Žítková a její bohyně
Děj se odehrává v oblasti Bílých Karpat, v regionu Moravské Kopanice na československém pomezí, kde žily v minulosti vědmy obdařené výjimečnými schopnostmi, které si předávaly z generace na generaci. Říkalo se jim bohyně, protože bohovaly, tedy pomáhaly lidem od zlého. Uměly léčit, zaříkávat i uřknout, pomáhat s trápením, nešťastnou láskou, uměly poradit v nesnázích a také prý viděly do budoucnosti, ale v životě to neměly jednoduché v žádném historickém období, Vadily církvi, vadily nacistům a nakonec i komunistům.
Hlavní postava hry Dora Idesová patřila k posledním z rodu žítkovských bohyní. Nezná jejich umění, studuje etnografii a chce pátrat po vlastní minulosti, po kořenech a sepsat vědeckou studii o žítkovských bohyních. Postupně se propracovává i k tajným archívům, které vedou spis o její tetě bohyni Surmeně jako o třídním nepříteli. Po krocích se rozmotávají osudy dalších žítkovských postav, které se nakonec pospojují v nečekaně drsné finále. … Fiktivní příběh mrazí i uchvacuje.
Jednoduchá a prostá scéna autobusové zastávky, která se mění v obchod, archiv i psychiatrickou léčebnu a v druhé části kolumbárium, kde postupně ožívají příběhy některých postav, skvělá hudba a jedinečná představitelka hlavní role Hana Tomáš Briešťanská - prostě krásné představení.
