Kreslení obočí
Obvyklou čelenkou používanou ženami v Číně byl kapesník. Obočí a vousy byly za vlády dynastií Han a Tang (618-907 n. l.) výhradně mužským atributem. Ženy si obočí obvykle malovaly do různých tvarů. Namalované obočí tvořilo hlavní rys ženské tváře. Krásné ženy se označovaly výrazem „E mei“ doslovně „krásné obočí“. Dokonce i dnes se výraz krásné obočí „mei mei“ používá pro označení krásné mladé ženy. Čínské ženy začaly s kreslením obočí v období válek (475 - 221 př. n. l.) a za vlády dynastie Han to již bylo běžnou praxí. I jedna z nejkrásnějších žen z období dynastie Han, talentovaná herečka Y Zhou Venyuna vystupovala s klenutým obočím namalovaným tmavě černým pigmentem „dai“. Tento „dai“ pigment se vyráběl z přírodních rud a byl velmi drahý, takže si ho mohly dovolit pouze ženy z vysoké vrstvy společnosti. Neurozené ženy zůstaly odkázány na používání levného inkoustu. Existovala mnoho různých tvarů obočí. Podle historických záznamů císař Hsuan-Tsung (Xuanzong, 685 - 762 n. l.) z dynastie Tang objednal knihu „Mei Shi Tu“ obsahující deset vzorů obočí, které můžou používat dvorní dámy. Ze zachovalých děl z období dynastie Tang lze ale vypozorovat, že používaných tvarů obočí bylo ve skutečnosti mnohem více, některé z nich byly velmi barevné a pestré. Například se používalo dlouhé úzké a zahnuté obočí (list vrby), husté krátké obočí (vavřínový list) nebo tvar oliv. Obočí „list vrby“ (neboli „e mei“) bylo nejpopulárnější a bylo v módě velmi dlouho. Oči tvaru meruňkových jader doplněné obočím ve tvaru listu vrby odpovídalo popisu vznešené ženské krásy a současně popisu Yuguan Young, jedné ze čtyř slavných krásek a manželek císaře Hsuan-Tsung.