text: (jjk), foto: (MCh)

V polovině října oslavilo ostravské letiště Leoše Janáčka padesát let své existence. Ostatně o tom je zmínka na jiném místě: Padesát let letiště Mošnov. A nové letiště tak tehdy nahradilo hnedle dvě starší v Dolním Benešově a Ostravě-Hrabůvce. Leckoho kdo z Ostravska není a nebo méně pamatuje možná překvapí, že po letišti v Hrabůvce i po padesáti letech lze nalézt památku. Co památku rovnou celý jeden hangár tohoto bývalého ostravského letiště.

Ale měli bychom začít po pořádku. Dne 16. září 1929 bylo otevřeno letiště Dolní Benešov (u Bohuslavic) a současně s tím zavedena pravidelná linka do Prahy s mezipřistáním v Hradci Králové, což trvalo do 30. září 1935. Úplně první letiště na území dnešní Ostravy leželo v místech dnešní haldy v Ostravě-Přívoze, mezi železniční tratí a ulicemi Slovenskou, Švermovou a Na Náspu. Což byla jen epizodka, ale poměrně významná. V roce 1926 vznikla v Ostravě místní skupina Masarykovy letecké ligy a ze začátku ani neměla letadla ani letiště. Na podzim roku 1931 byl zahájen první teoretický plachtařský kurz vyučovaný v dívčí škole na Zámecké ulici (kromě zmíněné teorie se učili první žáci na jiném místě i dílenský výcvik). Po teorii se v roce 1932 uskutečnil výcvik praktický a to právě na zmíněném letišti v Přívoze. Masarykova letecká liga měla letiště pronajaté do konce roku 1935 a usilovala o prodloužení tohoto nájmu o patnáct let, ale pro různé rozpory k tomu nedošlo. Místní odbočka MLL bylo podle některých jejích spolupracovníků a členů neakceschopná, rozhádaná a to mělo za důsledek založení samostatného Ostravského aeroklubu (OAK) 23. dubna 1935 (ustavující schůze OAK 3. července.1935). Aeroklubu se hned od počátku podařilo navázat kontakty na místní celebrity a finanční toky z továren a průmyslových podniků. Velkou devizou byly kontakty se starostou Moravské Ostravy a senátorem Josefem Chalupníkem, který podporoval jak aeroklub, tak i stavbu nového letiště v Hrabůvce. V témže roce došlo, po řadě jednání, k dohodě s místními zemědělci o výměně pozemků, což posvětila městská rada Moravské Ostravy  a následně schválilo, po předchozí prohlídce, i Ministerstvo veřejných prací a Ministerstvo národní obrany. S jarem 1936 se začalo s pracemi na úpravě letištní plochy, tedy osetí travou cca třiceti hektarů plochy, vybudování příjezdové komunikace a hlavně musela být zasypána bývalá cihelna a potok. Práce šly až překvapivě rychle a tak už 27. května 1936 v 10 hodin a dvacet minut v Hrabůvce přistává dvouplošník firmy Baťa a tentýž den odpoledne další letoun. Po kolaudaci dostalo letiště „kulaté razítko“ od Ministerstva veřejných prací 21.července 1936. Ostravský aeroklub už také měl s čím létat a kam letouny schovat. Od Ministerstva národní obrany dostal tři stanové hangáry a létání dva stroje Letov Š-118 a po jednom letouny typu Praga E-114, Bestiola Be-60 a Zlín Z-XII. Letiště se postupem let rozšiřovalo a budovalo a samozřejmě sloužilo i k letecké dopravě a to jak Československých státních aerolinií (ČSA) a Československé letecké společnosti, tak i Vítkovického horního a hutního těžířstva (VHHT - majitel Vítkovických železáren), které provozovalo až do okupace 15.března 1939 vlastní dvoumotorový letoun Airspeed Envoy AS.6.III a na letišti mělo i vlastní hangár. Během druhé světové války sídlila Luftwaffe jak v Hrabůvce, tak i v Dolním Benešově, ale i přibližně v místech pozdějšího mošnovského letiště si německé letectvo zřídilo základnu Albrechtičky (Peterswald,Tygelswald). Po osvobození se provoz vracel pomalu do původního rytmu, ale s rozvoje letecké dopravy už letiště v Hrabůvce přestávalo stačit. A tak se začalo v roce 1956 u Albrechtiček budovat nové letiště pro smíšený civilní a vojenský provoz. Vzhledem k tomu, že zde měla být umístěna i armáda, vznikla potřeba vybudování ještě letiště záložního a to u Zábřehu. Tím byl vlastně vynesen ortel nad letišti v Dolním Benešově a Hrabůvce. Obě se ocitly přímo v ose přistávání a startování z drah nových letišť. A tak s 16. říjnem 1959, kdy je oficiálně zahájen provoz v Mošnově se smráká i nad letištěm v Hrabůvce. Jeho provoz je ukončen a postupně plocha zastavěna a budovy buď rozebrány, nebo zbourány. Toto letiště tak dnes už připomínají vlastně jen tři věci. Ulice U letiště, nedaleká restaurace Dakota (Plzeňská 221) a překvapivě i jeden z hangárů, který o padesát let přežil „své“ letiště. Tento sirotek leží nedaleko ulice Václava Jiříkovského a to dost daleko od letiště samotného, protože byl původně plánován jako součást rozšíření letiště, ale něž k tomu došlo, bylo letiště zrušeno a hangár zůstal v polích a dnes zde m.j. sídlí prodejna potravin firmy Hruška (které patří celý objekt), posilovna a kanceláře. Hangár je tak rozdělen na dvě patra a ač vypadá z venku poněkud ošuntěle, měl rozhodně mnohem víc štěstí než jiná letiště po nichž nezbyla vůbec žádná památka. Jen by si poslední hangár letiště Ostrava-Hrabůvka zasloužil alespoň malou cedulku jako připomínku nám, či budoucím generacím a za aktuální fotografie z 2.listopadu 2009 je na místě poděkovat panu Milanu Chlápkovi z Ostravy.

použitý článek

http://www.letistecr.cz/aktuality/vzpominka-na-letiste-ostrava-hrabuvka-stale-stoji.aspx