Naše gymnazium vyhrálo soutěž GYMPL ROKU
...náhodou jsem objevila PROŽIJTE VÍTKOVSKO :
https://www.youtube.com/watch?v=NPwJtt_q75c
===============================================================================================
31.5.2019 SRAZ ...již uplynulo šedesát let od maturity
I letos jsme chtěli uvidět své spolužáky a těšili jsme se na to, kdo přijede. Tajně jsme doufali, že přijedou ti, kteří chtějí a navíc mohou přijet.
Stárneme a nevíme, jestli za rok tady ještě budeme - uvidíme se snad ještě někdy? To si říkám, když čekám na domluvené datum srazu.
Termín srazu je domluvený, čas setkání také, takže jdeme Ke FLORIDĚ. Opět jsme museli změnit místo srazu. Milan sdělil následující:
všechna místa konání našich srazů již neexistují. Když to vezmu od počátku:
Růže a Pivní pramen - nejsou přístupné pro nás / do Vítkova není dobré spojení, není možnost ubytování ani strava /
Centrum na Alšově náměstí - zrušeno
Palačinkárna - zrušena
Panoráma - uzavřena a prodána
....zatím pětkrát - doufejme, že FLORIDA nebude změněna anebo zrušena. Má jednu velkou výhodu: nejsou tady schody.
A teď k setkání:
šly jsme ke FLORIDĚ o půl hodiny dřív, ale první jsme nebyli. Již zdálky byl vidět první spolužák Evald. Chvíli po něm přišel Honza. Z druhé strany přicházel Petr. Z děvčat přišla první Magda. Brzy poté přišla Svatava. S Milanem nás bylo šest a já...
Některé fotky přicházejících jsou škaredé ( proti slunku fotografovat neumím, ale nechala jsem je tam. Chtěla jsem si zachoval přehled o příchodu spolužáků.
Letos nás bylo poprvé málo - 4 hoši a 2 děvčata, já jako vždy navíc ( jsem o dva roky mladší, ale známe se od doby, kdy jsme chodili na stejnou střední školu ).
Nejdřív jsme zůstali venku před FLORIDOU, později jsme šli do objednaného salónku. Bylo nás sice málo, salónek byl větších rozměrů, ale nám to nevadilo. Vzpomínali jsme "na všechno možné". Kolem 16. hodiny jsme si objednali jídlo. Pokud se týká jídlo:
bylo výborné, ale moc velké porce. Po dlouhé době jsem se smála i já.
Jako první se loučil Honza - má to nejdál, až do Bruntálu. Po něm odcházela děvčata - Magda se Svatavou. Děvčatům bylo zima. V 18,45 jsme odešli i my dva. Mi také už byla zima.
Loučili jsme se s tím, že se snad nárok opět setkáme.
Doufám, že jste všichni přijeli domů v pořádku. Děkujeme za pěkné chvíle v Ostravě - Porubě.
https://www.zonerama.com/EmaNovotna/Album/5347727
Ema
===================================================================================================
Cesta do KLOKOČOVA
https://www.zonerama.com/EmaNovotna/Album/1779825 22.4.2011 cesta do Klokočova
Jeli jsme vlakem do Klokočova. Pozorovala jsem okolí - fotografovala jsem krajinu za okny vlaku. Naše cesta končila v Klokočově. Jeli jsme na návštěvu do Léčebny dlouhodobě nemocných. Patří k Fakultní nemocnici v Ostravě a posílají se tam pacienti na doléčení.
https://www.zonerama.com/EmaNovotna/Album/1779349 16.5.2011 jedeme do Klokočova...NOKIE
Na nádraží ve Svinově jsme se dívali na sochu. Jeli jsme do Klokočova. Tentokrát jsme ve Vítkově měli přípoj na autobus. Měli jsme možnost vidět část Klokočova z oken autobusu.
Zpáteční cesta byla pro nás dva pěknou procházkou. Počasí bylo pěkné a šlo se nám dobře. Cestu do Vítkova z této strany jsem dřív neznala. Je odsud pěkný pohled na město.
