Mladkov - Kláštěrecká alej - úsek A
Mladkovský úsek začíná v prostoru Klášterecké aleje a zpočátku vede po hřebeni podél Jiráskovi turistické stezky. Poté se od této cesty odděluje a linie pevnůstek směřuje přes osadu Amerika k údolí Divoké orlice ( viz. prostor Zemská brána ). Terén v této části úseku není příliš členitý. Jedná se spíše o rovinu, která je místy rušena mírnými terénními vlnami. Z tohoto důvodu zde došlo k použití pouze jednoho výškově upraveného objektu.
Téměř celá linie řopíků je ukryta v lesním masivu Žambereckých lesů. Mezi některými objekty se tak dokonce dochovaly původní palebné a pozorovací průseky.
V předpolí linie lehkého opevnění bylo postaveno opevnění těžké. Jedná se o sruby Rokytnického stavebního úseku ( podúsek 1/X – Zaječiny ) R – S55 až 59. Jak již bylo zmíněno výše, tak jsou pevnostní objekty postaveny v lese. Ten znemožňoval nasazení protivníkovi útočné vozby a komplikoval by též práci dělostřelcům. Z tohoto důvodu mohli být všechny pěchotní sruby vybetonovány pouze ve druhém stupni arabské odolnosti.
Ještě před linií těžkého opevnění byly v letních měsících roku 1936 postaveny lehké kulometné objekty vz. 36, ale to už je jiná kapitola ( viz. Ia. Bartošovice v Orlických horách ).
Výstavbu lehkých objektů vz. 37 zajišťovala Vysokomýtská, stavební firma Ing. Drahoš stavební inženýrství a stavitelství, které se podařilo do záři 1938 vybetonovat všechny objekty s výjimkou č. 209. ( Je možné, že tento objekt byl z plánované trasy vypuštěn. ). Velitelem stavebního dozoru byl stanoven škpt. pěch. Jindřich Šilhálek.
První sled
Prvním objektem úseku A Mladkov je č. 1 A – 140 N, který je umístěn na začátek Klášterecké aleje těsně pod hlavní lesní cestu ( turistická červená ). Pevnůstka nemá dokončeny zemní úpravy a postrádá i zához. O několik desítek metrů dále je postaven další objekt č.2 A – 160 N. Ten je, také umístěn hned vedle cesty. Mezi oběma pevnůstkami se nachází pěkná kabelová komora typ B. Na řopík č. 2 navazuje jeho soused objekt č. 3 A – 140 N , který byl postaven napravo od lesní komunikace. I v tomto případě se jedná o víceméně běžné áčko.
Poněkud více zajímavá je pevnůstka č. 4 A – 140 N. Před týlovou stěnou tohoto řopíku se dochoval pozůstatek spojovacího zákopu. Pozorný pozorovatel jistě nepřehlédne další zajímavost a tou je kousek vázacího drátu na jednom z ok pro uchycení maskovací sítě. Tímto drátem, byly v roce 1938 přivázány větve, které se rozprostřely po celém obvodu objektu a tvořili, tak jeho kamufláž. Na protější straně cesty a o pár desítek metrů na západ se nachází objekt č. 5 A – 180 N. Řopík byl během okupace podroben ostřelování lehčím dělostřelectvem a jeho týlová stěna tudíž nese několik stop po zásazích. Dva dělostřelecké granáty dokonce tuto stěnu prorazili a dopadly až do interiéru. Po těchto zkouškách zůstalo na podlaze množství sutě. Levá boční stěna byla navíc postřelována kulometem. U pevnůstky se dochovaly oba průseky k objektu č. 6 ( střelecký a pozorovací ). Objekt č. 6 A – 140 N je umístěn napravo od cesty. Linie se zde odklání více do týlu. Pevnůstka má zvláštně proveden odvodňovací žlábek v podlaze, který je nezvykle daleko od čelní stěny. Další zajímavostí je použití zeslabené střílny na pravé straně. Tato střílna mohla v případě potřeby postřelovat další řopík č. 7 A – 140 N šikmý s pravou střeleckou místností umístěnou níže. Projektanti pevnůstku v terénu natočili trochu do strany, tudíž levá střílna působí více do předpolí k linii těžkého opevnění. Zvláštností je objektu je absence ok pro maskovací sítě na levém, krycím uchu. Po obou stranách pevnůstky se dochovaly střelecké a pozorovací průseky. O něco dále nad osadou Amerika byl postaven další objekt č. 8 A – 140 N šikmý vpravo. Na jeho pravé boční stěně můžeme nalézt stopy po ostřelování dělem menší ráže. Ovšem žádný granát nepronikl až do nitra řopíku. Posledním objektem, který se vejde ještě do popisu této oblasti je č. 9 A – 120 N, který se nachází na samém okraji lesa jihozápadně od horní hájovny. Jeho týlová stěna je dobře vidět i z louky. Levá střílna byla poškozena výbuchem nálože. Objekt je vyčištěn a uzamčen.
