Dotaz pro Václava Bořánka....
12. 6. 2006
DOTAZ PRO VÁCLAVA BOŘÁNKA.....
Dnešní dotazy nám zodpověděl pan Bořánek,který se věnuje horsemanshipu a pořádá pro nás kurzy, kde se snaží vysvětlit jak si máme nejlépe porozumět s našimi koníky..
1. Zahlédli jsme Vás na Appa-stezce na El-Pasu, ačkoli si pamatujeme, že
jste se v posledních letech věnoval spíše Arabům. Proč ten zájem právě o
Appaloosy?
jste se v posledních letech věnoval spíše Arabům. Proč ten zájem právě o
Appaloosy?
Máme v posledních týdnech ve své tréninkové stáji několik punťíků. Takže proto trošku ten zájem.
Dostali
jsme úplně náhodou v posledním roce několik apauličníků k obsednutí
(většinou začínáme tam, kde ostatní končí) a velmi nás překvapili. Jsou
to bezvadní koně moc dobře se nám s nima pracuje.
2. Jaký je Váš názor na toto plemeno a jak hodnotíte český chov Appaloos?
Plemeno
je to velmi zvláštní. Jsou to chytří koně a také velmi tvrdí - takže
nedostanete vůbec nic zadarmo. Pokud se však apauličník rozhodne že
jste jeho člověk - udělá pro vás cokoli na co stačí.
To je alespoň zkušenost kterou máme s těma pár koníkama, kteří k nám přišli.
Hodnotit
český chov Appaloos mi nepřísluší a pravděpodobně to bude podobné jako
všude jinde. Velké množství koní - dokonce plemeníků a chovných klisen,
které jsem viděl, by vůbec neměli být zařazováni do chovu. Někteří koně
byli evidentně špatně odchováni, někteří chovatelé preferují barvu bez
ohledu na to, že používají chovný materiál který má hrubé nedostatky.
Tohle vše bych kdekoli v zahraničí tvrdě kritizoval a odsoudil. U nás v
Česku se však většinou klaním před odvahou a zaťatostí lidiček, kteří
většinou bez finanční podpory vrhají veškeré své úspory do
nákupu chovného materiálu i za cenu, že to většina z nich finančně
dorovnává dalších několik let. Za to jim určitě dík.
3. Jak vidíte možnosti jejich sportovního uplatnění?
Vzhledem
k tomu, že se v posledních letech čím dál více názorově rozcházíme s
českou „profi“ scénou na způsobu obsednutí, přípravy a vlastního
tréninku westernového koně, rozhodli jsme se že si vezmeme pár koní do
tréninku a v příští sezóně vyrazíme po českých kolbištích. Vybrali jsme
si k tomu právě apauličníky - vzhledem k tomu, že to nejsou zaprdlé
mechanické loutky, ale je to kůň s vlastním názorem. Takže už to samo o
sobě mluví o našem názoru na toto plemeno. Je fantastické, když
existují koně, kterých se musíte napřed zeptat zda souhlasí s tím co na
nich budete provádět. Pro mne je to opravdu lepší než koník, který od
samého počátku se vším souhlasí. Jezdíme a trénujeme během roku na
velkém množství koní a pokud je to moc „klídek“ přestává to být
zajímavé.
4. Máte obrovské zkušenosti s araby, proto jaký je právě Váš názor na
křížení Appaloos s araby, quartery, nebo A1/1?
křížení Appaloos s araby, quartery, nebo A1/1?
Tenhle
problém se probírá téměř všude u Appaloos, u QH u PH a podobně. Dokonce
jsme slyšel názor, že to nikdy nebude ono, pokud se nepoužije chovný
materiál 100% čistý. Myslím si že to není až tak úplně pravda. V
pedigree světových es najdete velmi často křížení právě s A1/1 nebo s
arabem. U nás je to někdy jediná možná cesta pro lidi, kteří si nemohou
dovolit koupit si koně za 300 000,-. Takže jsem určitě pro.
5. Na Appa-stezce jste byl ve společnosti Šamana a Báry Krýsové. Seznamte
nás více s těmito svými přáteli.
nás více s těmito svými přáteli.
Šaman
je bezvadný chlapík, který vlastní 15 Appaloos a nikdo o něm neví.
Nikam nejezdí, nevystavuje, nesoutěží a hlavně neprodává, aby se
nemusel dívat jak se koně v našich „profi“ stájích mrzačí. Vzhledem k
tomu, že má krásné a chytré koně - rádi jsme se nechali přemluvit
nějaké větší spolupráci a během měsíce června se někteří jeho koně
přestěhují do našich stájí do tréninku. Přijel na jeden z mých kurzů a
přitáhl mě k sobě domů takovým způsobem, že mě zůstával rozum stát. Po
čase jsem zjistil, že je opravdu šaman a tyhle věci umí. Navíc je to
bezva chlap a má oči jako baset.