Na nádraží jsme měli ještě čas, tak jsme posvačili.
https://www.zonerama.com/EmaNovotna/Album/1779428 18.5.2011 jedeme do Klokočova
Cestou do Klokočova jsme měli možnost sledovat krajinu za okny ujíždějícího vlaku. Projížděli jsme kolem Odry - bylo dost vody, ne jako jindy. Z Vítkova jsme šli do Klokočova pěšky. Od každého vlaku není autobusové spojení a za tu dobu zvládneme v pohodě dojít po svých asi tři kilometry. Nepamatuji si již přesnou vzdálenost. Při zpáteční cestě jsem si pořídila několik fotografií Vítkova.
https://www.zonerama.com/EmaNovotna/Album/1779976 1.6.2011 jedeme do Klokočova
Na jaře je v areálu Léčebny dlouhodobě nemocných krásně. Je tady velký park a rozkvétá zde hodně rododendronů. Na cestě vlakem se mi podařilo vyfotografovat část lomu v Jakubčovicích nad Odrou ( dvě fotografie ).
https://www.zonerama.com/EmaNovotna/Album/1793551 8.6.2011 Můra - cestou vlakem
Uviděla jsem můru - rychle jsem vyndala fotoaparát a pokoušela si udělat několik obrázků.
Ema
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Vítkov je malé město v Moravskoslezském kraji. Mí rodiče se sem přistěhovali krátce po válce. Maminka sem dostala umístěnku. Bydleli jsme v malém rodinném domku v pěkném místě - slepá ulička, která měla tenkrát jen pět "úplných" domků.
Proč jsem napsala "úplných"?
Uvědomme si, jak vypadala mnohá města po válce. Nevím, kdo bude tento můj text číst, proto se snažím popisovat od doby, na kterou si vzpomínám.
Hned vedle našeho domku byl dům, který byl zasažen bombou. Rodiče všem dětem z uličky a nejbližšího okolí zakazovali vstup do tohoto rozbořeného domu. Ve Vítkově bylo rozbořených domů hodně. Jenže znáte děti: co je zakázáno, to si musí ony samy prověřit. Vždyť přece neví, proč dospělí zakazují...ale dospělí zase nevěděli, jestli kromě spadnutí některé stěny a zborcení třeba zrovna na jejich děti, nehrozí mnohem horší nebezpečí v podobě třeba nevybuchlého zbytku střeliva z druhé světové války. Děti chtěly zkoumat - naštěstí pro děti - nikomu se nic nestalo.
V této klidné uličce jsem bydlela o něco déle než dvacetdva let. Odsud jsem začala chodit do školy. První dva ročníky jsem navštěvovala na Opavské ulici. Do třetího jsem začala chodit již na Komenského ulici. Chodila jsem do budovy, ve které se nacházela naše střední škola, později byla několikrát přejmenována, o čemž svědčí údaje v horní části vysvědčení našeho ročníku. Tři roky střední školy a každá třída měla jinou hlavičku na vysvědčení.
Patřili jsme k těm, kteří ještě vykonávali závěrečnou zkoušku v osmé třídě základní školy. Pamatuji si, ve které třídě jsme závěrečnou zkoušku konali.
Do budovy, která příští rok oslaví 100 let, jsem chodila od třetí třídy do jedenácté. Tady jsem i maturovala. Budova pro mě hodně znamenala a stále ještě znamená. Netušila jsem, co všechno se mi vybaví, když do budovy vejdu...
Později, jak je v naší zemi zvykem, se střední školy přeměnili na gymnazia. I ve Vítkově bylo a stále ještě je gymnazium. Pokud máte anebo jste měli rodiče, kteří absolvovali střední školy, pak si možná i vy vzpomenete, že tady již gymnazia existovala - naši rodiče absolvovali reálná gymnazia v místech svého bydliště v Hranicích na Moravě a v Uherském Hradišti. Jako dítě jsem měla možnost v Hranicích na Moravě poznat jednu z profesorek mé maminky - milá, vlídná, uctivá paní profesorka francouzštiny drobné postavy. Viděla jsem ji ve svých devíti letech na náměstí v Hranicích na Moravě - mé vzpomínky se mi vrátily i při mé loňské prosincové návštěvě Hranic na Moravě.
