4. část
Kano: Nechám ho.
Alec: Začnu sledovat film.
Kano: Vnímám ho tak napůl.
Alec: "Nelíbí se ti to?"
Kano: Cuknu sebou. "Je pěkný. Už jsem ho viděl, tak si něco pamatuju."
Alec: "Aha, tak si můžeme pustit něco jiného."
Kano: "To je v pořádku, klidně se koukej."
Alec: "Omlouvám se."
Kano: "Za co." překvapeně se na něj zadívám.
Alec: "Nemůžeš se mnou ani jít ven. Se mnou je prostě nuda." smutně se pousměji a zase začnu upadat do deprese.
Kano: "Ale mě to s tebou baví." usměji se a pohladím ho po vláskách.
Alec: "No jistě."
Kano: "Že ti dám pohlavek?" zvednu jedno obočí.
Alec: "Posluž si." ještě mu nastavím tvář.
Kano: Dám mu na tvář pusu.
Alec: Překvapeně se na něj podívám.
Kano: "Nic nebude. Přeci tě bezdůvodně nebudu mlátit." vysvětlím.
Alec: "Proč?"
Kano: "Co proč?" nepochopím.
Alec: "Proč ta pusa."
Kano: Jen pokrčím s úsměvem rameny.
Alec: Sklopím pohled.
Kano: "Ale no tak, prcku."
Alec: "Nejsem prcek."
Kano: "Pro mě ano." zasměji se.
Alec: Uraženě se na něj podívám.
Kano: "Tak ňuňíček." smlouvám.
Alec: Překvapeně otevřu pusu.
Kano: "No?" zavřu mu pusinku.
Alec: "Nic."
Kano: "Tak si vyber."
Alec: Pokrčím rameny.
Kano: "Nebo mám vymyslet ještě něco?"
Alec: "Ne."
Kano: "Tak buď 1 nebo 2."
Alec: "Co kdyby ani jedna?"
Kano: "To je horší." zamyslím se.
Alec: "Tak mysli."
Kano: Odfrknu si.
Alec: Opřu se o sedačku a zavřu jedno oko.
Kano: Kouknu se na něj. "Co takhle králíček?"
Alec: "Ne."
Kano: "Koťátko?"
Alec: "Zamítá se."
Kano: "Proč tohle je roztomilé."
Alec: "Není."
Kano: "Ale je."
Alec: "Není!"
Kano: "Tak dobře. Jiná."
Alec: "Vymýšlej."
Kano: "Sluníčko. Brouček. Kocourek?"
Alec: Ztuhnu. "O broučkovi jsme už mluvili, ale to sluníčko je docela v pohodě."
Kano: "Takže sluníčko." spokojeně se usměji a zamnu dlaněmi.
Alec: Pousměji se.
Kano: "Tak co budeme dál koukat?"
Alec: "Stejně už jsi to viděl."
Kano: "A ty si to viděl?"
Alec: Zavrtím hlavou.
Kano: "Tak vidíš. Mě to nevadí vidět to po druhý."
Alec: "Opravdu?"
Kano: Přikývnu.
Alec: "Tak dobře."
Kano: Usměji se.
Alec: Zase se o něj opřu.
Kano: Pousměji se a začnu se taky koukat.
Alec: U konce zavřu oči.
Kano: "Nechce se ti spát?" zeptám se starostlivě.
Alec: "Cože?" vyletím do sedu. "Ne v pořádku."
Kano: Překvapí mě jeho reakce.
Alec: Podívám se na něj a protřu si očka.
Kano: "Nechce se ti spát?" pousměji se.
Alec: "Ne."
Kano: Zvednu jedno obočí a pozoruju ho.
Alec: "Jsem jenom trochu vyčerpaný."
Kano: "Tak půjdeme hajat." řeknu a stoupnu si.
Alec: "Proč?"
Kano: "Aby sis odpočinul. Klidně tu s tebou zůstanu." usměji se na něj a natáhnu k němu ruku.
Alec: Nejistě se jí chytnu.
Kano: Opatrně ho vytáhnu na nohy.
Alec: Postavím se a dívám se na jeho ruku.
Kano: "Ano?"
Alec: Zavrtím hlavou.
Kano: "Tak pojď." pobídnu ho.
Alec: Rozejdu se do pokoje.
Kano: Jdu za ním.
Alec: Sednu si na postel.
Kano: Usměji se. "Tak je šikovný."
Alec: Poplácám na místo vedle sebe.
Kano: Sednu si.
Alec: "Tak co budeme dělat?"
Kano: "Ty odpočívat."
Alec: "Nechci."
Kano: "Ale no tak sluníčko." přemlouvám ho.
Alec: Zavrtím hlavou.
Kano: "Pročpak?"
Alec: "Už jsem ti to říkal."
Kano: "Ale vypadáš unaveně."
Alec: "Jsem jenom vyčerpaný, ne unavený."
Kano: "Ale i když si vyčerpaný tak potřebuješ odpočívat."
