Jdi na obsah Jdi na menu
 


4. část

29. 12. 2014

Kano: Nechám ho.

Alec: Začnu sledovat film.

Kano: Vnímám ho tak napůl.

Alec: "Nelíbí se ti to?"

Kano: Cuknu sebou. "Je pěkný. Už jsem ho viděl, tak si něco pamatuju."

Alec: "Aha, tak si můžeme pustit něco jiného."

Kano: "To je v pořádku, klidně se koukej."

Alec: "Omlouvám se."

Kano: "Za co." překvapeně se na něj zadívám.

Alec: "Nemůžeš se mnou ani jít ven. Se mnou je prostě nuda." smutně se pousměji a zase začnu upadat do deprese.

Kano: "Ale mě to s tebou baví." usměji se a pohladím ho po vláskách.

Alec: "No jistě."

Kano: "Že ti dám pohlavek?" zvednu jedno obočí.

Alec: "Posluž si." ještě mu nastavím tvář.

Kano: Dám mu na tvář pusu.

Alec: Překvapeně se na něj podívám.

Kano: "Nic nebude. Přeci tě bezdůvodně nebudu mlátit." vysvětlím.

Alec: "Proč?"

Kano: "Co proč?" nepochopím.

Alec: "Proč ta pusa."

Kano: Jen pokrčím s úsměvem rameny.

Alec: Sklopím pohled.

Kano: "Ale no tak, prcku."

Alec: "Nejsem prcek."

Kano: "Pro mě ano." zasměji se.

Alec: Uraženě se na něj podívám.

Kano: "Tak ňuňíček." smlouvám.

Alec: Překvapeně otevřu pusu.

Kano: "No?" zavřu mu pusinku.

Alec: "Nic."

Kano: "Tak si vyber."

Alec: Pokrčím rameny.

Kano: "Nebo mám vymyslet ještě něco?"

Alec: "Ne."

Kano: "Tak buď 1 nebo 2."

Alec: "Co kdyby ani jedna?"

Kano: "To je horší." zamyslím se.

Alec: "Tak mysli."

Kano: Odfrknu si.

Alec: Opřu se o sedačku a zavřu jedno oko.

Kano: Kouknu se na něj. "Co takhle králíček?"

Alec: "Ne."

Kano: "Koťátko?"

Alec: "Zamítá se."

Kano: "Proč tohle je roztomilé."

Alec: "Není."

Kano: "Ale je."

Alec: "Není!"

Kano: "Tak dobře. Jiná."

Alec: "Vymýšlej."

Kano: "Sluníčko. Brouček. Kocourek?"

Alec: Ztuhnu. "O broučkovi jsme už mluvili, ale to sluníčko je docela v pohodě."

Kano: "Takže sluníčko." spokojeně se usměji a zamnu dlaněmi.

Alec: Pousměji se.

Kano: "Tak co budeme dál koukat?"

Alec: "Stejně už jsi to viděl."

Kano: "A ty si to viděl?"

Alec: Zavrtím hlavou.

Kano: "Tak vidíš. Mě to nevadí vidět to po druhý."

Alec: "Opravdu?"

Kano: Přikývnu.

Alec: "Tak dobře."

Kano: Usměji se.

Alec: Zase se o něj opřu.

Kano: Pousměji se a začnu se taky koukat.

Alec: U konce zavřu oči.

Kano: "Nechce se ti spát?" zeptám se starostlivě.

Alec: "Cože?" vyletím do sedu. "Ne v pořádku."

Kano: Překvapí mě jeho reakce.

Alec: Podívám se na něj a protřu si očka.

Kano: "Nechce se ti spát?" pousměji se.

Alec: "Ne."

Kano: Zvednu jedno obočí a pozoruju ho.

Alec: "Jsem jenom trochu vyčerpaný."

Kano: "Tak půjdeme hajat." řeknu a stoupnu si.

Alec: "Proč?"

Kano: "Aby sis odpočinul. Klidně tu s tebou zůstanu." usměji se na něj a natáhnu k němu ruku.

Alec: Nejistě se jí chytnu.

Kano: Opatrně ho vytáhnu na nohy.

Alec: Postavím se a dívám se na jeho ruku.

Kano: "Ano?"

Alec: Zavrtím hlavou.

Kano: "Tak pojď." pobídnu ho.

Alec: Rozejdu se do pokoje.

Kano: Jdu za ním.

Alec: Sednu si na postel.

Kano: Usměji se. "Tak je šikovný."

Alec: Poplácám na místo vedle sebe.

Kano: Sednu si.

Alec: "Tak co budeme dělat?"

Kano: "Ty odpočívat."

Alec: "Nechci."

Kano: "Ale no tak sluníčko." přemlouvám ho.

Alec: Zavrtím hlavou.

Kano: "Pročpak?"

Alec: "Už jsem ti to říkal."

Kano: "Ale vypadáš unaveně."

Alec: "Jsem jenom vyčerpaný, ne unavený."

