Jdi na obsah Jdi na menu
 


2. kapitola

19. 2. 2015

Rin: Zvednu se a i s peřinou si přelezu za něj.

Kane: Posunu se, aby se tam vůbec vlezl.

Rin: Přitáhnu ho k sobě.

Kane: Nechám se, ale pořád sem zabalený v peřině.

Rin: Zavrtám mu nos do vlásků.

Kane: Zavřu oči a relaxuju, protože už stejně neusnu.

Rin: Objímám ho a tisknu k sobě.

Kane: Nechám ho. Nakonec usne.

Rin: Ve spánku ho dál držím.

Kane: Za hodinku někomu zazvoní budík a tak začnu předstírat spánek.

Rin: Jenom se zavrtím a dál nerušené spím.

Kane: Jemně do něj šťouchnu a dál předstírám spánek.

Rin: Zabručím.

Kane: Povzdechnu si a už nic nedělám.

Rin: Přitáhnu si ho víc k sobě.

Kane: Začne do něj někdo strkat.

Rin: Zavrtím se a rozlepím oči.

Kane: Nic nedělám, a jakože spím.

Rin: Popřeji jim dobré ráno a vstanu.

Kane: Jen jak se vzdálí, otevřu oči.

Rin: Dojdu si do koupelny a převléknu se. Ještě si ustelu a nechám jít kluky napřed. Podívám se na Kaneho a políbím ho do vlasů. "Čekám tě u snídaně."

Kane: "Nešahej na mě." zabručím uraženě a vylezu z postele. "A nelíbej."

Rin: "Nelíbám tě."

Kane: "A teď si udělal co?" vyzvídám a vezmu si věci.

Rin: "Dal jsem ti pusu."

Kane: "To je to stejné."

Rin: "Myslíš?"

Kane: "Dalo by se to tak říct." kývnu a zapadnu do koupelny.

Rin: Stoupnu si ke dveřím koupelny a čekám, až vyjde ven.

Kane: Snažím se tam utopit.

Rin: Opřu se o zeď.

Kane: Nakonec to vzdám a rychle vystřelím z koupelny. Hodím věci na postel a letím na jídlo, že si ani nevšimnu Rina.

Rin: Zastavím ho na schodech. "Počkej," pustím mu ruku a za pas si ho přitáhnu k sobě a políbím ho. Něžně oždibuji jeho rtíky. Když se od něj odtáhnu, usměji se a pohladím ho po tváři. "Tohle je můj drahý Kane líbání."

Kane: Zrudnu a podlomí se mi nohy a to doslovně.

Rin: Rychle ho chytnu. "Pomůžu ti."

Kane: Do očí se mi nahrnou slzy a odtáhnu se do něj. Zvednu si a běžím do jídelny.

Rin: Smutně za ním koukám.

Kane: Vezmu si jídlo a sednu si.

Rin: Dojdu si pro jídlo a sednu si ke Kanovi. V tichosti se pustím do jídla.

Kane: Kouknu se na něj zpod řas.

Rin: Sklopím pohled a věnuji se jídlu.

Kane: Dojím a kouknu se na něj. "Promiň." řeknu a odejdu.

Rin: Zvednu se a jdu za ním až do pokoje. "Kane… Nechci, aby ses mi omlouval. Nic si neudělal."

Kane: Zapadnu do koupelny a tam sjedu po dveřích na zem.

Rin: Povzdechnu si a jdu zpět do jídelny, abych se dozvěděl, co budeme dneska dělat.

Kane: Když se trochu uklidním, běžím dolů, abych se dozvěděl, že jsme celý den na hotelu, jelikož jsou vleky zavřené.

Rin: Domluvíme se, že půjdeme do města.

Kane: Nechají nám volný den. Kdo chce do města, může se přidat k vedlejší škole nebo zůstat tady. Po delším přemýšlení se rozhodnu jít do města. Aspoň koupím mámě suvenýr.

Rin: Pousměji se na Kaneho. Když si všimnu, že jde s námi, zařadím se k němu.

Kane: Leknu se ho, jak ho nečekám vedle sebe. Nakonec se uklidním a jdu dál.

Rin: "Promiň."

Kane: "To nic." zahuhlu.

Rin: Povzdechnu si.

