Historické střípky
Str.4
Podskalí jest vlastně osada sama pro sebe. Jest tam pouze 7. popisných čísel. Připojení osady Podskalí ku Skále stalo se před 6 léty, ačkoliv před více léty náležela k obci Skále. Později byla odtržena a připojena k obci Horce.
(zápis z roku 1932 - Kronika obce Skála, SOkA Chrudim)
Str.
Nejdůležitější událostí v letech popřevratových (1918-1932), bylo připojení osady Podskalí ku Skale. Stalo se tak definitivně v r.1925, za starosty Jos. Novotného.
Prvé kroky v té věci podnikl jeho předchůdce starosta František Sobotka. Důvodem k tomu bylo, získání enklávy, aby obec měla samostatnou honitbu.
(zápis z roku 1932 - Kronika obce Skála, SOkA Chrudim)
Str.9
Význačné budovy:
Kostel sv. Jana Křtitele Podskála
V Podskalí jest zachovalý kostel sv. Jana Křtitele. Jest o 2 věžích a rozsáhlejší než farní kostel ve Vrbatově Kostelci. Postaven byl v r. 1696 biskupem Frant. z Talmberka. Na hlavním oltáři jest umělecky provedená socha sv. Jana Křtitele v nadživotní velikosti. Na postranním oltáři jest soška Panny Marie. Dříve stávala na tomto místě malá kaplika, u které býval zvoníkem poustevník. Ještě dodnes se říká stráni před potokem proti kostelu „Na poušti“, a dodnes žije v myslích našeho lidu pověst o poustevníku – mládenci, který pro nešťastnou lásku zřekl se světa, oplakávaje nešťastnou lásku, až bolem zemřel, jak o tom byla známá píseň složena: „Na Skale v borovém háji ….. !“
Mše sv. jest zde sloužena pouze jednou za rok a sice tu neděli po sv. Janu Křtiteli, kdy se zde odbývá poutní slavnost. Ku kostelu patří dosud nějaké pozemky, t.zvané zádušní.
(zápis z roku 1932 - Kronika obce Skála, SOkA Chrudim)
Str.27, 28
Zeman Vrbata – kostelík u sv.Vrbaty – Záduší – Přestavění a rozšíření kostela
Jest pravděpodobno, že o rozšíření a zalidnění zdejší obce měl největší zásluhu klášter v Podlažicích. Mnichové tohoto kláštera, dle starých zápisů, snažili se ve svém okolí káceti lesy, vzdělávati pole a zakládati vesnice. Zakladatel kláštera, zbožný zeman Vrbata se o to velmi zasloužil. Po něm má jméno Vrbatův Kostelec a prý Vrbětice. Někde jest nazýván prvým opatem kláštera v Podlažicích, jinde blahoslaveným a svatým. Jest také o něm pověst ve spise uč. A. Blažka: „Pověsti a báje z Chrudimska“, že po vyléčení těžké choroby v lázních pod Skalou, dal vystavěti na místě malé kapličky, která tam stávala, kostelík, na důkaz vděčnosti Bohu, že tam nabyl opět zdraví. O lázních a prameni pod Skálou, byla tehdy pověst, že jest to léčivý pramen. Tento kostelík byl také nazýván „U svatého Vrbaty“, jak o tom svědčí kronika města Chrasti. K záduší náležel jakýsi kus louky u Chrasti, který byl později přeměněn ve štěpnici. Roku 1662 vykazovala zádušní pokladna u sv. Vrbaty 23 zl. 3 kr. 2 d. jmění a 1 zádušní krávu. Po zničení kláštera, byl kostelík zpustlý až v r. 1696 byl biskupem Frant. z Talmberka a péčí a přispěním chrast. děkana Jos. Kaplánka přestavěn a rozšířen tak, jak jest podnes. Zasvěcen byl sv. Janu Křtiteli. Ze zápisu dne 26.února 1733 mělo záduší jmění: 159 zl. 5 kr. 3 d. v hotovosti a na peněžních pohledávkách. Z pozemků zádušních platili 3 domkaři 7 zl. Ročně. Byly zde 2 železné krávy = 56 kr.
Na hlav. oltáři byl obraz sv.Jana kř. Na postranních 2 oltářích byly obrazy: Kristus v zahradě Getsemanské“ a „Čtrnáct svatých pomocníků“. Byl zde také přenosný oltář, od biskupa Tobiáše Bekra posvěcený.
