Curriculum Vitae
Sice jsem studoval na Matematicko - fyzikální fakultě, ale učitelem jsem být nechtěl. První a druhý ročník byly společné, ve třetím ročníku jsme se rozdělili podle specializací. Chtěl jsem specializaci, která by nebyla jen teoretická a tak jsem si vybral matematickou ekonomii, podobor matematické statistiky (pro specializace jsme se rozhodovali v roce 1969). tuto specializaci (která byla za nějaký čas zrušena, komunisti měli plánované hospodářství) studovalo tenkrát 11 lidí.
Nicméně nabídka zaměstnání nebyla velká, takže jsem nastoupil do výpočetního střediska ORGATEXu při VHJ Bavlnářský průmysl Česká Skalice, které bylo v Hradci Králové.
Po skončení vysoké školy jsem měl jako absolvent nastoupit na rok na vojnu, protože se ale rok po úmrtí Martina měl narodit Michal, požádal jsem o odklad vojny a snažil si zařídit vojnu co nejblíže Hradci. Tenkrát mi pomohl tátův bratranec Richard Zaydlar, který pracoval na OVS v Náchodě.
Na vojnu jsem nastoupil v dubnu. Nebyl to normální nástupní termín, takže po nástupu na vojnu v Hradci mne poslali na tzv. "přijímač", který byl na starém letišti v Brně.
Nastoupilo nás tam asi 100, z toho jsme byli 2 vysokoškoláci, na druhou stranu tam byla řada kluků po výkonu trestu.
Ten začátek vojny v Brně byl opravdu drsný, ale po měsíci jsem byl v Hradci. Měl jsem kroutit vojnu na výpočetním středisku 10. letecké armády (útvar 6758 ve Vrbenského kasárnách na Slezském, ale jídlo a noclehy poskytoval útvar 3003, který sídlil v Žižkových kasárnách (díky tomu jsem pak vlastně skoro po celý zbytek vojny mohl spát doma v Halasovce). Lenka mi ráno, když mne budila, říkala: "Vstávej, musíš na vojnu").
Po skončení vojny jsem se nakrátko vrátil do ORGATEXu, ale měli jsme už rodinu a práce v ORGATEXu moc dobře placená nebyla, tak jsem asi po půl roce přešel jako civilní zaměstnanec k vojenské správě (na Výpočetní středisko 10. letecké armády, které bylo v Hradci ve Vrbenského kasárnách na Slezském..
Tam jsem byl asi tři roky, když tam na cvičení přišel Mirek Hartmann, se kterým jsem se znal ještě z MFF a naše mámy pracovaly obě na Krajském statistickém úřadě. Díky Mirkovi Hartmannovi jsem tenkrát přešel na výpočetní středisko Lékařské fakulty UK v Hradci .Králové v zařazení matematik - analytik, ale fakticky jsem dělal profesi, kterou jsem vystudoval - matematickou statistiku.
Na Lékařské fakultě jsem byl celkem 18 let, nejdříve jako matematik -analytik, pak jako vedoucí matematik - analytik a nakonec jako vedoucí výpočetního střediska.
Z Hradecké medicíny jsem odešel začátkem roku 1993, kdy jsem založil firmu NEDISERVIS, sro., která dělala služby výpočetní techniky pro soukromé lékaře a účetnictví lékárnám (to dělaly dvě účetní, se kterými jsem se seznámil, když jsem měl nějakou dobu nadúvazek u tehdejší Lékárenské služby. Práce na lékařské fakultě sice byla zajímavá, ale moc dobře placená nebyla a k Michalovi přibyla Beata, takže jsem míval i nějaké nadúvazky.
Od roku 1993 jsem budoval MEDISERVIS, což znamenalo mj. hodně ježdění a velké vytížení. Na to jsem nakonec i doplatil, když jsem měl v březnu 1996 při návratu od zákazníků na Jičínsku (byl se mnou i táta, který byl u hrobu mámy v Holíně) při předjíždění těžkou dopravní nehodu. Dostal jsem smyk a naproti prý jelo nákladní auto.
Sice jsem to přežil, ale zásadně to změnilo hlavně život můj, ale také životy mých blízkých v míře, v jaké byli se mnou svázáni.