Kane: Naštěstí je to blízko, takže tam jsme za chvilku. Začnu se rozhlížet.

Rin: Držím se pořád u Kaneho.

Kane: Když nám dají rozchod, začnu se courat snad do každého obchůdku.

Rin: Nechám ho být a prohlížím si památky.

Kane: Nakoupím pár dárků a pak se vrhnu na prozkoumávání památek. Vytáhnu foťák a začnu fotit.

Rin: Procházím se a občas nahlédnu do krámků.

Kane: Když se blíží konec rozchodu, vydám se na místo srazu.

Rin: Zase si stoupnu ke Kanovi.

Kane: Kouknu se na něj jedním očkem a nic neříkám.

Rin: Po očku ho sleduji.

Kane: Konečně jsme všichni a tak se vydáme zpátky.

Rin: Zase se držím u něj.

Kane: Jdeme se převléct a pak sejdeme na oběd. Sednu si s jídlem do koutka. Všimnu si, že na Rina někdo volá a zve ho k sobě. Příjme to a sedne si k němu. Posmutním. Přece se se mnou už nikdo nebaví.

Rin: Po obědě jdu na pokoj a zahrabu se do postele.

Kane: Nimrám se v tom.

Rin: Začnu si číst.

Kane: Zapadnu potichu do pokoje.

Rin: Nějak u toho usnu.

Kane: Nakouknu a uvidím Rina spát. Přiblížím se k němu a opatrně mu oddělám knížku a lehnu si na svojí.

Rin: Zavrtím se a rozlepím oči. "Kane?"

Kane: Natáhnu se pro knížku.

Rin: Podívám se na něj. "Můžu k tobě?"

Kane: Pokrčím rameny.

Rin: Povzdechnu si a přelezu si k němu.

Kane: Posunu se.

Rin: Přitáhnu si ho k sobě a zavřu oči.

Kane: Zvednu ruce a nechám ho. Jen jak se uvelebí, položím je a začnu si číst.

Rin: Zavrtám mu nos do vlasů a zase začnu podřimovat.

Kane: Zaberu se do knížky, takže moc nevnímám okolí.

Rin: Občas ho nosem pošimrám ve vlasech, jinak se nehýbu.

Kane: Něco zabručím, když mě pošimrá.

Rin: Zamumlám omluvu.

Kane: Nechám to být a dál si čtu.

Rin: Tisknu se k němu. Po pár minutách nakonec usnu.

Kane: Ucítím, že se mu po chvilce zjemnil dech. Kouknu se na něj a všimnu si, že usnul.

Rin: Usmívám se ze spánku.

Kane: Najednou někdo vejde. Kouknu se na kluky, co tady spí a na naše holky. Překvapeně zamrkám.

...: "Vidíte! Já vám říkala, že ti dva to spolu táhnou!"

Kane: Polekaně sebou cuknu.

...: "Ale vypadají spolu roztomile. No ne?" začne zase jiná z holek.

Kane: Snažím se zahrabat pod peřinu

Rin: Neklidně se zavrtím.

Kane: Koukám se na ně zpod peřiny.

...: "No tak my vás tu necháme," zasmějeme se a jdeme zase k nám do pokoje.

Kane: Jemně zrudnu.

Rin: Když odejdou, otevřu oči a kouknu na Kaneho.

Kane: Koukám se do stropu.

Rin: Pohladím ho po tváři.

Kane: Cuknu sebou a kouknu se na něj.

Rin: "Ahoj."

Kane: Něco zabručím.

Rin: "Nezlob se na mě."

Kane: "Kdy jsem se zlobil?"

Rin: "Potom, co se stalo na schodech."

Kane: Jen pokrčím rameny.

Rin: Smutně na něj kouknu.

Kane: "Co s tím nadělám."

Rin: "Promiň mi to."

Kane: Uhnu pohledem.

Rin: Políbím ho na tvář.

Kane: Leknu se, až nadskočím.

Rin: Chytnu ho, aby nespadl.

Kane: Jemně se ho chytnu.

Rin: Usměji se.

Kane: Jen se nevinně pousměji.

Rin: Obejmu ho a víc si ho na sebe přitáhnu.

Kane: Nechám se mačkat.

Rin: "Odpusť mi to."

