To jednou až to dovolí,
smí nejdřív oči shlédnout cokoli.
Pak prsty něžně dotknout se smí,
její kůže, rtů, i tmy.
Když rty potom sklouznou nížeji než níže,
to budou k sobě víc než blíže.
A ruce pak spojí se v jednu,
a nic nedonutí je klesnout až ke dnu.
Dva blahoví snílci co chtěli dobýt svět.
teď osud shrnou jen do pár vět.
Komentáře
Přehled komentářů
no prosím, apne herče, to je opravdu pěkné:)
ne vážně, ta se ti fakt povedla:)
a aby sis nemyslel, že když jsi teď pryč z Ostravy, že jsemna Tebe jako zapomněla, tak Ti tady píšu. Jak bylo ve škole? Celkem by mě zajímalo, jak se Ti tam líbí, a až se někdy ukážeš v Ově a budeš mít a třeba čas a chuť, můžem zajít pokecat. tak pa:-*a víš co? vždycky jsem Ti psala, ať nezlobíš, ale ptz já už se taky nazlobila až dost, tak Ti tady píšu, ať si klidně zlobíš:)tak čest;)
no jéjéj
(brm brm, 2. 10. 2008 10:09)