Českej seveřánek - Horský vlk

Než se vydáte pro svého kamaráda do útulku, musíte vyřešit pár základních otázek. Tím vytvoříte dobrý startovní bod pro Vás oba, protože budete připraveni na vzniklé situace.

1) Zeptejte se sami sebe, proč chcete pejska z útulku a zda víte co něj může čekat. Je třeba si hned na záčátku ujasnit, co od svého nového kamaráda budete ve Vašem společném životě očekávat a co mu můžete nabídnout. To znamená, zohlednit při výběru jeho plemeno, u křížence se zajímat o plemena rodičů, věk, zdravotní stav (starším lidem bude spíš vyhovovat třeba starší klidnější pejsek, který tak obstojně stráví zbytek svého psího života mimo útulek), případně pracovní využití, nasazení.

2) Kde bude ubytovaný. Pejska jste si tedy vybrali, teď musíte zohlednit jeho ubytování a začlenění do Vaší rodiny a jejího prostředí. Pro někoho je samozřejmostí ubytování svého myláčka pod svojí peřinou, ale pokud budete adoptovat třeba Šarplanince, nebo Komondora, raději to zvažte dřív, než Vás z Vašeho pelechu vystěhuje.

Možnosti zajištění jsou v kotci, na úvaze, doma, v oplocené zahradě. Samozřejmě je nevhodné adoptovat nemocného, nebo postiženého pejska a pak nechávat venku na úvazu v mrazech. Pokud plánujete mít pejska venku ať v kotci, nebo na úvaze, je ideální, aby na Vás měl výhled. V mém případě má Merlin přístup na terasu a nad ní, kudy nás pozoruje v obýváku a kuchyni přes prosklenou plochu domu.

Pejskovi stačí malá, útulná bouda. Ideální podestýlka je sláma, která nesaje vlhko, nesmrdí a nedrží se v ní plísně, roztoči, atd... Slámu dávám i do Merlinového pelechu na terase. Slámou můžete naplnit třeba děrovaný pytel na brambory, který zabrání roztahání slámy.

3) Ubytování v případě Vaší nemoci a dovolené. S tím, že začnete Váš život sdílet se čtyřnohým přítelem vzniknou nové situace, které budete muset řešit. Asi méně závažné jsou ty, kdy je člověk dočasně "mimo provoz" z důvodu rýmečky a podobně. Horší je situace v případě hospitalizace. Podobné je to pokud rádi cestujete a nechcete, aby Vás nový kamarád doprovázel. Mějte na paměti, že mu musíte zajistit kvalitní hlídání. V mém případě to řeším tak, že pesany beru na dovolenky a některé návštěvy sebou (na ostatní už prostě nejsem holt zvaný). Dnes je spousty chalup už na návštěvu lidí s psí spolešností připravených. V případě nemoci je tu můj brácha či moje žena, která se alespoň o venčení a základní zaopatření postará.

4) Ostatní domácí zvířata. Máte doma kočku, ptáčky, slepice, zající, ovce, či jiné domácí i nedomácí mazlíčky? Pokud bude Váš nový miláček lovec, což třeba právě Seveřani a Seveřánci bývají velmi zdatní, pravděpodobně Vás čeká pár horkých chvilek. Ale i tady se nezbývá než obrnit trpělivostí. Merlina jsem naučil fungovat s našim psem Jorkym Daffym, kocourem Majákem, beránky Čoudou a Mňam ňamem. Jak jsem to udělal? Nejdřím jsem zkoušel známý teambulding u večerního táboráku. Chtěl jsem jim udělat buřty.... no bylo to hooodně naivní. Merlin málem všechny sežral i s buřtama, na které se ostatní nemohli a ni podívat. Je prostě temperamentní.

Zabralo až to, že jsem před ním třeba kocoura Majáka choval, hladil a když jsem ho dal na zem a Merlin se ho pokoušel lovit, prostě jsem mu slovně vyčinil. Podobně jsem to praktikoval s Daffym. Pár modřin (Daffy a Maják) prostě bylo. Merlin dokonce asi dvakrát donesl Daffyho v tlamě a vypliv ho na terase, ale teď to funguje úžasně......