Do záboru pohraničí se podařilo všechny objekty po stavební stránce plně dokončit a to včetně zemních úprav. Výjimku tvoří objekt č. 1, který je bez zemních náspů. Kromě jedničky měly snad všechny pevnůstky i zához. Ten se dochoval u objektů č. 2 – 4, 6 a 7 u ostatních byl s největší pravděpodobností v poválečných letech rozebrán.
Stav výbavy v září před Mnichovem byl na poměrně nízké úrovni. Lafetace se dostaly pouze do objektů č. 1 – 3 a to pouze v počtu jednoho kusu na objekt. Nejvíce zarážející však je, že v žádném z objektů nejsou stopy po osazení ventilační soupravy. Tento nedostatek by měl velký vliv na bojovou činnost, protože bez použití ventilátoru není možné vést delší palby z kulometů. Interiér pevnůstky by se rychle zaplnil jedovatými plyny tvořícími se při střelbě a členové osádky by musely v takovém případě vést boj v plynových maskách.
Seznam objektů prvního sledu
Číslo objektu |
Typ |
Výškové řešení |
Číslo objektu |
Typ |
Výškové řešení |
1 |
A – 140 N |
R |
6 |
A – 140 N |
R |
2 |
A – 160 N |
R |
7 |
A – 140 N |
Šp |
3 |
A – 140 N |
R |
8 |
A – 140 N |
Šp |
4 |
A – 140 N |
R |
9 |
A – 120 N |
R |
5 |
A – 180 N |
R |
|
|
|
Vysvětlivky: Šp – šikmý s pravou kasematou níže
R – rovný
Druhý sled
Prvním objektem druhého sledu je č. 201 A – 120 N, který byl postaven v lesním masivu severovýchodně nad osadou Potoky. Druhý sled zde vede v zákrytu za hřebenem, ještě více než sled první. V těchto místech linii tvoří běžná áčka č. 202 – 205. Za zmiňku stojí pouze nezvykle málo ok pro maskovací sítě, která jsou rozmístěna po obvodě stropnice u řopíku č. 204 A – 160 N, je jich jenom 9. Další zajímavostí je použití zeslabeného typu střílny v pravé stěně objektu č. 205 A – 200 N, zeslabené střílny jsou osazeny i ve stěnách objektu č. 203 A – 160 N. S touto pevnůstkou sousedí objekt č. 206 B2 – 90 N. Poblíž tohoto pěkného béčka se nachází i částečně obnažená kabelová studna typ C. Od kabelovky vede nedokončený výkop k pevnůstce, z toho vyplývá, že pevnůstka měla být napojena na telefonní síť. V současnosti je studna asi do poloviny zaplavena vodou. Voda je po většinu roku i v sousedním objektu, kde sahá zhruba do výšky 20 cm. O kus dál v lese poblíž osady Amerika je postaven další objekt č. 207 A – 140 N, ze kterého hodně opadává maskovací omítka. Na louce nad Amerikou se nachází objekt č. 208 A – 140 N. I tento řopík bývá podobně jako předešlé béčko zaplavován vodou, která do něho prosakuje skrz nekvalitní izolaci.
Objekty druhého sledu byly v této části linie po stavební stránce plně dokončeny a to i včetně záhozů. Kompletní záhozy se do současnosti dochovaly u pevnůstek č. 202 – 204 a 206, z ostatních byla kamenná rovnanina odstraněna, buď úplně nebo alespoň částečně. Do konce září 1938 se objekty nepodařilo příliš vybavit. Ventilační soupravy a ani lafety se nedostaly do žádného z objektů. U řopík č. 203 dokonce není osazen závěs pro mříž vz. 37, takže zde snad ani mříž nebyla.
Seznam objektů druhého sledu
Vysvětlivky: R – rovný Pozn. Objekt č. 209 nepostaven |
Snímek zachycuje pevnůstku č. 4 A – 140 N. V popředí je vidět pozůstatek spojovacího zákopu.
Čelní pohled na objekt č. 7 A – 140 N. Pevnůstka byla postavena na zlomu svahu a je proto v šikmém provedení. Kvůli umístění v terénu byl u ní proveden velmi mohutný zához.
Pohled na týlovou stranu objektu č. 206 B2 – 90 N. V popředí je částečně obnažená kabelová studna typ C. Na snímku je, také dobře patrný z větší části zasypaný výkop pro telefonní kabel, který vede od kabelovky k pevnůstce.
Na snímku je řopík č. 208 A – 140 N, který se nachází n okraji louky nad osadou Amerika.
Použité prameny a literatura:
Jiří Novák - Těžké opevnění na Rokytnicku 2001
Lubomír Aron a kol. Československé opevnění 1935 – 1938
Ing. Jan Škoda – FORTprint vydavatelství fortifikační literatury 1998
www.ropiky.net
vlastní poznatky z průzkumu objektů 2002 – 2005