Hello there, minulej rok jsem toto z nějakýho důvodu vynechal, ale teď mi to přijde jako škoda si neublejt pár řádků, abych náhodou někoho neochudil.

Nechci se nějak extra rozepisovat, tak možná nejdřív hodim tu ministory z Jablonca. Chtěl tomu osud, že s Jojinem jsme tam měli předevčírem (27.) sraz s týmem (XDDDDDDDDDD). Ještě předtim jsme museli ale v Praze s Davidem rozdat trička abychom měli zápočet z logistiky. Těžko to popsat nějak krátce a dost obsáhle, ale zkrátka jsme museli nabízet ultra normie trička s mapou světa složenou z pozitivních slov (a nebylo tam Grónsko, Antarktida, Japonsko, Filipíny, Indonésie a Zéland xD). Obv se z toho všichni ostatní vyvlíkli, takže jsme museli jet jako dva kriplové obtěžovat turisty a ještě s nima ulovit fotky.

Ale nějak se to vymyslelo, vždycky sem začal jestli chtěj něco zadara, potom sem hned familiérně přešel k tomu, že to klidně můžou vyhodit do popelnice a neurazí mě to, že potřebujeme jenom fotku. Jediný co, měli jsme na to hodinu před jediným polárním expresem do Jablonce v 8 ráno, plus prvních patnáct minut nám zabral jeden nadšenej Ind, kterýmu přes nadšení nebylo rozumět nejdřív ani slovo. Pak nám došlo, že se ptá vodkaď jsme a co studujeme. David povídá South Bohemia. Ind na to: "Oh Bohemia yes I love beautiful country I was on a course I study management in Italy..." no a tak se to s nim chvíli vinulo. Ale nastartoval to krásně, tričko si i nechal a pak už to jelo rychle, zaměřili jsme se hlavně na asiaty, kterým sem na všechno odpovídal "school is tough", což z nějakýho důvodu potom furt opakovali a smáli se nám :D. Pak jsme s Jojinem museli trochu utíkat, ale ten vlak jsme stihli.

Akorát on nestih nás. Čtyři hodiny jsme se sunuli rychlostí 20 km/h před Jizerkama, potom to bylo tak 5 km/h se čtyřma zastávkama v každý prdeli. A nebylo tam místo na sezení a nakonec se ukázalo, že to do Jablonce vlastně nejede a obkroužilo ho to tak, že jsme tam ještě pak museli hodinu a půl dojíždět :'(. Pak jsme zjistili, že tam jdete buď nahoru nebo dolu, rovina neexistuje a párkrát se ztratili, ale dál už to jelo úplně v chillu. Kapitán se setnul jaxvině a furt se ptal kdo jsme a KDY jsme přijeli, ale nakonec si to zapamatoval a začal opakovat po celej večer v půl druhý v kfku. Team spirit je teď obří, skalní skrýš, co skalní skrýš, to poloostrov jest, že budeme všechno vyhrávat XD.

No akorát jsme zapomněli, že maj všichni návštěvy a nemůžeme s Jojinem nikde normálně spát. Airbnb skončilo beznadějně a na ukrajinský ubytovně nás vyhodil chlápek s tim, že nemaj místo, ale podle mě ho měli, akorát nechtěl bejt rušenej, protože těma dveřma bylo vidět, že mu vzadu na monitoru vesele jede porno. No a když se nedá spát ani u úkáček, tak nás el capitano pustil do paneláku pod schody, hodil nám dvě karimatky a lehli jsme. Nebylo tam úplně teplo, furt tam proudili lidi a škvírou mezi schodama tam bylo vidět, tak jsme se furt museli předklánět i s těma karimatkama. Nějakej chlap s kolem navíc už šel do sklepa a na poslední chvíli si to rozmyslel a táh to do bytu. Už bylo to kolo i vidět :O. No, ale hlavně sem občas zakašlal a pak zničehonic se objevila domovnice, která tam šla total na jistotu. VY TADY BYDLÍTE? Nejvíc mě na tom mrzelo, že byla v právu, takže by bylo nemorální odporovat. Tak jsem zkusil nevinně my tady čekáme na kámoše, ale prokoukla to :/. Tak jsme si nechali hodit z šestýho patra batohy, aby nevěděla, kdo nás tam pustil (furt hlídkovala ještě vevnitř) a šli jsme hledat nonstop. Z nějakýho důvodu byly všechny zavřený, ale hospoda techtle mechtle měla aspoň do 2:30.

