Vzpomínky Jana Jiráska
Jaké byly v 60. letech hlavní podněty, důvody nebo jak to nazvat ke vzniku beatových skupin?
V letech 1959 - 1963 jsem studoval na chemické průmyslovce v Ústí n. L. a moje první dva roky na internátu rozhodly, že bez kytary nepřežiju. Na intru jsme byli kluci ze všech koutů republiky, i ze Slovenska a podle toho jsme každý obhajovali jiný hudební žánr. V centru města byla prodejna hudebních nástrojů, kde jsem poprvé uviděl el. kytaru Gracioso. O dvě ulice dál se nacházela prodejna gramodesek Supraphon a hned vedle provozoval kapelník Jazz Combo 59 pan Štolba krámek FOTOPHON. Tam si mohl člověk vybrat 2 západní hity a nechat je za tehdejších 70 Kčs překopírovat na šelakovou gramodesku. Na jednu jsem našetřil a vybral jsem si Rock Around The Clock a kytarovou instrumentálku z Radia Luxembourgh. Na intru jsme znuděně poslouchali rozhlas po drátě a jeden spolužák se učil na trumpetu, další na housle. Tak jsem si vzpomněl, že bych mohl zkusit konečně zvládnout hru na mandolínové banjo, co se válelo doma na půdě. Jeden o rok starší kluk mi to měl naladit, ale jeho koncertní kytara mně učarovala. Zanedlouho už jsem vlastnil starou španělku a začal ji vylepšovat. O rok později se objevily kytary Jolana NEOTON. O prázdninách jsem pilně makal a brzy byla černá kráska moje. V létě 1963 jsem začal pracovat v Mikovu Mikulášovice, kde docela dobře fungoval závodní klub a k tanci se hrálo z magnetofonu. Z Prahy už pronikala do pohraničí aura Jandova Olympiku a ze západu Shadows, Beatles atd.
Proč se tehdy najednou vynořilo tolik bigbítových skupin?
Mládež měla už dost dechovky - k tanci i do pochodu - a lidovky s cimbálem a houslemi taky zaváněly diktaturou. Nová generace potřebovala nový sound, který by vystihoval technický pokrok.
Potíže s úřady kvůli hlasitosti hudby, anglickým textům a názvům kapel.
Zákazy dalších vystoupení skupiny po stížnostech na hlasitost nebo vandalismus publika po vystoupeních existovaly. Šikanování kvůli angličtině, kvótám pro repertoár v češtině a jazycích soc tábora rovněž. Názvy skupin se rovněž “normalizovaly”. Když ne dobrovolně předem, tak při přehrávkách.
Vzpomínky na přehrávky u odborných komisí a místa vystupování.
Až do konce roku 1968 byl "bigbít" na Děčínsku celkem bez tlaku shora anebo se dalo "kličkovat" a hrát podle vlastního vkusu. A s Husákem začal tlak sílit. Do té doby si beatové skupiny mohly účtovat honoráře na blok externího kapelníka s oprávněním. A hned tu bylo ultimatum - buď kapelnické zkoušky jednoho člena skupiny, nebo konec hraní na veřejnosti.
Hráli jsme převážně taneční zábavy a "čaje" v Mikulášovicích a Vilémově. Občas i v Krásné Lípě, Děčíně a Varnsdorfu a dvakrát v kulturáku v Ústí n. L. Ve Vilémově se v roce 1969 konala soutěž beatových skupin o “Zlatého Viléma”, už si nevzpomenu, kdo vyhrál. The Snakes jako pořadatelé nesoutěžili. Ze skupiny Pretty Silence z Jiříkova tam zpíval Honza Pospíšil (později Množiny, Test, Mandava). O rok později už se Vilém nekonal. A to po zimní demonstraci 200 naštvaných mladých lidí před domem předsedy kulturní komise, který zakázal zábavu. Ze strachu ji povolil, ale já jako kapelník jsem dostal předvolání k trestní komisi. Tak jsme skončili ve Vilémově a pokračovali v Mikulášovickém klubu, kde byly podmínky trochu mírnější. Od roku 1972 s Hady zpíval také Karel Vychytil a to až do roku 1976. Z kytary jsem přešel na varhany. To byla éra Uriah Heep, Deep Purple apod. S přírůstkem v rodině jsme si dali rok pauzu a Karel Vychytil mezitím založil Množiny.
Rok 1977 zaznamenává na severu vznik kapely Kontakt ve složení Jan Jirásko - kytara, Ramona Jirásková – bicí (oba žijí od dubna 1985 v SRN), Standa Šetka - basovka, Jiří Fišer - varhany, Standa Hořínek - kytara. Později přišel zpěvák Mirek Oberreiter. Repertoár postupně směřoval k českému popu a v roce 1983 kapela činnost zabalila.
Komentáře
Přehled komentářů
Úplně mi šel mráz po zádech a přečetl a zavzpomínal jsem si to v klidu a užil si to. Hezky napsané, jen to jméno si tam nedal, kdo to tu zakázal ve Vilémově, ale to asi z piety schválně ne ? Měj se Honzo.
Poděkování
(Lenka Faltusová, 19. 9. 2016 8:49)
Byli jste senzační - nikdo na vás neměl. Kdyby vás nebylo, tak by snad ani člověk dnes neměl na co vzpomínat. Nám všem bylo s vámi fajn.
Ještě jednou - moc děkuji za to, že jste byli.
Re: Poděkování
(Jan Jirásko, 22. 9. 2016 21:02)I my na tehdejší publikum rádi vzpomínáme. Snažili jsme se hrát to, co nebylo shora doporučováno, a co mladým chybělo. A při hraní nám bylo taky f a j n :)
Pěkná vzpomínka
(Libor Sklenář , 3. 4. 2020 18:42)