o nás
(zdroj:www.tibetskyspaniel.sk)
Bylo to koncem roku 2006. Tou dobou jsme už doma neměli žádného pejska - naše nalezenkyně jezevčice Cindy si už druhým rokem spokojeně žila u rodičů v Pardubicích a naše divoká aljašská malamutice Kory se odebrala do psího nebe (jestli se tam tedy za všechny ty zamordované slepice,kačeny a králíky vůbec dostala).
Přestěhovali jsme se do krásného bytu v Olomouci a doma nám začal chybět nějaký malý chlupatý kamarád :o). Pomalu se blížily vánoce a my při brouzdání městem za vánočními dárky koupili celkem pěknou psí encyklopedii. Přestože mě pejsci zajímají od malička a znám většinu plemen, hledala jsem něco - nebo spíš někoho - pejska, který není módní záležitostí, je nevšední, bystrý, zajímavý......a pak jsem ho uviděla, byl to TIBETSKÝ ŠPANĚL - krásný malý psík s nejhlubšíma očima na světě...
Naším prvním tibeťáčkem byla krásná zlatě- sobolí fenečka Bonnie.I když neměla PP,byla to naprosto fantastická, veselá a temperamentní fenečka, kterou jsme všichni moc milovali. Osud nám však dopřál pouhých 6 společných nádherných měsíců a pak přišla krutá rána - Bonninka nám utekla ze zahrádky na chatě, snad chtěla pozdravit souseda přes silnici - bohužel právě kolem projíždělo auto...
Naše bolest nad její ztrátou byla veliká a my dodnes cítíme velkou vděčnost za to, že nám ukázala, jak skvělí a úžasní tibeťáčci jsou. Ani na vteřinu jsme nezaváhali, že naším dalším pejskem bude zase tibeťáček, tentokrát však s PP, abychom mohli zkusit chov těchto vyjímečných pejsků.
A tak k nám do rodiny v srpnu 2007 přišel Kamísek (Camess Perla mahagon). Dnes už oslavil své 1. narozeniny a vyrostl z něj krásný,sebevědomý pejsek. Nejlépe ho asi vystihují slova moji kamarádky, která prohlásila: "Ten pes se vůbec nedívá jako pes.." A má pravdu - Kamísek je opravdu osobnost, která zná svoji cenu a podle toho se také chová :o). Doma mu soukromě říkáme "pane řediteli", i když se zoufale snažíme šéfovat my :o). Je to však ten nejchytřejší a nejoddanější pejsek, jakého jsme kdy měli. Svoji lásku nám dává neustále najevo,je moc přítulný. Ale abychom nepěli nekriticky jen samou chválu, umí být také pořádně svéhlavý a dělá pouze věci, které uzná za hodné on sám. Ale když ho trpělivě a s láskou přesvědčujete, udělá, co vám na očích uvidí...Důkazem je i trénink agility - ze začátku ho to moc nezajímalo a dával nám to řádně znát, teď běhá s nadšením a nutno také dodat, že se z něj od té doby stal velmi hravý pejsek, který se rád přetahuje o hračky a honí se s vámi po celém bytě.
No a protože nikdo není rád sám,přibyla k nám do rodiny v listopadu 2007 ještě krásná fenečka Jessinka (Jamba Ambalika).Jessinka je mírná decentní fenečka, má úplně jinou povahu než Kamísek.Ze začátku byla trochu odtažitá k lidem,dnes už je z ní také velký mazel.Umí ale občas klamat tělem - její andělsky nevinné vzezření ve vteřině vystřídá náruživá "demoliční psice", která rozkouše a vyhrabe vše, co jí příjde do cesty. Od malička ráda běhá a skáče, takže agility ji naopak baví od samého začátku.Dnes už máme přes polovinu kurzu agility pro začátečníky za sebou a i když to někdy není jednoduché,baví nás to. Některé překážky (skočky, tunel) jsme si pořídili na zahrádku na chatu, kterou máme pár kilometrů od Olomouce, takže když je chuť a čas, trénujeme i mimo cvičák.
No a co bychom rádi do budoucna? Kromě zdokonalování se v agility chceme také založit svoji malou chovnou stanici, kde bychom mohli odchovat štěňátka ze spojení Kamíska a Jessinky.Už teď jsme na ty malé drobky zvědaví, jací asi budou :o)