S bernánky to bylo tvrdší. Protože před ním začali instinktivně utíkat, on je samozřejmě pronásledoval a já ho musel odchytnout přímo při činu. To byl pro mě téměř nadlidský výkon - doběhnout rozvášněného Huskyho. Ale i tak se to naštěstí hned na poprvé povedlo (nebylo těžké přivést Merlina k ohradě a pak už to šlo samo). Za běhu jsem ho "strhl", zastavil a otočil na záda. Chvilku jsme na sebe vrčeli, ale pak už stačilo sem tam slovní napomenutí. Vždy se na mě sice nehezky, nechápavě a nesouhlasně podíval, ale bylo mezi námi jasno. Postupně pochopil, že moje zvířecí, rodinné kamarády jsou pro něj tabu. Zkrátka se řídí tím, že co je v domě, není pro lov pro mě.

5) Krmení. Téma, na které by se dali vést nekonečné diskuze. Každopádně si musíte uvědomit, že pokud budete chtít adoptovat pejska střední, nebo větší velikosti, bude Vás jeho jídelníček něco stát. To něco může být 400 - 1000Kč za měsíc. Připočítat musíte peníze za občasnou veterinární péči, odčervení, očkování, ošetření případných úrazů. O možnostech krmení jsou na internetu volně k dispozici hotové slohy, proto jen stručně uvedu přehled.

Vybrat si můžete mezi krmením granulemi, syrovým masem, či vařenou stravou. Asi nejsnažší je krmení granulemi, zvláště pak při cestování. Naproti tomu Vaření bude náročnější jednak z hlediska přípravy a pak také vyváženosti. Nejvýživnější a nejpřirozenější bude krmení syrovým masem.

Z vlastní zkušenosti znám osobně případy, kdy se pesani krmeni vším možným (granule obyčejné kvality, zbytky od oběda, atd.) dožili až 17 let. Kdyby mi to někdo řekl, tak tomu nejspíš neuvěřím. Musím dodat že se jednalo o malé plemena, čivavy a jorkšíra. Ano, jsou to ale jen výjimky a přednost musí určitě dostat kvalitní, vyvážená strava odpovídající zátěži Vašeho miláčka. Vypovídajícím předmětem bude trus a srst, kde můžete dobře sledovat jestli je vše OK.

- Opět z vlastní zkušenosti, přímo s Merlinem, mohu uvést příklad, kdy po granulích ANKA mu začali slzet oči, nebo po granulích COUNTRY DOG premium se na hřbetě objevili jako by lupy, nechutnali mu a také proto asi hubnul. K-9 maitenance jedl, ale i po větším než doporučeném dávkování byl stále příliš hubený.

+ Naopak se mi velmi osvědčili granule Bosh Dog Active a asi méně známé HUBERT. Obojí jsou granule pro pesani v zátěži. Oboje MERLIN smlsne bez nějakého nechtivého rituálu a přemlouvání. Naopak. Nenechá ani granulku. Má po nich krásnou srst a zdravej bobek. Časem je střídám, aby měl změnu chuti. Granule mu příležitostně obohatím konzervou CARNO, nebo přidám sádlo a zaleju teplou vodou či vývarem a nechám rozmočit. To  hlavně před zimou a v zimě, aby si udržel hmotnost.

6) Čas na pejska. Pokud se budeme bavit všeobecně o severských plemenech a jejich křížencích, musíte si uvědomit, že se jedná o pracovní plemena vyšlechtěná pro akci, práci. Vyžadují denodenní pohyb jako běžnou, neoddělitelnou součást svého života. Určitě je nevhodné takového psa ubytovat doma v paneláku a třikrát denně jej obejít dokola. Když mu ale přidáte minimálně třikrát týdně delší trasu, na které se spolu třeba proběhnete, nebo mu budete dělat společnost třeba na kole, může to být oboustranně prospěšné. Společných aktivit existuje spousty. Je důležité mu je nabízet. Stejně jako opakovat základní vycvik. Osobně nejsem zastánce drilu na cvičáku. Pro tyto plemena je to navíc, podle mě, ne úplně vhodná aktivita a téměř nevhodný způsob výcviku. Mluvím o klasických cvičácích. Denně to může znamenat 2 - 3 hod se přímého věnování Vašemu pejskovi. Více najdete také na tomto webu v rubrice Pracovní využití pro České seveřánky

