Narozen: 26.1. 1979
Věk: 28
Znamení: Vodnář
Výška: 175 cm
Váha: 75 kg
Pozice: Brankář
držení hole: L
Stav: Ženatý
Přezdívka: Tukan, Tak
Premiéra v nejvyšší soutěži: (41. kolo: sezona 1998/99, 5.2.1999 v utkání Litvínov – Zlín 0:0 zároveň první vychytané čisté konto)
Nadějný extraligový junior, který o sobě dal vědět v roce 1997, byl označován jako "naděje zlínského hokeje". Ve městě obuvi nastupoval v dresu tehdejšího HC ZPS Barum Zlín jako jednička v juniorském extraligovém týmu a zlínští trenéři ho neváhali vytáhnout na zkušenou i mezi seniory. Premiéra mezi muži vyšla Petrovi náramně. V utkání proti Litvínovu zahájil svou dospělou kariéru vychytanou nulou. Do roku 1999 však hájil převážně juniorské barvy.
Konkurence ve zlínském brankovišti byla veliká, a tak se v následující sezóně objevil Petr Tuček v dresu Prostějova. Tam mu ovšem nevyšel úvod sezóny, ta se příliš nedařila ani našim hanáckým sousedům, na místo jedničky byl v roli spasitele místo Tučka povolán Ivan Vasilev, ten si však díky svým častým alkoholovým dýchánkům a sázkařským aférám řekl brzy o vyhazov. V té době ale už Petr Tuček vypomáhal v baráži druholigovému Ytongu Brno, objevoval se nadále i v barvách zlínské juniorky.
Ročník 2000/2001 přinesl Petrovi první zahraniční zkušenost, 42 zápasů za německý bundesligový Geretschried znamenalo vůbec první sezónu, odchytanou mezi muži v pozici jedničky.
V následujícím roce se Petr dostal do branky dvaadvacetkrát, vrátil se zpět do Zlína, za tehdejší HC Continental nastoupil k dvacítce zápasů, zbývající dvě utkání připadají na výpomoc opavskému Slezanu.
Extraligových soubojů si užil nejvíce v sezóně 2002/2003, barvy zlínského klubu pod novým názvem HC Hamé hájil celkem 37 krát, s velmi slušným průměrem 2,88 obdržené branky na zápas. V příštím roce ale konkurence mezi gólmany Medvědů narostla, proti Murínovi a Altrichterovi se Petr Tuček prosazoval jen stěží. A tak strávil rok putováním po prvoligových kluzištích. Nastoupil za Havířovské Pantery, v šesti zápasech se objevil v dresu KLH Chomutov a pestrou sezónu zakončil jedenácti vystoupeními v barvách brněnské Komety.
V ročníku 2004/2005 se stal Petrovým chlebodárcem slovenský klub HK 36 Skalica, 49 odchytaných zápasů vrátilo Petra Tučka na pozici jedničky a tak se rozhodl prodloužit svůj pobyt ve slovenské nejvyšší soutěži ještě o jeden rok. I zde byl úspěšný. Se Skalicí došel až do čtvrtfinále play-off, v nervydrásajících soubojích s Nitrou vyčníval zejména třetí duel, který skončil samostatnými nájezdy. V nich Petr exceloval, čtyři nitranské střelce dokázal rozesmutnit. V dalším utkání zazářil opět, slovenský Denník Šport ho označil za hvězdu zápasu a o Petrovi napsal:"Najvyťaženejší hokejista zápasu, bol v neustálom ohni, s prehľadom si však poradil i takpovediac s tutovkami nitrianskych hokejistov."
A přestože je z Olomouce do Skalice poměrně daleko, na hokejové mapě jsou si oba kluby mnohem blížeji. HK 36 Skalica se opět, již tradičně, představí v Olomouci v rámci přípravy, a protože v jejím dresu hrají i exolomoučtí Michal Dostál a Jozef Liška je jasné, že právě dřívější spolupráce mezi oběma kluby dala zelenou příchodu nového gólmana do olomouckého dresu. Vítáme tedy Petra Tučka na Hané a přejeme mnoho úspěšných zákroků!
Před sezonou 2006/2007 přišel ze Slovenska z HK36 Skalica. Po 11 kolech odchází z Olomouce do Znojma. Poté šel na zkoušku do polského Nowego Targu. Tam však díru do světa neudělal. Sezonu 2007/08 zahájí ve francouzkém Cean.
Petře jak jste se dostal k lednímu hokeji?
"K hokeji mne přivedl ve Zlíně v sedmi letech otec Jan. Začal jsem v přípravce. Ve čtvrté třídě jsem hrál v útoku. Měli jsme zraněného golmana, zkusil jsem v brance a od té doby jsem tam zůstal.Dříve mne to táhlo například při hokejbale a fotbale do branky a chtěl jsem to zkusit i při hokeji. Měl jsem to relativně blízko na stadion, takže jsem tam byl pořád.“
Ve Zlíně jste prošel dorosteneckými a juniorskými výběry.Na který úspěch nejvíce vzpomínáte?
"Úspěchů jsme měli poměrně dost. Největší samozřejmě mistr České republiky s panem Venerou. Pan Venera mně dal po trenérské stránce nejvíce podobně jako v loňské sezoně pan Valášek v Německu. Následně pak v sezóně 2001/02 třetí místo se Zlínem.“
Jak se odvíjela vaše další hráčská kariéra v seniorském věku?