Toho času byly zde bohoslužby každé neděle a svátky.
(zápis z roku 1932 - Kronika obce Skála, SOkA Chrudim)
Str.24
Pouť
Koncem června, tu neděli po svátku sv. Jana Křtitele, slaví se v Podskalí pouť. Bohoslužby jsou o desáté hodině. V prostranství pod lipami bývají pernikářské a hračkářské krámy. Nechybí ani lákavé hry ve vorlíčka a nebo karty – červená platí, ale doplatí, obyčejně ten, kdo chce prohnaného kramáře obehrát.
O poledni začíná obyčejně konsert, který trvá do večera. Večer se pouť odtančí. Účast na pouti v Podskalí bývá četná.
Před svět. válkou se oslavovala pouť střelbou z kanónu. Kanón byla dlouhá a trychtýřovitě zúžená obecní lejta, kde bylo širší dno vyraženo a v užším byl otvor pro pušku. Byl připevněn řetězy k starému stromu, v těch místech, kde končíval kanál, kterým odtéká voda od silnice, mezi č.p. 18 a 19. Střelbu obstarávali skalští mládenci, kteří k tomu účelu měli staré ládovačky, aby byly rány silné. Střílívalo se hned v sobotu večer před poutí až do 12 hod. v noci a druhý den až do poledne. Na střelný prach byl dáván příspěvek od obce. Po válce byla střelba četnictvem přísně zakázána.
(zápis z roku 1932 - Kronika obce Skála, SOkA Chrudim)
Str.
Farní kostel :
Farní kostel jest chrám sv. Havla ve Vrbatově Kostelci. Tam jest též hřbitov, kde nalézají zdejší občané poslední odpočinek.
Dokud bývali v klášteře podlažickém řeholníci, bývaly bohoslužby každé neděle v kostele sv.Jana Křtitele v Podskalí. Byly tam i krásné varhany a 2 velké zvony, kteréžto věci byly později, když byl podlažický klášter od husitů, vedených Žižkou v r. 1421 vypálen, odstěhovány do děkanského chrámu v Chrasti. Od těch dob nejsou v tomto kostele varhany a zvonek jenom malý, kterým se zvoní klekání anebo umíráček.
Tenkráte býval i kolem kostela hřbitov pro osadníky.
(zápis z roku 1932 - Kronika obce Skála, SOkA Chrudim)
Str.10
Lázně p. B. Koudely:
Nedaleko kostela stojí rozsáhlá jednopatrová budova, která byla dostavěna těsně před světovou válkou v r. 1914. Jest to lázeňská restaurace p. Bedřicha Koudely. Prostranství před hostincem jest vysázeno lipami, které jsou již několik staletí staré, značně vysoké a stále svěží. Pod lipamy jsou stoly a lávky pro návštěvníky. V letním čase, zvláště z jara zde bývá živo. Bývají zde pořádány slavnosti, výlety, koncerty a pod. podniky. I vojenská hudba zde občas koncertuje. Na lavičkách ve stínu košatých lip jest při sklence dobrého piva a řízné hudbě, pěkné posezení.
(zápis z roku 1932 - Kronika obce Skála, SOkA Chrudim)
Str.62,63
Slavnost předání skladiště a stříkačky
Dne 17.května 1925 uspořádána byla slavnost předání hasičského skladiště a stříkačky, obecní radou hasičskému sboru.
… pokračuje popis slavnosti v obci Skála, až pak:
Po ukončení procítěné přednášky, byl odchod do Podskalí, kde se pod lipami odbýval koncert kapely p. Frant. Havla ze Skutče. Při koncertu bylo provedeno poplachové cvičení a zkouška se strojem na vysoký tlak vody.
Voda byla čerpána z potoka proti kostelu a hnána stříkačkou na Skalu, do kolmé výše as 80m, s délkou hadic 124m. Hájeno bylo č.p.2 a č.p.20. Přes neobyčejně obtížný skalní terén a vysoký tlak vody, byl obtížný úkol splněn za 4 minuty. Tímto cvičením byla prokázána dobrá kvalita a schopnost stroje a velká pohotovost a schopnost hasičů nového sboru. Tento rekordní výkon byl po zásluze oceněn přihlížejícími občany. Účast na této slavnosti byla as 4000 osob.
