Anketa
Který evropský národ máte nejraději?
Text interview, které doktor Skála umožnil zpracovat Ruskému institutu strategických studií, poskytnul také ParlamentnímListům.cz. V debatě s redaktorem nejdříve upozorňuje na to, že „dezinformace a uťápnutá autocenzura“ hrají v českých médiích tvrdou přesilovku: „Vůbec nejhustší filtr na pravdu nasadily veřejnoprávní televize a rozhlas.“ Kandidát filozofických věd Skála je sám vydavatelem internetové revue „StřípkyZeSvěta“.
Sympatie minimálně třetiny Čechů jsou prý už na straně Ruska
Historik se v rozhovoru věnuje problematice konfliktu na Ukrajině. „Ukrajina byla ještě nedávno, dokud jsme žili v Československu, náš soused. Masakr, humanitární pohromu a zhroucený stát tak blízko lidé vnímají i jako bezprostřední hrozbu,“ uvedl Skála a dále pokračoval: „Tím spíš, že zvednou i další vlnu ukrajinské migrace a s ní i ještě tvrdší mzdový dumping i přírůstek do šedé zóny a kriminálního podsvětí. Obchodní válka proti Rusku je nepopulární natolik, že jí netroufá nahlas fandit ani rusofobie gardová. Ta, co spadá do cizokrajné nomenklatury.“ Skála se domnívá, že sympatie minimálně třetiny Čechů jsou dnes na straně Ruska. „Určitě je to i zásluhou domobrany pravdy. Její infrastruktura slibně houstne hlavně na internetu. Teď těm ostrůvkům pozitivní deviace roste popularita hlavně díky tomu, jak se kříží kordy se lží o Ukrajině a Rusku,“ vysvětluje Skála.
Nesouhlasíte s názory, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Michaela Romancova, Anatolije Lebeděva, Františka Laudáta, Jany Černochové, Karla Schwarzenberga, Alexandra Kručinina, Milana Hulíka, doc. Jaroslava Šebka, Matěje Stropnického, Romana Jocha, Hynka Kmoníčka, prof. Václava Hampla, Martina Bursíka (z 6. 8.), Vladimíra Hučína, Jana Vidíma, Jaroslava Lobkowicze, Gabriely Peckové, Daniela Kroupy, Tomáše Zdechovského, Cyrila Svobody, Františka Bublana, Jiřiny Šiklové, Karla Hvížďaly, Jiřího Pehe, Marty Kubišové, Petry Procházkové, Martina Bursíka (z 23. 6.), šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.), Ondřeje Benešíka či Džamily Stehlíkové.
Brusel prý zájemcům o členství pouští žilou už za asociačních námluv
Skála se vyjádřil také k evropské pomoci Ukrajině. Ujišťuje, že pod křídly Evropské unie nenastane v zemi idylka. „Evropská unie rozdává úměrně ekonomické a politické moci a pod vlezlou kuratelou Velkého bratra. Jeho špionážní služby měly vlivné slovo už na startu evropské integrace. Brusel zájemcům o členství pouští žilou už za asociačních námluv. Už tady je škube o mnohem víc, než jim kdy přistane opačným směrem,“ obává se Skála. „Ukrajinu však nemá proč políbit ani tak harpagonská Štěstěna. Na to je příliš velká a předlužená. Když asociační dohodu podepisovala Praha, byla vůči světu v plusu. Hlavně však stále disponovala spoustou průmyslových, obchodních, logistických i jiných kapacit,“ dodal.
Návrat do Evropy podle Skály zlikvidoval špičkovou produkci u nás
Svůj názor na vztahy v rámci Evropy dokladuje Skála na vývoji situace u nás. „Ještě nedávno byla Česká republika lídrem světového trhu tramvají i trolejbusů, suverénní dodavatel bezpočtu investičních celků na klíč (Made in Czechoslovakia jsou třeba i tři čtvrtiny kapacity iráckých rafinérií), člen extraligy výrobců jaderných elektráren, proudových i vrtulových letounů, železničních lokomotiv, nákladních vozů pro nejnáročnější terén či nejkvalitnějších typů oceli. A k tomu i země, soběstačná ve všech potravinách, co nerostou jen v subtropech a níž,“ vyjmenoval historik a pak popsal i současnost. „Teď sice vyrábíme víc osobních vozů, ale jen coby lidský zdroj zahraničního kapitálu. Návrat do Evropy je klecí omezené suverenity. Většinu špičkových produkcí zlikvidoval úplně,“ tvrdí historik.
„Řada z nich prosperovala už od 19. století. Na dividendách z českých mozků a rukou mizí rok co rok v zahraničí na 15 miliard dolarů,“ dodal. Všechny eurodotace jsou podle něj po započtení českých transferů do Bruselu skoro desetkrát menší. Zhruba třikrát víc platíme jen na úrocích ze státního dluhu. „Založila ho privatizace, končící čistou ztrátou i díky převodům rodinného stříbra do rukou strategických partnerů. Z řady z nich se vyklubala šmíra ordinérních vykuků,“ podotkl.
