Historie hokejového Zlína

Když jsem komunikoval s lidmi z Filipova okolí, potvrdil se mi můj osobní postřeh. I přes první záblesk zájmu okolí i médií zůstal svůj. Na ledě dře. On je ten poslední, který po trénincích, kdy už ledovou plochu pokryje šero, sbírá puky.

Pardon, k našemu rozhovoru odcházel z ledu předposlední, kanystr brali spoluhráči. Mimo led je věčně vysmátý, hokejem se především baví. Přijde mi, že celý mediální humbuk, jako by se ho ani netýkal.

Skromnost, pokora a sebereflexe mu (zatím) nechybí. Navenek působí, že v hlavě má vše srovnané.

Klenot hokejového Zlína jménem Chytil

Je úkol jeho nejbližších, kamarádů i agenta Jaroslava Balaštíka, aby dohlédli na jeho rozvoj mimo led. Nesmí si začít myslet, že už je hvězda a planeta země se točí kvůli němu. Z toho však strach nemám.

Půjde o to, aby zvládl tlak, když to zrovna nepůjde a na ledě se bude trápit. My novináři budeme samozřejmě pátrat po příčinách a ptát se proč. Aby pak vytěsnil z hlavy pochybnosti a dál si věřil, že on dokáže být rozdílový hráč a rozhodovat zápasy. Byl sebevědomý, ale zároveň plný pokory. Aby držel balanc mezi tuto tenkou hranou.

Aby dokázal zopakovat výkony v dalších zápasech. A hlavně v každé následující sezoně, kdy už si na něj soupeři budou dávat pozor. A naivně nepodcení mladého kluka, který už příští sezonu začne bez dorosteneckého košíku.

Čeká ho spousta nástrah, ale po povídání s téměř všemi zainteresovanými mám pocit, že tenhle kluk to dokáže ustát a půjde si za svým snem. Jestli se mu splní, se teprve ukáže.