Kano: "Ale i když si vyčerpaný tak potřebuješ odpočívat."

Alec: "Tak budeme relaxovat."

Kano: Padnu zády za sebe na postel.

Alec: Stulím se vedle.

Kano: Kouknu na něj a usměji se. Jemně ho obejmu.

Alec: Pousměji se na něj.

Kano: "Tak relaxuj."

Alec: Zavřu oči.

Kano: Začnu ho jemně hladit po zádech.

Alec: "To je příjemné."

Kano: "To jsem rád." brouknu.

Alec: Začnu podřimovat.

Kano: Pousměji se a pokračuju.

Alec: Nakonec usnu.

Kano: Spokojeně ho sleduju, jak spí.

Alec: Přitulím se k němu.

Kano: Nepřestávám ho hladit.

Alec: Něco za mumlám a přetočím se na břicho.

Kano: Překvapeně zamrkám, když mě prakticky zalehne.

Alec: Pohodlně se uvelebím a nerušeně spím dál.

Kano: Obejmu ho a nechám spát. Nakonec za chvilku usnu taky.

Alec: Probudím se po hodince. Podívám se na Kana a všimnu si, že spí.

Kano: Něco se mi zavrtí v náruči, tak to jen přitáhnu blíž k sobě.

Alec: Pousměji se a pohladím ho po tváři.

Kano: Něco zabručím.

Alec: Raději se stáhnu, aby se nevzbudil.

Kano: Přitisknu si ho víc na sebe a spokojeně dál spím.

Alec: Dám mu hlavu na hruď a zavřu oči. Po hodince se zavrtím. Snažím se dostat z jeho sevření.

Kano: Zamračím se a přitisknu si ho víc na sebe.

Alec: Povzdechnu si a snažím se odsunout.

Kano: Zavrčím a nepouštím.

Alec: "Kano."

Kano: Něco zabručím.

Alec: "Kano!" Šeptnu mu do ucha.

Kano: Jen se trochu zavrtím.

Alec: Kousnu ho do krku.

Kano: Cuknu sebou a prudce otevřu oči.

Alec: Odtáhnu se. "Pustíš mě?"

Kano: "To se dělá?" přetočím ho celého na sebe.

Alec: "Nechtěl jsi mě pustit."

Kano: "Já chtěl spát."

Alec: "Tak spi."

Kano: "Ale já tě chci mít u sebe."

Alec: Zčervenám.

Kano: "Tak budeme hajat." rozhodnu.

Alec: "Ale já se potřebuju napít." kniknu.

Kano: Pustím ho.

Alec: Vyskočím na nohy a natáhnu se po skleničce.

Kano: Nechám ho a zase zavřu očka.

Alec: Napiju se a stulím se zpět k němu.

Kano: Usměji se a zase ho k sobě přitáhnu.

Alec: Lehce ho obejmu.

Kano: Začnu ho hladit a snažím se ho uspat.

Alec: "Nemusíš se ani snažit.

Kano: "Co?"

Alec: "Mě uspávat."

Kano: "Proč?"

Alec: "Jsem unavený."

Kano: "To je dobře, ale preventivně."

Alec: Pousměji se. "Preventivně? Jak myslíš.."

Kano: Dál ho začnu hladit.

Alec: Zavřu oči a po chvilce usnu.

Kano: Usnu hned po něm.

Alec: Přitulím se blíž.

Kano: Probudí mě menší hluk dole. Rozespale otevřu oči a kouknu se na to klubíčko v mé náruči.

Alec: Ještě víc se schoulím do kuličky. "Kano." zamračím se lehce.

Kano: Začnu ho hladit.

Alec: Přetočím se na břicho a zalehnu ho.

Kano: Potichu heknu a usměji se.

Alec: Zavrtím se.

Kano: Dál ho hladím.

Alec: Zamrkám na něj.

Kano: "Klidně spinkej." usměji se na něj.

Alec: "Co to bylo za hluk?" protřu si oči.

Kano: "Nevím. Asi tvoji rodiče."

Alec: Povzdechnu si. "A to tu ještě nebyli?"

Kano: Pokrčím rameny.

Alec: Zase zavřu oči. "Budeš ještě spát?"

Kano: "Možná, ale ty klidně ještě spinkej." pousměji se.

Alec: Zavrtím hlavou a poslouchám jeho srdce.

Kano: Nechám ho odpočívat.

Alec: Po chvilce se z něj odkulím.

Kano: Kouknu se na něj, kam se kutálí.

Alec: Zastavím se u kraje postele.

Kano: Posadím se a protáhnu se.

Alec: Sleduji ho.

Kano: Prokřupu si kostičky.

Alec: Přikrčím se při tom zvuku.

Kano: "Promiň." hned přestanu.

Alec: "V pořádku." usměji se a přisunu se k němu.

Kano: "Jen jsem krapet zatuhnul."

Alec: Uchechtnu se.

Kano: Vypláznu na něj. "Tak když na mě nějaké malé medvídě lehne ještě v tak zvláštní poloze." uculím se a začnu si pískat jako bych tam ani nebyl.