Alec: "Tak budeme relaxovat."
Kano: Padnu zády za sebe na postel.
Alec: Stulím se vedle.
Kano: Kouknu na něj a usměji se. Jemně ho obejmu.
Alec: Pousměji se na něj.
Kano: "Tak relaxuj."
Alec: Zavřu oči.
Kano: Začnu ho jemně hladit po zádech.
Alec: "To je příjemné."
Kano: "To jsem rád." brouknu.
Alec: Začnu podřimovat.
Kano: Pousměji se a pokračuju.
Alec: Nakonec usnu.
Kano: Spokojeně ho sleduju, jak spí.
Alec: Přitulím se k němu.
Kano: Nepřestávám ho hladit.
Alec: Něco za mumlám a přetočím se na břicho.
Kano: Překvapeně zamrkám, když mě prakticky zalehne.
Alec: Pohodlně se uvelebím a nerušeně spím dál.
Kano: Obejmu ho a nechám spát. Nakonec za chvilku usnu taky.
Alec: Probudím se po hodince. Podívám se na Kana a všimnu si, že spí.
Kano: Něco se mi zavrtí v náruči, tak to jen přitáhnu blíž k sobě.
Alec: Pousměji se a pohladím ho po tváři.
Kano: Něco zabručím.
Alec: Raději se stáhnu, aby se nevzbudil.
Kano: Přitisknu si ho víc na sebe a spokojeně dál spím.
Alec: Dám mu hlavu na hruď a zavřu oči. Po hodince se zavrtím. Snažím se dostat z jeho sevření.
Kano: Zamračím se a přitisknu si ho víc na sebe.
Alec: Povzdechnu si a snažím se odsunout.
Kano: Zavrčím a nepouštím.
Alec: "Kano."
Kano: Něco zabručím.
Alec: "Kano!" Šeptnu mu do ucha.
Kano: Jen se trochu zavrtím.
Alec: Kousnu ho do krku.
Kano: Cuknu sebou a prudce otevřu oči.
Alec: Odtáhnu se. "Pustíš mě?"
Kano: "To se dělá?" přetočím ho celého na sebe.
Alec: "Nechtěl jsi mě pustit."
Kano: "Já chtěl spát."
Alec: "Tak spi."
Kano: "Ale já tě chci mít u sebe."
Alec: Zčervenám.
Kano: "Tak budeme hajat." rozhodnu.
Alec: "Ale já se potřebuju napít." kniknu.
Kano: Pustím ho.
Alec: Vyskočím na nohy a natáhnu se po skleničce.
Kano: Nechám ho a zase zavřu očka.
Alec: Napiju se a stulím se zpět k němu.
Kano: Usměji se a zase ho k sobě přitáhnu.
Alec: Lehce ho obejmu.
Kano: Začnu ho hladit a snažím se ho uspat.
Alec: "Nemusíš se ani snažit.
Kano: "Co?"
Alec: "Mě uspávat."
Kano: "Proč?"
Alec: "Jsem unavený."
Kano: "To je dobře, ale preventivně."
Alec: Pousměji se. "Preventivně? Jak myslíš.."
Kano: Dál ho začnu hladit.
Alec: Zavřu oči a po chvilce usnu.
Kano: Usnu hned po něm.
Alec: Přitulím se blíž.
Kano: Probudí mě menší hluk dole. Rozespale otevřu oči a kouknu se na to klubíčko v mé náruči.
Alec: Ještě víc se schoulím do kuličky. "Kano." zamračím se lehce.
Kano: Začnu ho hladit.
Alec: Přetočím se na břicho a zalehnu ho.
Kano: Potichu heknu a usměji se.
Alec: Zavrtím se.
Kano: Dál ho hladím.
Alec: Zamrkám na něj.
Kano: "Klidně spinkej." usměji se na něj.
Alec: "Co to bylo za hluk?" protřu si oči.
Kano: "Nevím. Asi tvoji rodiče."
Alec: Povzdechnu si. "A to tu ještě nebyli?"
Kano: Pokrčím rameny.
Alec: Zase zavřu oči. "Budeš ještě spát?"
Kano: "Možná, ale ty klidně ještě spinkej." pousměji se.
Alec: Zavrtím hlavou a poslouchám jeho srdce.
Kano: Nechám ho odpočívat.
Alec: Po chvilce se z něj odkulím.
Kano: Kouknu se na něj, kam se kutálí.
Alec: Zastavím se u kraje postele.
Kano: Posadím se a protáhnu se.
Alec: Sleduji ho.
Kano: Prokřupu si kostičky.
Alec: Přikrčím se při tom zvuku.
Kano: "Promiň." hned přestanu.
Alec: "V pořádku." usměji se a přisunu se k němu.
Kano: "Jen jsem krapet zatuhnul."
Alec: Uchechtnu se.
Kano: Vypláznu na něj. "Tak když na mě nějaké malé medvídě lehne ještě v tak zvláštní poloze." uculím se a začnu si pískat jako bych tam ani nebyl.
