Malá Fatra - Velký a Malý Rozsutec - říjen 2014
V neděli 26.10.2014 je nádherný den, který trávím s přáteli v Beskydských kopcích, kde mě napadá myšlenka využít prodlouženého víkendu a v pondělí vyrazit směr Malá Fatra. Seznamuji s nápadem pár známých, kteří vesměs souhlasí, ale že mi dají ještě vědět. Vstávám po 5-té hodině, sbalím batoh na mobilu zkontroluji zprávy a zjišťuji, že budeme s Majklem zase pouze dva, což mě nepřekvapuje. Sedám do auta v Třinci nabírám Majkla a vyrážíme za nádherně jasné oblohy a vycházejícího slunce směr Štefanová. V rádiu hlásí ideální předpověď, jen místy nízkou oblačnost a mlhu. Tomu se při pohledu na vymetenou oblohu nestíháme ani zasmát a už zapínám mlhová světla. Část cesty z Mostů u Jablunkova do Staré Bystrice si moc nevybavuji, protože kvůli mlze nešlo vidět na více než 20metrů. Ale od Terchové je již zpět modrá obloha což nás velice těší. Přijíždíme na prázdné parkoviště do Štefanové platíme 2€ a jelikož teploměr ukazuje -3°C, tak rychle vyrážíme, abychom se zahřáli.
Z parkoviště se nám naskýtá první pohled na ještě neosvětlený masiv Velkého Rozsutce 1610 m.n.m, který je hlavním bodem našeho dnešního výletu. Volíme cestu po zelené značce do sedla Medziholie, kde bychom dle rozcestníku měli být za 1:35h. Cesta se zvedá skrz les a při pohledu na terén děkujeme mrazivému počasím, že udržuje bahnitý terén ve schůdné, ztuhlé podobě. Překvapivě rychle nabíráme výškové metry a začíná se pocitově velice oteplovat. Po padesáti minutách vycházíme na louku v sedle Medziholie kde se konečně můžeme kochat na sluncem zalitý Velký Rozsutec a na druhé straně sněhem poprášený Stoh.
Zde potkáváme pár z Třince, mají namířeno na opačnou stranu než my a to přes Stoh dále po hřebeni. Po chvilce odpočinku a občerstvení vyrážíme každý svou cestou. My měníme zelenou značku za červenou, která vede opět do lesa, ten rychle procházíme a už jsme na prudkých suťových svazích, kde se naskýtají stále krásnější výhledy do hlubokých dolin a na vzdálené, zasněžené vrcholy Západních Tater. V prudkém svahu cesta rychle utíká, a když si odmyslím neustále focení, tak za chvilku jsme v závěrečném skalnatém terénu, který je jištěn fixními řetězy. Po tomto zajímavém úseku stojíme na vrcholovém hřebeni, kde se na jedné straně kocháme nádherným babím létem a na straně druhé obdivujeme krásy zimní přírody.
Tento kontrast je nádherný a při výstupu prosluněným svahem jsme něco tak krásného snad ani neočekávali. Počasí je zde nádherné, pofukuje mírný vítr a kromě dalších dvou turistů jsme na vrcholu úplně sami, čehož si plně užíváme. Hora nás nechala téměř hodinu si užívat tohoto krásného místa a nádherných výhledů, které skýtá pohled kterýmkoli směrem. Po naprosto úžasném vrcholovém odpočinku začínáme sestupovat do sedla Medzirozsutce. Sestup vede po zamrzlých chodnících, kde při chvilce nepozornosti hrozí nebezpečný pád na tvrdý povrch. S opatrností, která je po pár podklouznutích už vážně na místě sestupujeme do zalesněných partií, kde je již posun vpřed o poznání rychlejší. V sedle Medzirozsutce se nezdržujeme a rovnou pokračujeme směrem na odtud hezky viditelný Malý Rozsutec 1343 m.n.m.
V sedle Zákres odbočujeme na zelenou značku a přes krátký, ale příkrý lesní svah se dostáváme až pod skalnaté stěny. Tady přichází komplikovanější úsek jištěný řetězy, který by ale většina turistů měla bez problému s opatrností zvládnout. Poté již následuje závěrečný o poznání snazší terén a stojíme na vrcholu Malého Rozsutce. Zde již potkáváme více lidí než na jeho větším společníkovi, ale stále je to únosné a nejde o žádné zástupy. Odtud jsou hezké pohledy na zasněžený masiv, který jsme před necelou hodinou sestoupili a na v údolí se táhnoucí obec Terchová.
Sestup volíme stejnou cestou do sedla Medzirozsutce a dále přes rozcestí Pod Tanečnicou. Tady se i přes krásné výhledy na oba Rozsutce nezdržujeme a míříme dolů po modré značce přes Horné diery. Cesta díky perfektně zrekonstruovaným lávkám a žebříkům utíká velice rychle i přesto, že několikrát na zajištěných místech dáváme přednost lidem, kteří teprve stoupají nahoru. Ani se nenadáme a přicházíme na rozcestí
Podžiar, a po odbočení na žlutou značku po chvíli chůze míjíme penzion Sagan, který značí že za pár minut budeme na parkovišti, odkud jsme ráno v 8h vyrazili. Jelikož máme docela hlad snažíme se dobýt do přilehlé restaurace ale bohužel mají zavřeno. Nasedáme proto do auta a zastavujeme až u Janošíkovy koliby v Terchové. Tady potkáváme již zmíněný pár z Třince, se kterým si vyměníme pár postřehů a zážitků z dnešního výletu a po dobrém obědu sedáme do auta a vydáváme na cestu domů.
Pro zajímavost trasa měřila přibližně 14km s nastoupenými 1200m a zabrala nám přesně 6h z čehož hodně času padlo na pořizování fotek, které si v tak nádherném prostředí a počasí nešlo odpustit.
Náhledy fotografií ze složky Velký Rozsutec