Skála: Ukrajina je zralá na státní bankrot
Ukrajinu už oligarchové rozkradli a je zralá na státní bankrot. Tak vidí místní ekonomiku Skála. „Víra, že za ni Brusel zaplatí dluhy, je groteskní. Nevyrazí to z něj ani zásluhy, z nichž teče ruská krev,“ ujistil historik, připomenul dluhy Západu a asociační dohodu přirovnal k manuálu exekuce. Případné evropské dotace se podle doktora Skály v Kyjevě ani neohřejí: „Přistanou na účtech, na něž se Majdanu sbíhaly sliny. Ukrajině zbudou holé ruce. A znárodněné dluhy, rozepsané i příštím generacím.“
Sankce, které mají trestat Rusko, škodí evropskému obchodu
Putin je podle Skály vystaven špinavostem, jakých býval roky ušetřen i Brežněv. „Terminus technicus zní hysterická lež. Nehuláká jen na živitele, jimž Majdan nesmí přes práh. Stíhá i ruský humanitární konvoj. Evropská volba chce ty, koho minuly její rakety, zřejmě dohnat k smrti hladem,“ uvedl v rozhovoru Skála. „Obavy z války má i stále víc Čechů. S Ruskem je většinově nespojují. Nic takového netvrdí ani průzkumy agentur, jež jinak euroatlantické závazky vzorně ctí,“ dodal. Věnoval se pak bumerangovému efektu sankcí.
„Pro Spojené státy i Rusko je vzájemný obchod jen marginální položkou. O Evropě a Rusku to neplatí, a řeč není zdaleka jen o plynu,“ obává se Skála. „Sankce, mající trestat Rusko, škodí evropskému byznysu. Po tom, jak kontrovala Moskva, to nevidí jen bílá hůl. Ruský trh vyklízí jen masochista. Ti, komu ho otevřela sankční přestřelka, se ho budou držet jako klíšťata. Kapsy si namastí i spousta prostředníků. Tu šanci, a má to v genech, už bere za pačesy i Švýcarsko,“ dodal.
Bruselská centrála Evropské unie je zlatou klecí
Skála má své vysvětlení také na otázku, proč sankcím vlastně sekunduje Brusel. „Klíčem k tajence je špína, kterou světu odtajnil Edward Snowden. Všechny ty nonstop odposlechy a slídění v korespondenci či bankovních účtech přeci Amerika nepraktikuje jen coby neukojený voyer,“ tvrdí Skála. „Je to disciplinizace, řečeno módním termínem sociologie, totalitní jako řemen. Bruselská centrála EU je zlatá klec. Nabízí opulentní dobroty. Kdo o ně nechce přijít, musí dbát názorové diety. Číst z očí ředitele zeměkoule, ne evropského lidu,“ dodal.
Rusko stojí podle historika na křižovatce a Skála upozorňuje na možná rizika. „Z Ukrajiny, padne-li do rukou poskoků celá, se Finsko či Rakousko stane jen zázrakem. Arzenál, který jde po krku Rusku, se posune až k jeho hranicím. Pro ty, kdo Rusku připisují násilnické libido, by Doněck, znásilněný Pravým sektorem, byl známkou impotence. A tak i nevídané šance, jak to, co vyšlo v Kyjevě, spustit i v Moskvě,“ naznačil Skála.
Rusko se barbarství postavilo s kuráží, pokořilo fašismus
„Vztah k Rusku nebývá leporelem z banalit. Rodí ho velká rozcestí dějin,“ uvedl také v závěrečném shrnutí historik, který připomíná minulost: „Rusko se barbarství postavilo s kuráží, nad níž se tají dech a tuhne krev. Pokořilo fašismus i jaderný harassment. Až to pohřbilo i koloniální říše a pootevřelo demokracii dveře do mezinárodních vztahů. Teprve rukavice, hozená zisku z cizí práce, vnutila sociální stát i světu, jemuž se lidskost scvrkla na charitu. Teď se to mrzačí k nepoznání. Vina za válku se hází na ty, kdo nacismu zlomil vaz. Z armády, vítané jako spása, je okupant. Zato Hitlerovi se má za zlé už jen taktika. Že nemít nás, Slovany, za podlidi, mohlo to skončit jinak než Jaltou a Postupimí. Může snad, kdo si neamputoval svědomí, mlčet i k takové ničemnosti?“
Když Rusko najde kuráž, tím rychleji ztratí dech tažení proti Rusku
Brutálně zprzněné dějiny jsou podle Skály o tom, co nám hrozí dnes: „Že svět rabuje nelidský ekonomický model a šíří nové formy chudoby, vytlačující pracující na okraj společnosti, říká i papež. Tak parazitní renta, dolovaná pro mikroskopickou hrstku, se nemůže netopit v krizi, z níž nemá kudy ven. Tím víc sází na změnu režimů, které jí stojí v cestě. A kde ji nezmákne ani pátá kolona, korumpovaná miliardami - na humanitární intervence. Demagogie, jíž je legalizuje, je dvojčetem té kolem Mnichova - a Hitlera na Hradčanech půl roku nato." Právě vztah k Rusku je podle Skály znovu i testem soudnosti a morálky. „Pro marxistu to má i širší kontext. Studená válka napodruhé spoléhá na ty, koho přivedla k moci ta první. Může se Rusko, nechce-li prohrát, nechat vydírat jejich temnými životopisy?“
Skála pak v závěru znovu opakuje svůj názor, že civilizace je na rozcestí. „Rusko má území, zdroje i sílu, umožňující suverénní azimut. Čím větší k němu najde kuráž, tím snáz ustojí i vnější tlak. Tím větší šance to dá lidskosti i jinde ve světě. Tím rychleji ztratí dech i tažení proti Rusku,“ uzavírá historik.
PhDr. Josef Skála CSc.
- KSČM
- historik, publicista, editor revue www.stripkyzesveta.cz
- mimo zastupitelskou funkci
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.