(zápis z roku 1932 - Kronika obce Skála, SOkA Chrudim)
Str.99
Zveřejnění cesty v lipách:
Zastupitelstvo obce usneslo se k žádosti manželů Karla a Anny Zachových z Podskalí č.p.79, na zveřejnění cesty v lipách přes parcelu č.291 a 297, ve schůzi konané dne 5.listopadu (1937). Manželé Zachovi se zavázali, že veškeré výlohy obci s touto věcí vzniklé nahradí. Proti tomuto usnesení podali námitky vlastníci toho pozemku Bedřich a marie Koudelovi č.p. 44 a patronát velkostatku. O tuto cestu byly mezi jmenovanými několikaleté soudní spory a 2 komise od Okresního úřadu, mimo komisí obecních. Obec. zast. přiklonilo se na stranu manželů Zachových a předalo tuto záležitost zveřejnění cesty advokátní kanceláři: bratří Sýkorové v Chrudimi.
(zápis z roku 1937 - Kronika obce Skála, SOkA Chrudim)
Str.102, 103
Úřední komise v Podskalí
11.března (1938) odbývala se v Podskalí úřední komise ohledně cesty v Lipkách. Od okres.úř. z Chrudimi se dostavili komisař okr. úř. Čermák, technický ing. Vitáček a koncipista Běhounek. Obec zastupoval dr. Sýkora advokát z Chrudimě a p. B. Koudelu dr. Stras, advokát z Chrudimě. Obec, která se usnesla na tom, že cestu manželům Zachovým bude úředně výmáhat (zápis na str.99) sezvala ku jednání mnoho starých pamětníků z celého okolí, ale ti ani nebyli vyslycháni. Komise rozhodla s přivolením obou sporných stran v tom smyslu, že se cesta Lipkami zruší pro jízdu povozy, ale manželé Koudelovi musí obci potřebný pozemek pro cestu odprodat za stejnou cenu v jaké byl při pozem. reformě vykoupen a obec musí cestu vele lip, upravit tak, aby byla způsobilá k jízdě povozů na svůj náklad, během 2 měsíců. Tedy vlastně cesta povede ve stejném směru, pouze asi o 10m stranou. Tím byl konečně tento trapný a dlouholetý spor o cestu mezi občany v Podskalí ukončen.
(zápis z roku 1938 - Kronika obce Skála, SOkA Chrudim)
Str.135, 136
Kruté mrazy:
Zvláště kruté zimy byly v letech 1941 a 1942, kdy se navalilo sněhu a teploměr klesl na 25 až 30°pod nulu. Když se konal pohřeb osmdesátileté stařeny, (nejstarší té doby v obci) Františky Koudelové hostinské na výměnku v Podskalí, dne 12. ledna 1942, bylo tolik sněhu, že se nemohlo ani jeti s pohřebním vozem, ale rakev byla s námahou metrovýmy závějemy vezena na saních. Při spouštění rakve do hrobu, zuřil na hřbitově takový mrazivý vítr, že účastníci pohřbu ani při modlitbě nesundali čepic a klobouků s hlavy, poněvadž omrzaly uši.
(zápis z roku 1942 (?) - Kronika obce Skála, SOkA Chrudim)
Výpisek z popisu stavby vodovodu pro obec Skála, kdy se jako zdroj použila studánka v Podskalí u potoka Žejbro:
Str.208
Sama studánka dávno již svoji úlohu dohrála. Už před čtyřiceti lety bylo odstraněno primitivní vodovodní zařízení, jehož pomocí dopravoval majitel blízké hospody vodu ze studánky do koupací vany a většina obyvatelů osady má již svoje vlastní čerpací zařízení.
Jaký to býval vodovod pro lázně? Velmi jednoduchý. Po pravé straně studánky byla upevněna malá ruční pumpa dopravující vodu kolmo do výše asi 3m.
Od studánky přes potok až do koupelny v hospodě byl ve výšce na dřevěných kůlech veden dřevěný žlab. Voda dopravena pumpou do výšky se přelévala do žlabu a samospádem odtékala až do vany. Část takto dopravené vody ohřál hospodský v hrnci na kamnech a teplotu koupele si návštěvník „lázní“ sám upravil.
(zápis - Kronika obce Skála, SOkA Chrudim)