Kane: "Co?"

Rin: "Ty schody. Já tě mám rád, ale nechci, aby si byl smutný."

Kane: "Ty mě máš rád jo?" zeptám se ironicky.

Rin: "Jo."

Kane: "O tom pochybuju."

Rin: "Nepochybuj. Klidně ti to dokážu dalším polibkem. A pak dalším, a další a dalším…"

Kane: "Ne. Jen to ne." zděsím se a dám si ruku před pusu.

Rin: Zasměji se. "Dobře tak ne."

Kane: Spokojeně přikývnu. "Ale stejně mě vůbec neznáš. Co ty víš. Můžu být klidně i převlečený pedofil." šeptám dál.

Rin: "Ale prosím tě. Dobře tak mi o sobě něco řekni. Tvé záliby, fetiše, co máš rád a tak."

Kane: "Začni ty." kouknu se na něj.

Rin: "Dobře, jsem jedináček. Žiju jenom s tátou, protože nás máma opustila. Mám rád kočky. Doma mám dvě koťátka. Rád poslouchám pomalé skladby. A taky píšu básně."

Kane: "Takže básník jo? No já mám starší sestru, ale ta už má rodinu. Já zase žiju jen s mámou." dokončím.

Rin: "Co se stalo s tvým tátou?" zeptám se tiše.

Kane: Uhnu pohledem a zadívám se do dáli. Jakoby skrz něj.

Rin: "Nemusíš mi to říkat."

Kane: Nevnímám.

Rin: "Kane."

Kane: Trhnu sebou a zadívám se na něj. "Promiň."

Rin: "V pořádku…"

Kane: Sklopím pohled.

Rin: Obejmu ho.

Kane: Přitulím se k němu. Vím, že je to změna v chování, ale já to potřebuju.

Rin: Hladím ho po zádech.

Kane: Po chvilce se uklidním a kouknu se na něj.

Rin: Pousměji se.

Kane: Pořád sem smutný.

Rin: "Šmudlíku."

Kane: Překvapeně zamrkám.

Rin: Pohladím ho po tváři.

Kane: "Hmm?" vydám ze sebe.

Rin: Zavrtím hlavou a dál ho hladím.

Kane: Kouknu se kolik je hodin. Ještě že na stěně jsou hodiny.

Rin: "Dál si ho k sobě tisknu.

Kane: "Už je pomalu čas…." nedokončím.

Rin: Neochotně ho pustím.

Kane: Vylezu z postele.

Rin: Následuji ho.

Kane: Courám se dolů. Na schodech potkáme tu bandu, která nás viděla v pokoji.

Rin: Jsem hned za Kanem. Po cestě pozdravím pár kamarádů.

Kane: Rychle kolem nich proletím.

Rin: Zapovídám se s nimi. Do jídelny dojdeme společně, já si hned zaberu místo u Kaneho.

Kane: Kouknu na něj a pak zase začnu zírat do stolu.

Rin: Usmívám se.

Kane: Jen jak začnou dávat jídlo, zvednu se.

Rin: Chvilku čekám, až tam nebude tolik lidí a pak se zvednu.

Kane: Na zpáteční cestě potkám Rina, jak si teprve jde pro jídlo.

Rin: Vezmu si toho jenom málo a vrátím se ke stolu.

Kane: Začnu se v jídle nimrat.

Rin: "Nemáš hlad?"

Kane: Kouknu se na něj. "Proč?"

Rin: "Vůbec nejíš."

Kane: Pokrčím rameny. "Já nemám hlad už hodně dlouho." špitnu potichu.

Rin: "Aha," zamumlám.

Kane: Jen zavrtím hlavou. "To je jedno." strčím si kousek do pusy.

Rin: "Není."

Kane: "Ale ano." hlesnu. "Stejně to je všem jedno." vstanu a odnesu talíř.

Rin: Povzdechnu si a dojím večeři. Odnesu talíř a jdu pomalu na pokoj.

Kane: Zalezu si na záchod, které jsou společné pro celé patro.

Rin: Vezmu si věci a jdu do koupelny.

Kane: Sednu si na zavřený záchod a odpočívám. Užívám si ticha. Pak se zvednu a vrátím se na pokoj.