Jsou osobnosti, na které člověk velmi rád vzpomíná. Později vzpomíná většinou jen na to dobré. Podobně je to se vzpomínkami i na střední školu. Naše střední škola ve Vítkově pořádala k výročím školy setkání - my jsme byli na 30., 50. a 60.výročí naší střední školy, v současné době gymnazia. Všechny vydané Almanachy máme doma - jak jinak podpořit školu?
V době našeho studia nás byla sotva "hrstka" ve srovnání s dnešní dobou. Začínali jsme jen po jedné třídě v každém ročníku. Když zrušili střední školu v Odrách, měli studenti možnost přejít jako celé třídy i s vyučujícími do Vítkova. Vyprávělo se tenkrát, že jako další možnost měli Nový Jičín - to ale nemám potvrzeno, to jsem jenom slyšela. Vím, že do Vítkova přešly celé třídy. Tehdy přišel do Vítkova i Jan Borski - skvělý vyučující i člověk. Naposledy jsem ho viděla i se Zdeňkem Vybíralem na pohřbu Hanky Pisklákové - Orságové. Oba ji učili, druhý jmenovaný ji znal od jejího dětství. Později se stala jejich kolegyní.
Dokonce tenkrát studovali ve Vítkově i dálkaři. Když jsem jezdila vlakem domů k rodičům, byly vlaky plné studentů - poslouchávala jsem jejich rozhovory. Jinak to ani nešlo, když sedíme všichni v jednom vagonu motorového vlaku.
Nedá se vůbec porovnávat doba našeho studia se současností. Za nás se jednalo o pohraničí a učitelé dostávali umístěnky. Navíc se těžko shánělo bydlení - většinou v podkroví rodinných domků. Uvědomme si, že v té době, asi patnáct let po válce, nebyl ve Vítkově plyn. Topilo se tím, co si člověk zajistil v Uhelných skladech. Základní potraviny, narpa, drogerie, textil, knihy a jiné včetně lékárny a zdravotnických zařízení, to vše bylo ve městě zajištěno. Tehdy byl ve Vítkově i funkční pivovar, který také nabídl zaměstnání, stejně jako několik restaurací. Kromě toho nebyl tenkrát problém zaměstnání: ROMO, BROKÁT - později HEDVA, ČSAD, SILNICE, Státní traktorová stanice, Státní statek, u benzinové pumpy kousek za městem bylo pracoviště elektráren, Nemocnice a zdravotnická střediska, různé typy škol a jeslí, knihovna, kulturní zařízení a další. I ve službách mohli lidé pracovat. Krejčovsvtí bylo na vysoké úrovnu obojí - dámské i pánské. Stejně na tom bylo i kadeřnictví. Nechyběla ani pošta se spořitelnou a samozřejmě nádraží s obsluhou a tenkrát i pěkným hradem na nádraží nad schody. Lidé si měli z čeho vybírat. Ale dnes po roce 1989? To se nedá vůbec srovnávat.
Tuto část jsem psala hlavně proto, abych mohla vyzdvihnout odvahu učitelů a lékařů, kteří byli ochotni v malém městečku zůstat žít a zakládat rodiny. Určitě tehdy netušili, co je čeká dál.
Museli bojovat o své školy. Kdo je z Vítkova, ví, o co se jedná. Do podrobností nebudu zabíhat, protože znám vše jen zprostředkovaně. Vrátím se ke střední škole.
Nedokázala jsem a dodnes nedokáži pochopit, proč se muselo gymnazium stěhovat do budovy, která byla nedávno postaveno pro děti základní školy. Nebylo to chybné rozhodnutí? Nemuselo se na obou místech zbytečně moc investovat, aby pak vše vyhovovalo těm, kteří budou školy navštěvovat?