Alec: Uraženě do něj šťouchnu. "Vadí ti to?" zeptám se smutně a nasadím i smutné psí očka.

Kano: "To víš, že ne." zasměji se a přitáhnu si ho do náruče.

Alec: Opravdu?"

Kano: "Samozřejmě." dám mu malinkou pusu do vlásků.

Alec: Obejmu ho.

Kano: "Nechceš jít pozdravit dolů?" zeptám se jen tak. "Aby se nedivili co ten další pár bot."

Alec: "Jo... Asi půjdu. Chceš jít taky nebo tu počkáš?"

Kano: "Jak chceš. Chceš mě tam nebo budeš radši když tu zůstanu?"

Alec: "Můžeš jít se mnou. Rodiče rádi uvidí novou tvář.

Kano: "Dobře."

Alec: Vstanu a seběhnu ze schodů.

Kano: Jdu pomalu za ním.

Alec: Pousměji se. "Ahoj." postavím se do dveří v kuchyni.

Kano: Vykouknu za ním. "Dobrý den." poslušně pozdravím.

Mamča: "Ahoj drahoušku." usměji se na Aleca. "A kdopak jsi ty?" zajímám se s úsměvem.

Kano: "Jsem Kano." představím se a příjmení schválně vynechám.

Mamča: "Jsem ráda, že si Alec našel kamaráda." pousměji se. "Zůstaneš u nás i na jídlo?" zajímám se.

Kano: "Asi ano. Pokud to tady prckovi nebude vadit." kouknu na něj.

Alec: "Ani trošku." usměji se na oba. "Kde je taťka?" zeptám se.

Kano: Přikývnu a poodejdu kousek, abych napsal našim.

Alec: Po chvilce kouknu na Kanna. "Jdeme nahoru?"

Kano: "Můžeme. Jen se budu muset na chvilku pak zastavit doma." povzdechnu si.

Alec: "Tak jo."

Kano: "Prý tu budou kolem 11."

Alec: Přikývnu a jdeme zpět nahoru. "Nevadí ti to?"

Kano: "Co?"

Alec: "Že jsi tady."

Kano: "Proč by mělo. Kdyby ano, ´tak se už zdejchnu." ujistím ho s úsměvem.

Alec: Usměji se, posadím se na postel a koukám na něj.

Kano: "Ano?" zeptám se vesele.

Alec: "Sleduji."

Kano: "Co?" zajímám se.

Alec: "Tebe."

Kano: "A co zajímavého si zjistil?"

Alec: "No.." Usměji se.

Kano: "Hmm?"

Alec: "Nepovím."

Kano: "Ale mě to zajímá."

Alec: "Ale já ti to nepovím."

Kano: Nadhodím roztomilá očka.

Alec: "Ne." zavrtím hlavou a natáhnu k němu ruku.

Kano: Zvednu jedno obočí.

Alec: "Pojď."

Kano: "Řekni mi to." poprosím.

Alec: "Ňe," zašišlám.

Kano: Překvapeně zamrkám.

Alec: "Pojď ke mně plosím." pokračuji.

Kano: Nakonec se zvednu.

Alec: Pousměji se.

Kano: Sednu si vedle něj.

Alec: "Co budeme dělat?"

Kano: "Můžeš mě učesat."

Alec: "Tak dobře." vezmu si hřeben a sednu si za něj. rozpletu mu cop a začnu ho opatrně česat.

Kano: Nechám ho ať si hraje s vlasy.

Alec: Jsem jak malý.

Kano: Konečně mi je rozčeše a začne mi tam něco tvořit.

Alec: Udělám mu dva copánky.

Kano: Radši se nekoukám co tam mám.

Alec: "Chceš něco jiného?"

Kano: "Mě je to jedno. Co tam vlastně mám?" zeptám se radši.

Alec: "Dva copánky."

Kano: Vyděšeně se na něj kouknu. "To jsem malá holčička?"

Alec: "Možná. Ja nevím. Seš?"

Kano: Uraženě se na něj kouknu a vstanu.

Alec: "Kano."

Kano: "Pff."

Alec: "Kano." Zopakuji a natáhnu se po něm.

Kano: "Pff." zopakuju.

Alec: Zvednu se a chňapnu po něm.

Kano: Kouknu se na něj.

Alec: Chytnu ho a začnu mu rozplétat copánky.

Kano: "Měl si je tam nechat." pohladím ho.

Alec: "Proč? Nelíbily se ti."

Kano: "Ale udělal si je ty."

Alec: "A co?"

Kano: "Měl si je tam nechat. Teď budeš muset udělat něco jiného."

Alec: "Udělám ti jenom jeden. Ten ti sluší víc."

Kano: "Můžeš klidně experimentovat."

Alec: "Ne. Cop ti sluší."

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

super :3

(Yasu, 29. 12. 2014 20:02)

Všechny 4 části jsou úžasné :33 moc se vám do povedlo :3 a moc se těším na další část. :)