Vyvolený

Čtvrtek, 30.8.2000 21:47

Za dveřmi stál velký černovousý člověk. Brej den. Já sem ňákej Lucius Norbert. Pracuju pro akademii a du si pro Tomáše. - Ten nikam nepujde! Už jen proto, že se nechceme plést do těch vašich kejklů! - To je v pořádku, že se nepletete do věcí, do kterých vám vůbec nic není, ale radil bych vám, vydejte mi toho kluka! A hned! - A co mi uděláte, no??? Zeptal se strýc obra. Buď vás v něco proměnim a nebo to pujde po dobrym. Jiný možnosti nemám. Mezitím se Tomáš dostal až k předsíni a tajně poslouchal rozhovor. Vy si jako myslíte, že si sem jen tak nakráčíte pro našeho synovce? - Jako, kdybys ho měl rád, Adversi. -Já si vyprošuji, abyste mi tykal, vy vobludo s IQ tykve!!!!! - Tak to jste přehnal! Mě nikdo nebude nadávat do pitomých oblud, hergot!!!!! Obr švihl hůlkou a zamumlal: Feraverto!!! Strýc stoupal ke stropu, poté se začal otáčet jako hlavice vrtačky a... ŽUCH. Spadl dolů na čerstvě vyluxovaný koberec a mnul si oholenou hlavu. Stačilo? - Jo. Ale nemyslete si, že vám ho vydáme. Teď určitě spí! Zasloužíme si chvíli bez něj. Obr zrudl v tváři a zaburácel: Nikdo nebude urážet vyvoleného! Klidně mě urážejte do pitomých oblud, ale nikdo si v Našem světě nedovolí Ho urážet, vy skopová holá hlavo!!!!!!! - Ve Vašem světě? zeptal se Tomáš. Tak tady je! A pak, že spí. Adversi, Adversi s tebou do těžce dopadne! Víš, Náš svět je všude tady. Řeknu ti to asi takto: Kdysi dávno, když podle bible bůh stvořil Adama a Evu, utajil jim také třetího svého syna. - Nepleťte mu hlavu!!! - Nech toho, Adversi. A vystřel! Jmenoval se Goragul. Bůh mu dal čarogen. Díky němu mohl čarovat. Goragul žil v temné jeskyni Tentasgra. Tam kopal a kopal. Až se (podle legendy) prokopal až k zemskému jádru, které nebylo zdaleka tak horké, jako teď. Bůh mu vydal kovový kámen, ze kterého vyvěrá magie až do teď. Goragul ho uschoval a slepil s jádrem. Od té doby existují kouzelníci, čarodějnice, černokněžníci a šamani. A Goragul pojmenoval ten kámen Goragulum... - Tak a dost! Tydlety žvásty nenávidim! - Řek sis o tom sám!!! Alatrosonium Maxima!!! Strýc se proměnil v žábu. Co jste mi to udělal s manželem? Teta Naďa vzala svého chotě do rukou a odnesla ho do kuchyně. Bohouš se podíval hrdinsky do očí toho velkého muže, ale ten na něj udělal jen: Hu! A Bohouš utekl za svou matkou. Vrátili se. Manžel by Vám chtěl něco říct. řekla teta a strýc zakvákal. Vydáme vám ho, jen když mě proměníte zpátky! Obr kývl. Alatrosonium Minima! A ze strýce byl zase člověk. A aby ste si vo mě nemysleli, že sem škrt, tak tedy: Walnascum vlásárum! - Jé, mamí, my máme zase vlasy. řekl Bohouš a teta si opatrně sundala šátek, jenž jí po celou tu dobu skrýval holou hlavu. Tak tedy běžte! Ale příští prázdniny sem přijede! To kvůli sociálce! - No vidíte! Tomáši, zbal si. Tomáš přinesl jeden malý batoh. To je všechno, co máš??? Budeme muset něco koupit v Gorolový ulici! Mimochodem, máme tam namířeno. Ale až zejtra. Jsem už hrozně huunavenej... 

Pátek, 31.8.2000, 7:38

Tomáš a Lucius přespali noc v hotelu Intercontinental. Ráno vstal Tomáš první. Nebo si to alespoň myslel do té doby, než uviděl, že Luciusova postel je prázdná. Nezdálo se mu to? Ale ležel v posteli v hotelu a neslyší tetu Naďu, nebo strýce jak nadává na politiku české republiky. Teď ale slyšel Luciuse jak nadává na personál. To si děláte srandu! Já jsem chtěl chléb a ne rohlík!!! Hegot! Á, Tomáši, to jsem teda překvapenej. Myslel jsem si, že hotel Intercontinental chápe má přání...

Pátek, 31.8.2000, 10:56

Tomáš s Luciusem šli po frekventované křižovatce. Já tyhle lidský vejmysly nechápu. Křížovatka!? Došli až k zastávce metra B a vešli do ní. Lucius, když se cestující nedívali, zaklepal na zeď pod cedulí. Zeď se otevřela a Tomáš s úžasem ve tváři zřel ulici s domy, obchody a kouzelníky. Kouzla jsou úžasná! řekl Tomáš. Ano, to jsou...

Poté šli na poštu a do dalších krámků. Večer už měl Tomáš sbalené dva kufry a batoh. Dalšího rána odjeli na nástupiště 1,5...

KONEC 3. KAPITOLY. NÁSLEDUJE 4.KAPITOLA EXPRES...