Zimní běh Iva Domanského
Již dlouho očekávaný po krátké pauze bez závodu a běžci nabitý závod je tu! Je to právě Zimní běh Iva Domanského, který má dlouholetou historii a každoročně prověřuje kvalitu a vytrvalost běžců všech výkonostních skupin. Závod se koná na Kladně, tedy konkrétně je zázemí a start závodu situován do sportovního areálu SK Slavoj. Problém byl už cestou s tím, že nám u auta upadl nějaký krycí plast podvozku a já musel pod auto. Nabrali jsme malé zdržení. Potom následovalo další, když jsme se v Kladně zeptali kde by mohl být fotbalový stadion Slavoje a lidičky, ti nás tady honili po Kladně sem tam. Pravda je, že jsme alespoň poznali různá zákoutí a místa kam by se normální smrtelník ani nepodíval. Kámen úrazu byl, když jsme asi deset minut před startem projeli asi po třetí kolem Sletiště... No, ale vše dobře dopadlo a jeli jsme o kousek dál, když jsem zahlédl odbočku a bylo mi jasné, že tam se musím dostat. Lítal jsem jak hadr na koštěti v rukách zručné a hbité uklízečky, teda já ani ne jako auto. Otočil jsem to tedy a smykem projel křižovatku a odbočil. Do startu necelé čtyři minuty. A jejej, štěstěna nám opravdu přála, jel vlak a já byl donucen zastavit na přejezdu - závory už byly dole. :-D Řekl jsem důrazně Simče, ať vyskočí a jde pěšky, že to stihne jedině tak. Trochu se osočila ať na ní neřvu a šla. Chvilinku na to se závory zvedly a já mohl hned za nimi zaparkovat. Simča už ve startovním poli a bez startovního čísla. Ptám se rychle jednoho běžce kde je registrace, odpověděl, že v nedaleké hospůdce, ale že už tam nikdo není. Hledám tedy Zdendu, který to tu má na startosti. Zrovna slyším, kdo nemá číslo nebo umístěno tak, že nebude vidět, bude diskvalifikován. Řekl jsem mu, zda může Simča běžet bez čísla a v mžiku odpověděl, že ano. Hledal jsem tedy Simču, abych ji řekl, že je to v pohodě, že může běžet. Mezitím na mě Zdenda křikl, že jestli neběžím, bude rád, když mu pomohu. Neodmítal jsem, proč ne... Síma stála připravena, jen jsem ji řekl, že to má zařízené a už bylo odstartováno. Vypadalo to tady jako na Velké Pardubické. Všichni vyrazili tryskem vpřed přímo za nosem. Stihl jsem jen pár fotek a už byl celý balík běžců ta tam.
Zdenda nelenil, povolal své obdivovatele a pomocníky a začali jsme vymýšlet cílový prostor aby bylo vše tak jak má a připraveno. Jedná se přece jen o výsledné časy a pořadí jak kdo doběhne. Vše se vyřešilo, organizaci jsme zmákli jak jsme měli a netrvalo dlouho a už se blížil první! Neuvěřitelný čas! Neskutečné, ale takovým pomalým tempem... Kdo by to řekl. Aha, tak ne, je to jen někdo známý z Kladna kdo si šel jen zaběhat. Aha, ale tamten vzadu, to už bude první! Ano, řítil se cílovou rovinkou a přímo na nás. Proťal cílovou pásku v čase rekordu tratě. Byl to Milan Janoušek ze Sokolu Kolín - Atletika, čas měl 17:21. Na druhém místě dovalil Ondra Čadek z AC Ústí nad Labem s časem 17:54 a na třetí pozici se celkově umístil Jakub Hurych z Maratón Klubu Kladno za 18:36. Pěkně jim to běželo klukům. Chvilinku po nich si pro první místo v ženách doběhla zkušená Gabča Raková z Maratón Klubu Kladno a to v čase 21:43, druhé místo obsadila Jana Zímová, která málem odbočila k takovému malému příbytku co tu měl nějaký bezdomovec což ji malinko zhoršilo výsledný čas, ale i tak 22:34 je krásné. Jako třetí žena v pořadí doběhla běžkyně bez čísla, která byla asi dosti vykulená, neboť slyšela jak na sebe holky co zapisovali časy, že je to ona, bez toho čísla- Simča! Ano, dokázala to a pořádně zadýchala na záda Janě, kterou na trati překvapila jak jsem se dozvěděl později. Takže Simona Nekolová 22:48.
Po doběhu všech závodníků následovalo zpracování čísel a vše se uklízelo. Po chvilce ani nebylo znát, že by se tady konal nějaký závod. Všichni jsme se přesunuli k zázemí, které obsahuje i sprchy s údajně teplou vodou a šatny. A pozor! Jarda Calta, který doběhl sice 23., ale do sprchy mu prý vlezla Jana Zímová s dalšími! Takže sprchy zřejmě společné. Já tam nebyl, ale takovéto zvěsti se mi donesly. Většina se převlékala, pár běžců a běžkyň vyklusávalo. Jako občerstvení tu byl horký čaj s cukrem, ale i bez a sladká sůša, tuším, že jedna s oříškovou a druhá s čokoládovou příchutí, takže bylo i z čeho vybírat. Postupně se zde tvořilo spousta hloučků a skupin, kteří se bavili o všem možném. Ač bylo velice teplé počasí, mně začínalo být celkem chladno. Rozhodl jsem se skočit si pro bundu, ovšem asi po 50ti metrech na mě Jarda Calta, kterého jsem nechal se Simčou volal, že už bude vyhlášení. Tak jsem se otočil a vrátil se k nim. Vyhlášení opravdu bylo, ale asi po pěti minutách. Začalo se mladými muži, ale vzhledem k tomu, že voda byla opravdu teplá a jeden z nich si ji užíval až moc se přeskočilo k další kategorii. Do sprch se doběhlo a ceremoniál se mohl opakovat. Vše bylo příjemné, dobře zorganizované a letos bych tento zimní běh nazval spíše jarním, neboť teplota byla kolem 12 st. C nad bodem mrazu, což v tomto čase není moc obvyklé. Už se těším až mě přestane trápit neduha a postavím se na start. Každopádně všem jistě doporučuji tento závod, je to krásný okruh a rozmanitý terén.
více info a fotografií: http://www.maratonkladno.cz/index.php