Čs. letectvo v září 1938
Letectvo
Letectvo bylo jednou z výsostných zbraní čs. armády, i když v mírovém stavu představovala cca 4 % stavu čs. armády.
I v případě letectva byl jasný trend používat vybavení domácí výroby (+ licenční výroba) - veškerá výzbroj, výstroj a přístrojové vybavení bylo domácí výroby; závislost na pohonných hmotách byla snižována rostlinnou příměsí (pohonná směs Bipoli).
Základní schéma
Systém velení byl trojstupňový:
- ministerský odbor,
- zemské velitelství,
- vojskové těleso,
- + dělostřelectvo obrany proti letadlům (od roku 1936).
Na úrovni hlavního velitelství byly soustředěny stíhací a noční bombardovací letky (letecká brigáda; velitel bg. Karel Procházka); zvědné, stíhací a částečně i lehké bombardovací letky byly na úrovni armádního velitelství a pozorovací letky se nacházely na sborové úrovni.
Výcvik
Výcvik byl standardní odpovídající době, čs. piloti ale byli na leteckých soutěžích hodnoceni vždy velice dobře - zejména akrobatické schopnosti našich pilotů byly velmi oceňovány (důležité zejména v leteckých soubojích).
Po celý rok (jaro a léto) 1938 probíhal navíc intenzivní výcvik boje proti nepřátelských tankovým a motorizovaným kolonám, jelikož se předpokládal průnik takovýchto kolon na naše území.
Plán použití letectva pro podzim roku 1938 počítal s nasazením do vysoce riskantních akcí (viz níže), protože se stejně předpokládalo zničení čs. letectva - proto bylo rozhodnuto ho využít plně ihned ze začátku konfliktu, aby se co nejvíce využilo (např. bombardování železničního nádraží v Linci).
Rok 1938
Na počátku roku 1938 měla čs. branná moc 55 bojových letek, přičemž jedna bombardovací letka měla 9 letadel, ostatní letky 12 letadel na letku. V září bylo k dispozici 57 bojových letek s průměrnými počty letounů uvedenými níže v přehledu:
- 16 pozorovacích: Letov Š 328,
- 21 stíhacích (15 strojů): Avia B 534,
- 5 zvědných,
- 7 lehkých bombardovacích: Avia B-71 "Antka" (licence kvalitního sovětského letounu Tupolev SB-2), používán i jako zvědný,
- těžká bombardovací letka,
- 6 nočních bombardovacích: Aero MB 200 (francouzský původ).
Početní stavy letek - viz tabulka:
Položka | Počet (mírový stav) |
Počet (válečný stav) |
Poznámka |
pozorovací letka | 10 | 12 | Letov Š 328 |
zvědná letka | 10 | 12 | |
stíhací letka | 12 | 15 | Avia B 534 |
lehká bombardovací letka | 10 | 12 | Avia B71 |
těžká bombardovací letka | 6 | 9 | Aero MB 200 |
kurýrní letka | 12 | ||
některé mírové letky by zanikly a doplnily stavy těch válečných (zejména pro postavení zvědných) |
Celkem bylo 66 letek.
Letectvo tedy mělo plné stavy letadel a leteckého personálu i s potřebnou válečnou zálohou. Letecké pluky byly původně rozmístěny na několika letištích, i když kompletní vybavení letišť (vč. podzemních skladů pohonných hmot a letecké munice, ubytovací a opravárenské kapacity, radiostanice a povětrnostní stanice) bylo plánováno na začátek roku 1939, a v září 1938 tedy nebyla všechna letiště plně zprovozněna.
Odhad počtu letounů čs. armády (září 1938; b1) - viz tabulka:
Letouny | Druh | Typy | ks |
pozorovací | starší | Letov Š 328 | cca 120 |
zvědné | starší | někdy i Avia B-71 | cca 120 |
stíhací | starší | Avia B 534 | cca 200 |
lehké bombardovací | moderní | Avia B-71 | 53 |
těžké bombardovací | starší | Aero MB 200 | cca 80 |
kurýrní | cca 100 |
Letectvo sice nebylo moderní, ale některé parametry některých strojů (např. stoupavost stíhacích letounů) byly i lepší než u strojů Luftwaffe, taktéž výcvik našich letců byl na vysoké úrovni.
Porovnání Messerschmitt BF 109 vs. Avia B-534 - viz tabulka:
Parametr | BF 109B | B-534 IV |
rozpětí / délka / výška (m) | 9,90 / 8,70 / 2,45 | 9,40 / 8,20 / 3,10 |
max. vzletová hmotnost (kg) | 2 200 | 2 120 |
maximální rychlost (km/h) | 460 | 415 |
dostup (m) | 9 000 | 10 600 |
dolet (km) | 450 | 600 |
Porovnání Heinkel He 111 vs. Avia B-71 - viz tabulka:
Parametr | He 111 | B-71 |
rozpětí / délka / výška (m) | 22,60 / 18,50 / 4,20 | 20,33 / 12,27 / 3,28 |
hmotnost prázdného letounu (kg) | 6 140 | 4 137 |
motory | Jumo 211 A-1; 820 kW |
Avia HS 12Ydrs; 632 kW |
maximální rychlost (km/h) | 420 | 430 |
dolet (km) | 1 065 | 1 000 |
dostup (m) | 8 000 | 9 000 |
výzbroj (kg pum) | 2 000 | 600 |
výzbroj | 3 kulomety MG15 7,92 mm |
3 kulomety vz. 30 7,92 mm |
Velkou výhodou byla skutečnost, že bojové letky čs. armády se již od půlky září 1938 nacházely mimo stálá letiště na polních letištích (a nemohly tak být zasaženy nenadálým přepadem protivníka). SÍť polních letišt byla stanovena nově od léta 1938, a proto o nich protivník neměl informace. Působení na polních letištích bylo dostatečně připraveno, vše bylo nacvičeno, oprávárenské i zásobovací kapacity byly plně mobilní a připravené.
Letectvo bylo v plné bojové pohotovosti a připraveno; některá východní letiště navíc byla připravena přijmout sovětskou bojovou techniku.
Vzhledem ke stavu mezi naším a německým letectvem bylo naplánováno splnění základních leteckých úkolů:
- jednocestné bojové mise vlastně nepředpokládaly návrat. Základní z nich bylo bombardování velkých železničních uzlů, důležitých pro rozvinování a zásobování vojsk nepřítele. Jako klíčový se čs. velení jevil železniční uzel v Linci, protože se nacházel na jediné železniční trati, která umožňovala zásobování německé armády nacházející se severně od Vídně (14 AG, generál von List). Dále sem patřila železniční nádraží ve Vratislavi, Drážďanech a Norimberku.
- Nepřátelské tankové a motorizované kolony byly dalším logickým cílem. I. armáda Havlíček (Čechy; ag. Vojcechovský) a IV. armáda Neruda (jižní Morava; ag. Prchala) měly ve stavu dvě letecká uskupení po 2 stíhacích a 1 lehké bombardovací peruti (viz výše) - připraveno bylo celkem až 70 letadel.
Více zde: http://www.rok1938.cz/republika-ceskoslovenska/armada/letectvo/
Vytvořte si vlastní stránky zdarma: http://www.webnode.cz