Rin: Zamknu se v koupelně a dám si dlouhou sprchu.

Kane: Nikdo tam není a tak si na chvilku sednu do kouta.

Rin: Už v pyžamu si jdu lehnout.

Kane: Leknu se, když někoho uslyším.

Rin: Přikryju se a zavřu oči.

Kane: Vstanu a jdu ke své posteli. Vezmu si pyžamo a zmiznu.

Rin: Po chvilce usnu.

Kane: Pořádně se vykoupu a vrátím se.

Rin: Přetočím se na bok.

Kane: Kouknu se na Rina. Chvilku přemýšlím nad tím, že si k němu lehnu, ale pak zapadnu do svojí.

Rin: Uprostřed noci se vzbudím. Posadím se a tiše přelezu ke Kanemu do postele.

Kane: Jen se trochu zavrtím a přitisknu se k teplíčku.

Rin: Pousměji se a zase usnu.

Kane: Asi za dvě hodinky mě probudí zase noční můra.

Rin: Podvědomě ho přitisknu k sobě.

Kane: Rozevřu dokořán oči a zrychleně dýchám.

Rin: Pohladím ho po zádech a otevřu unaveně oči.

Kane: Zaseknu se. Omluvně se na něj zadívám a pohladím ho. "Spi." zašeptám.

Rin: "V pořádku. Copak je?"

Kane: Jen zavrtím hlavou.

Rin: Povzdechnu si.

Kane: "Jen spi." pohladím ho po vlasech.

Rin: "Bez tebe ne."

Kane: "Já jsem v pořádku."

Rin: "Nejsi."

Kane: "Jsem na to zvyklý." slabě se pousměji.

Rin: "Usneš ještě?"

Kane: "Určitě."

Rin: "Dobře, tak já si počkám."

Kane: Začnu jakože usínat.

Rin: "Jsi špatný herec, Kane."

Kane: "Tak hraj se mnou."

Rin: "Nechci."

Kane: "Prosím." požádám.

Rin: "Tak dobře."

Kane: Počkám si, až začne podřimovat a začnu ho hladit.

Rin: "Broučku…" zamumlám.

Kane: Překvapeně se na něj zadívám.

Rin: "Neuspávej mě."

Kane: Pousměji se a pokračuju.

Rin: "Kane."

Kane: Neposlouchám ho a vesele ho hladím.

Rin: Otevřu oči.

Kane: Zamračím se na něj.

Rin: "Nemrač se."

Kane: "Tak spi." zamrmlu.

Rin: "Ne."

Kane: Dál se mračím.

Rin: Dám mu malou pusu na nos.

Kane: Nepřestanu.

Rin: "Ale no tak."

Kane: "Spi."

Rin: "Ne."

Kane: Otočím se.

Rin: Obejmu ho kolem pasu.

Kane: Nespokojeně zabručím.

Rin: Povolím sevření.

Kane: Kousek se odtáhnu, abych se nadechl.

Rin: "Promiň."

Kane: Jen něco zabručím.

Rin: Natisknu se k němu a podřimuji.

Kane: Nechám ho spát.

Rin: Občas ho pohladím po zádech.

Kane: Najednou se otevřou dveře a kluci se začnou vracet. Rychle zavřu oči a předstírám spánek.

Rin: Zklidním dech a víc se přitulím.

Kane: Vydechnu, ale dál jakože spím.

Rin: Počkám, než si polehají a usnou.

Kane: Když konečně slyším, že všichni usnuli, trochu se odtáhnu, abych se pořádně nadechl.

Rin: Nechám ho.

Kane: Začnu dýchat pravidelně.

Rin: Odtáhnu se od něj a začnu usínat.

Kane: Přetočím se.

Rin: Po chvilce usnu.

Kane: Konečně, pousměji se, když konečně usne.

Rin: Zavrtím se.

Kane: Pohladím ho po vláskách.

Rin: Pousměji se a přitulím se k teplíčku.

Kane: Nechám ho a dál pokračuju.

Rin: Zabručím, jak se mi to zalíbí.

Kane: Zabavím se tím na celou noc.

Rin: Ráno se protáhnu a otevřu oči.

Kane: Zamrkám na něj.

Rin: "Ahoj," šeptnu. "Ty jsi nespal!"

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář