Vztah
Necítím se dobře. Zase delší dobu. Třeba i z dalšího „rande“ či „pokecu“ či tomu říkejme jak chceme, odcházím zklamaná a říkám si, zda někdy najdu někoho, s kým si budu rozumět. Někdo takový tu byl a stále je, ale není už moc daleko na to, aby mohl být ještě někdy blíž? Dochází mi, že dobře se člověk necítí nikde, kde musí dělat věci, které se po něm očekávají. A uvědomuji si, že lidé si stěžují na to, že nedostávají ty správné odpovědi, přitom, což je podstatnější, neumějí klást ty pravé otázky. Ptají se bez zájmu jak sebe, tak partnera, ikdyž je ve skutečnosti vůbec nezajímá, jak se má, co dělá, čím se trápí – prostě mají pocit, že se to musí, a tak to dělají. Potom vedou konverzaci, které nespěje nikam. A stejně se jednou vytratí i jejich vztah.
Je škoda, že si mnohé chyby uvědomíme, až když je pozdě. Na rozdíl od kariéry totiž vztah obvykle druhé šance nedává. Ve vztahu se jede načisto, rozbité hrnce se špatně slepují a hlavně nedrží. Měli bychom se s druhým naučit komunikovat pořádně. Komunikace je totiž základ vztahu, umí ho prohloubit a otevřít – pokud nám ovšem ten druhý není lhostejný. Když budeme klást lepší otázky, můžeme naslouchat odpovědím přímo ze srdce. Sami pak můžeme fungovat jako záznamník nervózní z toho, že neobdržel ještě žádný vzkaz. A proto bychom měli k druhému vznášet neustálé poselství: „Ptám se Tě, protože mi opravdu záleží na tom, jak se cítíš a co mi potřebuješ sdělit. Skutečně Tě chci poznat. Skutečně s tebou chci trávit více času a skutečně pro to udělám maximum.“
Nepřipadá vám paradoxní, že čím déle se dva lidé znají, tím více se pak také odcizují? Špatný vztah může zničit více než srdce a naděje. Může zničit veškeré ambice, cíle, sebevědomí. Rozbít kompas,či sluneční světlo, s jehož pomocí se snažíme orientovat v životě. Dokonce si myslím, že když nehledáme ve vztahu hloubku a smysl, nejsme schopni ani pokládat otázky, které mají hloubku a smysl.
Otázky, z nichž je patrné, že nám na druhém záleží, jsou jako klíč, který odemyká dveře v lidech, kteří nás začali milovat. Je to sice klíč „jen“ od úspěšného vztahu, ale úspěšný vztah je základem úspěchu v čemkoli jiném. Protože je základem pohody, zázemí a dobíjení energie. A tak když chceme postavit dům, nezačínejme od střechy. Ale pěkně od podlahy a opěrných zdí. Náš partner takovou oporou může být, pokud mu ovšem oporou dokážeme být i my sami.