PROČ?
- PROČ PŘICHÁZEJÍ?
Při pohledu na tuto zajímavou animaci o pohybu uprchlíků se naskýtá otázka: "Které vlivy způsobují, že se tyto veliké skupiny lidí přesunují z místa na místo"? Zdá se, že příčin "migrační vlny" je několik:
- Vojenské intervence a podpora protivládních sil v severní Africe a na Blízkém a Středním východě a neexistence dalšího plánu pro intervenované oblasti.
- Státy, odkud běženci přicházejí jsou hluboce etnicky i nábožensky rozděleny. Vládnoucí strany často utlačují příslušníky etnických menšin. - Primárním problémem krize je islámské učení samo o sobě a islámský právní systém "šaría" - islámský terorismus.
- Touha běženců po snadnějším životě v zemích západní Evropy, podpořená sociální politikou některých vyspělých států. - Kombinace více faktorů.- Mezinárodní migraci lze charakterizovat jako tok obyvatelstva z chudého Jihu na bohatý Sever. - Demografický tlak (enormně vysoký přírůstek obyvatelstva , zejména Afrika a některé oblasti Asie).
- Ekologické katastrofy (přírodní i „technologické” povahy).- Neustálá lidská potřeba poznávat nové, dobývat nepoznané, diktují mezinárodní migraci.- Podnikatelské kruhy vyspělých společností – jejich touha po levné pracovní síle je neukojitelná.
- Pokračující modernizace, konkrétně např. ústící do informační revoluce (včetně rozvoje komunikačních systémů), zvyšování dopravní propojenosti a snižování ceny dopravy rovněž spolu - vysvětlují rostoucí intenzitu migračních pohybů.
- Vysláním rodinného člena do vyspělejšího zahraničí domácnost diverzifikuje své zdroje příjmů a redukuje tak risk jejich možné ztráty. Alespoň s jedním členem v zahraničí a s podporou jeho příjmu je domácnost schopna lépe překonat problémy domácího rozvoje ekonomiky.
REFLEXE A MOŽNÁ PROVOKUJÍCÍ VYJÁDŘENÍ, NEJEN MÉ VLASTNÍ
- V biblických dobách za stěhováním národů stál Bůh. Někdy imigrace vedla k vysvobození z otroctví (Izraelité z Egypta), jindy sloužila jako soud (Izraelité do Babylóna, nebo Assýrie).
- V migraci je zřejmě Boží ruka, ale musíme být opatrní v hodnocení. Je - li i v této imigraci do Evropy určitý Boží zájem, jak můžeme, jako církev podpořit a pomoci naplnit tento záměr?
O co nám, jako společnosti jde? Čeho se bojíme? Jeden moudrý muž, který se zabývá filozofií západu, to vyjádřil takto explicitně: Krédem západní civilizace je: „Milovat pohodlí, riskovat málo, být vyděšený myšlenkou na změnu, mít klid a ekonomicky růst...-
"III. svět má nárok na pomoc, Evropa má velký dluh na těchto zemích. Bílý člověk má břemeno pomáhat světu. Evropa zbohatla na kolonialismu."
- Imigraci chápeme jako důsledek nerovného přístupu lidí k šancím a dobrům nezbytným pro důstojný život.- Povinností silnějších a bohatších společenství je usilovat o zmírňování chudoby, podporu a pomoc společenstvím slabším a chudším.
- Migranti jsou špatným svědomím bohatých národů, jimž se nedaří účinně bojovat proti chudobě a umožňovat rozvoj.- Migranti vyvolávají strach proto, že nám připomínají naší zodpovědnost za ty částí světa, které bychom rádi pominuli (Rethmann).
Migraci můžeme vidět jako příležitost k obnově církve a světa. Bez Boží pomoci je situace neřešitelná. Dát si pozor na vlastní srdce, nemáme v srdci lež, zlost…? Modlit se v pravdě. Střežit své emoce. Vzít celou situaci vážně
- Panika a idealizace zabraňují vzít situaci vážně. Muslimové odmítají diskutovat s křesťany, kteří neberou svojí víru vážně. To, co tady máme je důsledkem naší minulostí. Centrum naší kultury je – bavit se. Máme se z lásky k Bohu obětovat. Vzít svoji víru vážně. Modlitba a půst mění dějiny
Nešiřte paniku. Připravte se na problémy.
EMIGRACE V ČESKOSLOVENSKU
Je skvělé, že mnozí naši spoluobčané v době několika krizí našli útočiště v sousedních zemích. Byli zřejmě přijati, bylo jim pomoženo a mohli se usadit a klidně žít. Zdá se, že nebyli rozdělováni na ekonomické a jiné. Je zřejmě, že byli v poměrně výhodnější pozici, než ti, jimž opravdu jde o život. Respektovali jsme jejich rozhodnutí odejít ze země a fandili jsme jim.
Kolik jich vlastně emigrovalo?
Předválečná emigrace
První byla vyvolána nacistickou okupací roku 1939, kdy odcházeli jednak lidé politicky angažovaní, ale zejména Židé, kterým hrozilo vyhubení v koncentračních táborech (holokaust). Mnozí exulanti bojovali v cizích armádách a velká část se po roce 1945 vrátila. Pokud bojovali v západních armádách, byli po roce 1948 zpravidla diskriminováni a pronásledováni komunistickým režimem.
Poúnorová emigrace
Tuto vlnu politické emigrace tvořili lidé, kteří odešli před nástupem komunismu v únoru roku 1948 a krátce po něm. Většina z těchto lidí považovala svůj exil za dočasný, po pádu komunistického režimu měli v úmyslu se vrátit. Roku 1952 vybudoval režim na hranicích takzvanou Železnou oponu, což emigraci podstatně ztížilo. V této vlně odešlo z Československa přibližně čtyřicet tisíc lidí. Této emigraci se také říkalo osmačtyřicátníci.
Posrpnová emigrace
Další emigrační vlna přišla po 21. srpnu 1968 na základě Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Této vlně emigrace se říkalo osmašedesátníci. Až do podzimu roku 1969 byly hranice poměrně otevřené, což emigraci usnadnilo. Odhadem odešlo z ČSSR v letech 1968-1969 více než 80 000 lidí. S tímto číslem je srovnatelná jen maďarská emigrace z roku 1956, kdy odešlo 300 000 obyvatel téměř přes noc. Mezi lety 1969 až 1989 odešlo z ČSSR dalších 140 až 150 tisíc lidí, z nichž bylo 24 % dětí a 41 % osob ve věku 16-30 let. UNHCR uvádí až 250 tisíc lidí.
Tato čísla se jeví jako docela vysoká (kolem 1/ 3 miliónu osob, v Maďarsku 300 000 téměř za jednu noc). Je zajímavé, jak v kontextu nedávných dějin a současných potřeb nabídnout pomoc, přijmout, po vzoru tehdejších sousedů, se naše vláda vymlouvá, vykrucuje, podbízí, nenabízí alternativu, zamlžuje a odpuzuje i ty, kteří by případně i v naší zemi rádi zůstali....