To jsou ale jenom otázky staré ženy, která toho již dost pamatuje...nebydlí již ve Vítkově, takže přesné údaje zná opět jen zprostředkovaně.
Když jsme jeli na 60.výročí gymnazia, cítili jsme se jako bychom jeli na pohřeb.
A to jsme tehdy ještě nevěděli, co všechno dokázali studenti s vyučujícími připravit v jednotlivých učebnách.
Učebna fyziky byla naší devátou třídou, to jest největší tehdejší učebnou, ve které se za našich dob topilo v kamnech. Nestačili jsme se divit, co všechno mohli studenti vidět a přímo odzkoušet v provozu. Jen jsme se zeptali:
"Máte to kam dát, když se budete stěhovat do budovy po základní škole?"
"Nemáme a ani doma nemám tolik místa."
V dnešní době, kdy technika postupuje dopředu velmi rychle, si mnoho mladých lidí vůbec nedovede některé pomůcky představit. Tady byla možnost si dokonce vše zkusit.
A tak bych mohla pokračovat dál - překvapilo mě, kolik různých učebnic jsme tady mohli vidět.
Byli jsme velmi vděčni za to, že jsme se dozvěděli o 60.výročí gymnazia od paní Marie Mikulíkové.
Neznala jsem ji předtím, jen podle jména. Od té doby si občas napíšeme. Proč se o tom zmiňuji?
Ví o tom, že naše tři třídy - jsme první v pořadí na Spolužácích vítkovské střední školy, se o život ve Vítkově zajímají. Právě paní Marie Mikulíková mi napsala o soutěži Gympl roku a přeposlala mi text týkající se hlasování. Něčemu jsem neporozuměla, tak jsem napsala, že nám, nejstarším ročníkům není zcela jasný postup. Obratem jsem dostala odpověď. Napsala jsem do všech třech tříd o možnosti hlasovat. A pak jsem měla možnost denně sledovat, jak se mění údaje u jednotlivých gymnazií v naší zemi. Nevím, jestli byla přihlášena všechny gymnazia. Sledovala jsem nejenom to naše, ale i některá další, která jsem znala buď podle vyprávění známých anebo třeba podle různých sdělení v Deníku. Bylo to dost napínavé. Mohla jsem odhadnout, kolik studentů by asi mohlo hlasovat pro naše gymnazium. U nás nejstarších ročníků má jen málokdo počítač - ale děti anebo vnuci by mohli pomoci se založením facebooku anebo hlasováním pomocí SMS a údajů na facebooku. Rozhodla jsem se a založila facebook i nám - tak jsem mohla sledovat soutěž přímo na speciálním studentském facebooku. Blížilo se datum 15.ledna 2015. Na studentském se objevovalo naše gymnnazium na 1. místě žebříčku.
A pak jsem dostala od paní Marie Mikulíkové následující sdělení:
Vítkovské gymnázium zvítězilo v hlasování „Gympl Roku“
Od 15. listopadu 2014 probíhalo hlasování „Gympl Roku“, které je průzkumem mezi studenty a absolventy gymnázií v České republice o jejich spokojenosti se školou, na které studují nebo studovali.
Hodnocení vychází z několika kritérií: a) celkové spokojenosti se školou, b) zajímavosti předmětů, c) odbornosti vyučujících, d) přípravě do praxe a e) možnosti realizovat a zapojit se do studentských projektů apod. Hlasovat šlo dvěma způsoby: 1) zdarma prostřednictvím Facebooku, nebo 2) pomocí zpoplatněné SMS. Aby mezi sebou mohly soupeřit školy s různou velikostí (počtem studentů a absolventů), přepočítávaly se jednotlivé hlasy na procenta, která zohledňují počet studentů a absolventů dané školy podle dat MŠMT.
15. ledna 2015 bylo hlasování ukončeno a gymnázium Základní školy a gymnázia Vítkov, p. o. se k naší velké radosti stalo letošním vítězem této ankety. Tento úspěch je pro nás obrovskou motivací a závazkem do dalších let, abychom i nadále plnili své poslání a pomáhali mladým lidem vykročit tou správnou nohou do života.