Alec: Uraženě do něj šťouchnu. "Vadí ti to?" zeptám se smutně a nasadím i smutné psí očka.
Kano: "To víš, že ne." zasměji se a přitáhnu si ho do náruče.
Alec: Opravdu?"
Kano: "Samozřejmě." dám mu malinkou pusu do vlásků.
Alec: Obejmu ho.
Kano: "Nechceš jít pozdravit dolů?" zeptám se jen tak. "Aby se nedivili co ten další pár bot."
Alec: "Jo... Asi půjdu. Chceš jít taky nebo tu počkáš?"
Kano: "Jak chceš. Chceš mě tam nebo budeš radši když tu zůstanu?"
Alec: "Můžeš jít se mnou. Rodiče rádi uvidí novou tvář.
Kano: "Dobře."
Alec: Vstanu a seběhnu ze schodů.
Kano: Jdu pomalu za ním.
Alec: Pousměji se. "Ahoj." postavím se do dveří v kuchyni.
Kano: Vykouknu za ním. "Dobrý den." poslušně pozdravím.
Mamča: "Ahoj drahoušku." usměji se na Aleca. "A kdopak jsi ty?" zajímám se s úsměvem.
Kano: "Jsem Kano." představím se a příjmení schválně vynechám.
Mamča: "Jsem ráda, že si Alec našel kamaráda." pousměji se. "Zůstaneš u nás i na jídlo?" zajímám se.
Kano: "Asi ano. Pokud to tady prckovi nebude vadit." kouknu na něj.
Alec: "Ani trošku." usměji se na oba. "Kde je taťka?" zeptám se.
Kano: Přikývnu a poodejdu kousek, abych napsal našim.
Alec: Po chvilce kouknu na Kanna. "Jdeme nahoru?"
Kano: "Můžeme. Jen se budu muset na chvilku pak zastavit doma." povzdechnu si.
Alec: "Tak jo."
Kano: "Prý tu budou kolem 11."
Alec: Přikývnu a jdeme zpět nahoru. "Nevadí ti to?"
Kano: "Co?"
Alec: "Že jsi tady."
Kano: "Proč by mělo. Kdyby ano, ´tak se už zdejchnu." ujistím ho s úsměvem.
Alec: Usměji se, posadím se na postel a koukám na něj.
Kano: "Ano?" zeptám se vesele.
Alec: "Sleduji."
Kano: "Co?" zajímám se.
Alec: "Tebe."
Kano: "A co zajímavého si zjistil?"
Alec: "No.." Usměji se.
Kano: "Hmm?"
Alec: "Nepovím."
Kano: "Ale mě to zajímá."
Alec: "Ale já ti to nepovím."
Kano: Nadhodím roztomilá očka.
Alec: "Ne." zavrtím hlavou a natáhnu k němu ruku.
Kano: Zvednu jedno obočí.
Alec: "Pojď."
Kano: "Řekni mi to." poprosím.
Alec: "Ňe," zašišlám.
Kano: Překvapeně zamrkám.
Alec: "Pojď ke mně plosím." pokračuji.
Kano: Nakonec se zvednu.
Alec: Pousměji se.
Kano: Sednu si vedle něj.
Alec: "Co budeme dělat?"
Kano: "Můžeš mě učesat."
Alec: "Tak dobře." vezmu si hřeben a sednu si za něj. rozpletu mu cop a začnu ho opatrně česat.
Kano: Nechám ho ať si hraje s vlasy.
Alec: Jsem jak malý.
Kano: Konečně mi je rozčeše a začne mi tam něco tvořit.
Alec: Udělám mu dva copánky.
Kano: Radši se nekoukám co tam mám.
Alec: "Chceš něco jiného?"
Kano: "Mě je to jedno. Co tam vlastně mám?" zeptám se radši.
Alec: "Dva copánky."
Kano: Vyděšeně se na něj kouknu. "To jsem malá holčička?"
Alec: "Možná. Ja nevím. Seš?"
Kano: Uraženě se na něj kouknu a vstanu.
Alec: "Kano."
Kano: "Pff."
Alec: "Kano." Zopakuji a natáhnu se po něm.
Kano: "Pff." zopakuju.
Alec: Zvednu se a chňapnu po něm.
Kano: Kouknu se na něj.
Alec: Chytnu ho a začnu mu rozplétat copánky.
Kano: "Měl si je tam nechat." pohladím ho.
Alec: "Proč? Nelíbily se ti."
Kano: "Ale udělal si je ty."
Alec: "A co?"
Kano: "Měl si je tam nechat. Teď budeš muset udělat něco jiného."
Alec: "Udělám ti jenom jeden. Ten ti sluší víc."
Kano: "Můžeš klidně experimentovat."
Alec: "Ne. Cop ti sluší."
Komentáře
Přehled komentářů
Všechny 4 části jsou úžasné :33 moc se vám do povedlo :3 a moc se těším na další část. :)
super :3
(Yasu, 29. 12. 2014 20:02)