Bára
Krýsová je moje přítelkyně, žena, kolegyně, spolupracovnice - nevím jak
to nazvat. Přijel jsem před dvěma lety na kurz do jižních Čech, ona
přijela po deseti letech z Austrálie a můj kamarád sedlář Milan
Nepustil když nás viděl pracovat prvně spolu v kruhovce mi řekl: „Vy
dva patříte k sobě ať se vám to bude líbit nebo ne“. A tak jsem zůstal
v jižních Čechách.
Bára
je největší talent pro horsemanship jaký jsem kdy potkal. (Ona to jen
neví a každému na potkání tvrdí, že neumí vůbec nic.)
Přečtěte si o ní něco na našich stránkách www.horsemanship
a bude vám jasné, že něco má za sebou. Pracujeme spolu v jedné stáji,
trénujeme, obsedáme, snažíme se dávat do kupy koně „lidožrouty“,
nejezditelné vlkodlaky apodobně. Přesto že tyhle věci dělám už hodně
let a hodně si věřím - některé „kousky“ bych bez ní asi nezvládl.
6. Svou knihou Horsemannship jste krásným čtivým jazykem seznámil čtenáře se
světovými "zaříkači koní", i se svým vlastním přístupem k výchově koní.
Nechystáte se dál podělit o své zkušenosti v nějakém dalším
pokračování?
světovými "zaříkači koní", i se svým vlastním přístupem k výchově koní.
Nechystáte se dál podělit o své zkušenosti v nějakém dalším
pokračování?
Chystáme toho hrozně moc a v poslední době nevím co dřív.
Nejprve
vyjde - asi tak do dvou měsíců doufám, kniha která se jmenuje
„Zaříkávači koní“ a kde jsme trošku dali do kupy povídání o těch
správných lidech kolem horsemanshipu. Je tam spousta českých bludů
vysvětleno, jsou tam popsané některé osobní zážitky s těmahle lidma a
některé úryvky z jejich knih, které stojí za to číst. Bude to bezva
kniha a moc se na ni těším.
Dále
pracuji už druhý rok na druhém díle své knihy a hodně to bolí. Něco
vymyslím - snažím se to ověřit na svých kurzech zda to lidi pochopí,
když zjistím že je to moc složité tak jdu a zjednoduším to a když to
zjednoduším tak zas tomu nerozumím já a tak pořád dokola. Navíc občas
musím velmi vážit co pustit mezi lid český a co ne. Párkrát se mi
stalo, že některé věci ukážu a vysvětlím a za čas zjistím, že je lidi
zneužívají k rychlejšímu „krocení“ svých miláčků. No snad se to povede.
V těchto dnech se
pokoušíme natočit s klukama s České televize instruktážní DVD. Vznikají
velmi pěkné záběry, ale bude to zase fuška to sestříhat tak, aby i
začátečník pochopil co se děje. V pátek jsme točili na jedné farmě v
severních Čechách, kde přitáhli tři divoké mustangy z pastvin. Koně
kteří nikdy neviděli člověka. Paráda. Střídali jsme se s Bárou po
půlhodině a do večera jsme na dvou z nich jezdili na třetím téměř.
Těším se zda z téhle krásné práce bude něco vidět na filmu.
Dále
překládáme knihu Bucka Brannamana - mámili jsme z něj autorská práva
pěkně dlouho - a také dáváme dohromady fotky, které nám poslal. Krásná
kniha - krásná práce. Ten chlap je světová jednička a doufám, že se
kniha bude líbit.
K
tomu připravujeme s Milanem NEPUSTILEM nový časopis, který se zatím
pracovně jmenuje HORSEMAN. Měl by začít vycházet někdy začátkem roku a
nebude to žádné čtení pro malé holčičky jako je v poslední době
Jezdectví. Na to se těším.
Vzhledem
k tomu, že nám nedávno jedna česká tréninková superstar, která trénuje
nedaleko od nás, řekla že ten kdo něco umí jezdí na koni a ten kdo nic
neumí tak o tom píše, přemýšlel jsem nad tím zda na tom není něco
pravdy ...
Držte se a držím vám palce puntíkáči.
Pokud se vám něco z mých odpovědí nezamlouvalo klidně napište na naše stránky www.horsemanship.cz do návštěvní knihy nebo na mejlík
Pan Záliš mi před časem řekl: „Když už píšeš, tak piš tak aby co slovo to rána pěstí do držky“. A tak se snažím