"Po skončení v juniorech jsem přestoupil do Prostějova, i když jsem ve Zlíně trénoval a do Prostějova jsem dojížděl. Klub byl tehdy nováčkem v první lize. Poté jsem po vzájemné dohodě odešel do brněnského Ytongu. Vzápětí jsem se vrátil do Zlína a následoval odchod do Německa."
V loňské sezoně jste působil v německém Geretsriedu.Jak na zdejší angažmá vzpomínáte?
"Velmi kladně, nebotˇ jsem byl v Německu velmi spokojen. Výborné prostředí, i když hokej nedosahoval úrovně naší extraligy a první ligy. Prostředí a chování lidí kolem hokeje bylo jiné než u nás. Geretsried hraje třetí nejvyšší soutěž oberligu a obsadili jsme jedenácté místo a následně jsme uspěli v baráži. Nebyl jsem v mužstvu z Čechů sám, nebotˇ zde ještě působil Michal Tomek, Dušan Huml, Tomáš Valášek a Vlastimil Vajďák."
Jak vzpomínáte na svůj první extraligový start?
"V Litvínově jsem odehrál v sezoně 1998/99 první extraligový zápas a hned jsem odchytal čisté konto.Zkrátka jako mladý zajíc jsem do toho naběhl. Tehdejší golmanská jednička Kameš byla zraněná a Ríšu Hrazdíru trenéři nechtěli nasadit, nebotˇ jej Severočeši dobře znali. Dostal jsem šanci a během sedmi dnů jsem vychytal v Litvínově dvě nuly. Před týdnem jsem tam hrál s juniorským výběrem a rovněž jsem vychytal nulu."
Ve Zlíně působíte jako druhý golman.Jak se sžíváte s touto rolí?
"Jsem připraven kdykoliv naskočit do utkání.Jsem mladý a každý extrligový start je pro mne přínosem, mohu se ukázat a získat další extraligové zkušenosti.Rád bych chytal stabilně v extralize."
Měl jste v mládí brankářský vzor?
"Vzor ne, spíše se podívám jak se brankáři chovají v určitých herních situacích. Ale řekněme třeba Patrick Roy, to byl v té době takový populární gólman.“
Co nám prozradíte ze soukromého života?
"Studijní léta jsou již za mnou. Vystudoval jsem provozního technika s maturitou. V osobním životě jsem si s přítelkyní Martinou zařídili společný byt na Podhoří. Co se týče zálib, zajdu s labradorem do přírody, dále relaxace a odpočinek."
Oblíbený fotbalový klub a hráč?
„Nemám.“
Oblíbené jídlo a pití?
„Svíčková na smetaně a teď pivko.“
Oblíbená barva?
„Modrá.“
V jaké situaci ti bylo v kariéře nejhůře?
„Po sezoně 2002/03, kdy jsme skončili na 13. místě Vyskytly se negativní ohlasy nekompetentních lidí, kteří hokeji rozumí akorát z tribuny. To bylo nejhorší.“
Oblíbený televizní pořad?
„S manželkou se díváme na ty nové seriály..“
Jakou hudbu nejraději posloucháš?
„Tři Sestry.“
Tvé záliby a koníčky mimo hokej?
„Měl jsem rybaření, ale teď už na to nemám moc času. Největší zálibou je rodina, manželka s dcerou.“
Jakou školu jste vystudoval?
„Provozního technika s maturitou.“
Máte doma nějakého domácího mazlíčka, zvířátko?
„Máme rodinného psa labradora.“
BRANKÁŘSKÝ DOTAZNÍK
Jaký motiv jsi měl vyobrazen na své masce/helmě a proč?
„Vesměs jsem tam měl Tukana. Ve Skalici jsem měl ještě Soptíka.“
Kdo byl autorem nakresleného motivu na tvé masce?
„To jsem si všechno nechal udělat u firmy REY.“
Vzpomeneš si, jakou jsi měl svoji první masku?
„Vzpomenu. Koupil mi ji otec a byla to maska s Beranerm. V té době měl podobnou Čavar.(Jaroslav Kameš, pozn.aut.) Čavar měl víc výrazné rohy, já zase velkou tlamu.“
Měl by jsi nějaký nápad, jak v budoucnu originálně ozdobit svoji masku?
„Samozřejmě. Těch nápadů je strašně moc. Já osobně bych si tam opět dal Tukana, jenž ke mně už tak nějak patří. A dnes je v módě si tam nechat vyobrazit vlastní rodinu.“
Jaké jsi používal typy značek masky? Pouze značku Rey?
„Po celou kariéru jsem používal značku REY. Jen poslední rok jsem měl HI-TEC.“
Co považuješ za své silné a slabé stránky?
„Slabá stránka, tak to je jasné, góly mezi nohy. To je u mě velmi slabá stránka. A ta silná? Ta mrštnost.“
Který střelec byl pro Tebe nejnebezpečnější?
„Asi Žigo Pálffy. Ten semnou sice hrál, ale to byl střelec, který ví, kam to má umístit.“
text: www.hc-olomouc.cz , Archív, Dáán
foto: www.hcorli.cz , www.hc-olomouc.cz , wwww.hkmnr.sk , archív, Archív Petra Tučka