7) Cesta do útulku. Pokud jste úspěšně vyřešili základní body výše, jistě se už netrpělivě chystáte vyrazit do útulku pro svého nového přítele. Pokud jste rodič malých dětí, měli by jste je možná vzít sebou, aby jste zjistili, jestli ze strany pejska neexistuje nějaká averze vůči dětem, nebo dokonce agrese. Někteří pejsci bohužel pochází z různých poměrů a mají ledasco za sebou. Zásadní asympatie je lepší zjistit hned na místě, při venčení, než pejska odvést domů, dát mu naději na krásný život, a za týden mu ji vzít.

Čistokrevní seveřani Husky, Malamuti, Samojedi jsou k dětem velice přátelští a tolerantní. Existují samozřejmě i výjimky. Mají to zakódované v krvi z dávných dob, kdy Inuité žádná zlá gesta vůči jejich rase netolerovali. Pokud se ale budete zajímat o Českého seveřánka, tedy křížence, je třeba se jejich interakcím v tomto směru věnovat.

Opět z vlastní zkušenosti s Merlinem mohu říct, že až doma jsem zjistil, že má panickou hrůzu z lidí s holema, hůlkama, atd. Též také mužského pohlaví, z cesty uvnitř hromadných dopravních prostředků, atd... Postupně jsme na tom pracovali a dnes je vše, zdá-se, daleko daleko lepší. Od začátku naše děti respektoval a pak jsme se přesvědčili, že i ostatní děti má rád. Nechá je ať po něm klidně lezou, tahají ho za uši (vždy pod naší kontrolou) a když už ho to neba, tak se zvedne a odejde si lehnout o dva metry vedle.

8) Seznámení s novým domovem. V tuto chvíli by jste měli mít vše připravené pejska pomalu seznamovat s novým domovem a jeho okolím. Buďte opatrní a zpočátku jej sledujte. Jeho reakce na zvuky, předměty, lidi a jinná zvířata. Venku i doma. Skládejte postupně puzzle jeho povahy. Je to důležité pro jeho pochopení, výběr vhodných aktivit a vyhnutí se stresovým situacím. Není od věci si vzít v práci volno na prodloužený víkend a s pejskem strávit více času a pomalu ho zabíhat do jeho nastávajího denního režimu. Přímo na tomto webu je rubrika ohledně rad pro chovatele adoptovaných pejsků. Měli by Vám pomoci se případnou převýchovou.

9) Závěrem. Buďte ohleduplní a trpělivý ke svým novým kamarádům. Mnohdy se jedná o pejsky, kteří se nemohou pochlubit růžovou minulostí. České seveřánky, ani čistokrevné seveřany nepodceňujte. Potřebují v jejich aktivní sezóně (podzim, zima, jaro) pohyb, práci a to téměř každý den v týdnu, za každého počasí a světelných podmínek. Klidnou hlavou zvažte, zda jim můžete skutečně nabídnout to, co vyžadují.

Při pročítání diskuzí ohledně adopce kříženců seveřanů se rozhodně nenechte odradit komentáři typu nehlídá to, utíká to, loví to. Tito majitelé byli nejspíš příliš naivní, nebo si prostě nevěděli rady s výchovou a adopcí. Je to stejné, jako když si lidi na fórech o ovcích stěžují, že jejich beran trká (stejně komár štípe, kopřiva pálí a zima zebe - moje. pozn). Seveřani jsou sice nádherní plyšáci, ale tím se prostě nesmíte nechat oklamat. Jsou to šelmy, které od svého praotce vlka urazili jednu z nejkratších cest ze všech psích plemen. Jsou mu tedy nejbližší. Pro Vás je tu tento web a spousty odkazů, kde si můžete nastudovat potřebné informace.