínský farář Evžen Hlaváček vždy ve čtvrtek od 17 a v neděli od 10 hodin.
pro potřeby internetové prezentace města zpracoval Tomáš Hromádka, kronikář MČ Praha - Velká Chuchle 15.4.2002
zpravodaj 1992