Na závěr bychom chtěli poděkovat všem našim současným i bývalým studentům za podporu a účast na hlasování a doufáme, že jejich důvěru, kterou nám tím dali, nezklameme.
vedení školy a učitelé gymnázia
________________________________________________________________________________________________
Chtěla bych pogratulovat k vítězství a popřát hodně sil ke zdolávání úkolů při vzdělávání nejen studentům, ale i jejich vyučujícícm. Vím o tom, jaké možnosti studenti mají.
Jak je vidět, tak nezáleží na velikosti města, ale na tom, jaký kolektiv vyučujících se sejde. Usuzuji podle toho, co jsme zažili při návštěvě školy ( bohužel poslední - neumím se s tím smířit ) u příležitosti 60. výročí vítkovského gymnazia. Svědčí o tom i výsledky studentů.
Napadla mě ještě otázka:
Kolik studentů by mohlo studovat, kdyby nebylo gymnazium ve Vítkově a studenti by museli dojíždět?
Pro rodiče by se jednalo o další finanční zátěž a pro děti?
Je skvělé, že žijí ve Vítkově lidé, kteří se snaží uchovat možnost vzdělávání přímo ve městě.
Přeji všem - vyučujícím, studentům i jejich rodičům, aby i nadále zažívali úspěchy. Za své snažení si zaslouží gratulaci
Sleduji Vítkov i školu, na kterou jsem kdysi ráda chodila.
za našich dob tudy chodili jen vyučující a hosté, my jsme chodili bočním vchodem a pak přímo dolů do šaten...
náš vchod byl z pravé strany podél budovy ( tělocvičny uvnitř ) o něco dál...
Ema
P.S.:
současnou budovu gymnazia mám jen z velké dálky, tak ji sem vkládat nebudu
..........................................................................................
Gympl roku
Vůbec jsme netušili, že existuje soutěž gympl roku. Oba dva patříme k nejstarším maturitním ročníkům našeho gymnazia.
Když jsme byli v červnu roku 2013 na výročí šedesáti let našeho gymnázia, podepisovali jsme se na jednu stránku s ostatními z první desítky absolventů zdejšího gymnazia...
O soutěži gympl roku jsem se dozvěděla od bývalé paní ředitelky. Byla to právě ona, která nás vítala u vchodu do gymnazia, která se nám věnovala a i nyní se starala o to, abychom se o soutěži dozvěděli i my, nejstarší absolventi.
Chvíli jsem se rozhodovala, jakým způsobem budeme hlasovat. Nakonec jsem nám oběma založila facebook a každý den se dívala na naše gymnazium.
Adresu na hlasování jsem dostala od bývalé paní ředitelky ( před sloučením se dvěma ZŠ ) - hlasovali jsme, doufám, že i Vy jste hlasovali pro to své gymnazium...
http://gymplroku.cz/o-hlasovani/
NEZAPOMEŇTE hlasovat pro své gymnazium - jenom do 15. ledna 2015....
Vzpomínáme na naši poslední návštěvu budovy, která bude mít brzy sto let...
http://emanovotna.zonerama.com/Album/109729
nejdřív naše procházka od nádraží ke škole....
http://emanovotna.zonerama.com/Album/109645
o přestávce před odpoledním programem jsme byli v parku a před kostelem...
http://emanovotna.zonerama.com/Album/109627
byli jsme i na školní akademii...
http://emanovotna.zonerama.com/Album/109602
prohlídka budovy gymnazia nám trvala hodně dlouho
kostel je vidět zdálky
Napsala jsem do našich tří tříd, aby o hlasování věděli i naši spolužáci. A pak jsem již jenom občas sledovala, jak na tom právě v daný den, kdy jsem stránku hlasování otevřela, naše gymnazium je...
I před chvílí jsem si klikla na stránku, abych se podívala, jestli je naše gymnazium zatím na 1.místě ...na 1. místě i skončilo...možná pomohly i naše hlasy
Hlasovat lze do 15.ledna 2015 - nezapomeňte
Ema
..................................................................................
Každý se rád vrací tam, kde byly jeho kořeny...
http://emanovotna.zonerama.com/Album/109729 cesta do Vítkova - Vítkovem i u památné lípy
Tentokrát jsme do Vítkova jeli na 60.výročí gymnazia. Oba dva jsem tam chodili, oba dva to tam dobře známe. Milan byl na všech výročích gymnázia. Mi bohužel nemoc zabránila jet na 30.výročí. Ale mám doma almanach nejen ten ze 30.výročí, ale i všechny ostatní. Jak jinak podpořit školu?
http://emanovotna.zonerama.com/Album/109645 Vítkov - cesta ke škole, park - kostel
Počasí bylo nádherné, tak jsme se v pauze prošli i parkem ke kostelu.
http://emanovotna.zonerama.com/Album/109627 školní akademie
Z nejstarších ročníků nás přijelo málo - škoda...hlavně pro ty, kteří mohli, ale nejeli...
http://emanovotna.zonerama.com/Album/109602 procházka budovou školy - v r. 2016 bude mít sto let
Snažila jsem se udělat co nejvíc fotografií - nejen pro nás, ale pro ty z nás, kteří již nemohou jezdit a být přímo na místě...
A v tu dobu jsem nedokázala pochopit, p r o č budou stěhovat gymnazium do jiné budovy...
.....https://www.youtube.com/watch?v=bfurlze4um0
našla jsem náhodou teprve dnes, 18.1.2015
____________________________________________________
Před chvílí jsem dostala tento text od paní Marie Mikulíkové:
Vítkovské gymnázium zvítězilo v hlasování „Gympl Roku“
Od 15. listopadu 2014 probíhalo hlasování „Gympl Roku“, které je průzkumem mezi studenty a absolventy gymnázií v České republice o jejich spokojenosti se školou, na které studují nebo studovali.
Hodnocení vychází z několika kritérií: a) celkové spokojenosti se školou, b) zajímavosti předmětů, c) odbornosti vyučujících, d) přípravě do praxe a e) možnosti realizovat a zapojit se do studentských projektů apod. Hlasovat šlo dvěma způsoby: 1) zdarma prostřednictvím Facebooku, nebo 2) pomocí zpoplatněné SMS. Aby mezi sebou mohly soupeřit školy s různou velikostí (počtem studentů a absolventů), přepočítávaly se jednotlivé hlasy na procenta, která zohledňují počet studentů a absolventů dané školy podle dat MŠMT.
15. ledna 2015 bylo hlasování ukončeno a gymnázium Základní školy a gymnázia Vítkov, p. o. se k naší velké radosti stalo letošním vítězem této ankety. Tento úspěch je pro nás obrovskou motivací a závazkem do dalších let, abychom i nadále plnili své poslání a pomáhali mladým lidem vykročit tou správnou nohou do života.
Na závěr bychom chtěli poděkovat všem našim současným i bývalým studentům za podporu a účast na hlasování a doufáme, že jejich důvěru, kterou nám tím dali, nezklameme.
vedení školy a učitelé gymnázia
__________________________________________________________________________________________
GRATULUJI
Ema
===========================================================
...fotografie z těchto míst nemám a ani bych to asi neuměla tak doprovodit slovy, tak si klikni a poslechni text, podívej se na procházku zdejším nádherným okolím
https://www.youtube.com/watch?v=bZ34pxokyRI&feature=related
ŠTRAMBERK
https://www.youtube.com/watch?v=I8Y9nmPTf7c arboretum Štramberk https://www.youtube.com/watch?v=hB1Y2uZFX_s
PUSTEVNY
https://www.youtube.com/watch?v=nHdvHFowudE
HÁJ ve Slezsku
https://www.youtube.com/watch?v=kBAnjXLtLT0
Ostravské haldy
https://www.youtube.com/watch?v=7MUnvYkeEk8