Tam se ukázalo, že zákon neplatí všude, vesele se kouřilo a partička feťáků s červenejma vlasama vedle si prodávala LSD. 4 chlapi a 2 ženský ve středním věku hráli šipky a nezajímalo je, jestli někdo prochází. Pití stálo asi patnáct korun, takže s daněma nevim taky jak to tam je :D. Ale taky to je zapuštěný tak třicet metrů v zemi, asi se tam žádná inspekce neprovrtá. A hlavně místo do 2:30 se ukázalo, že to tam je otevřený, dokud tam někdo sedí. Ještě přišel jeden teammate, aby nám tam nebylo smutno a v 5 se jelo prvním busem domu :') teda vlastně do Prahy, ale už jen hodinu. To, že ten poslední vlak z nějakýho důvodu jel do Budějc zase 4 hodiny už tak ani nevadilo.. 8/10. Fajn před zkouškama ještě.

Tak a teď fakt krátce jak sem "žil". Pořád mi ještě pár lidí píše, abych víc postoval, tak to nemůžu úplně ignorovat. Skoro bych řek, že sem tenhle rok neudělal nic, ale třeba se mi to jenom zdá. Prvák celkem easy, žádný extra problémy, byl sem jen na Mallorce a v Polsku, celej podzim sem strávil stavěním slepičího chrámu :D, ale aspoň mám teď pocit, že sem něco vybudoval vlastníma rukama.

To je vůbec pro mě možná to nejlepší z celýho roku, máme předmět, kde si musíme prostě založit nějaký podnikání, ale není to úplně opravdový, je to takovej hybrid. Většina lidí dělá hrnečky, náramky nebo co já vim, některý dělaj, že dělaj, ale těm to je jedno a hlavně sami věděj, že se to ví a nedaj jim to. Ale sem rád, že sem přesvědčil svojí skupinu, že budem slepičí malochov, protože voni dostanou kredity a mně zůstanou slepice i po skončení, kdysi dávno sem tu psal, že je chci mít. Akorát místo doma je mám u táty v havlindě, kde se to víc hodí.

Sebralo mi to tak 3x víc času, než bych chtěl, fakt sem tam byl říjen, listopad a prosinec až do Vánoc každej pátek, sobotu a neděli a nejdřív sem sám dělal díry v zemi, pak sem se strejdou a tátou jel usmlouvat tuny dřeva, poslouchal tři inženýry (zemědělskej, stavební a strojařskej a.k.a. strejda táta a děda), jak hodiny a hodiny rozhodujou vo mým osudu (táta a děda pokaždý tvrděj přesnej opak toho, co ten druhej a strejda 10 hodin opakuje "NO, TO JE OTÁZKA!!!!§§§", znáte to).

Plán byl dělanej, jak kdyby se stavěl dům pro osmičlennou rodinu, ale zase je to teď fakt krásný. A přišlo mi to jako z filmu, když sem s tátou společně to celý stavěl, jako když v USA tuněj ty auta v garáži, co je pak ten syn dostane. A tky sem se naučil to, co z nás mladejch kluků umí dneska už málo, ty kutilský práce :D. Ale teda to sem si úplně neoblíbil, je to nutný zlo..

Kdyby kurýr neměl nehodu, už tam ty slepice sou. Hlavně doufám, že to chudák přežil. Kdybych si kdysi nepřečet, že Bill Gates kdyby byl chudej, tak řekl, že by měl aspoň slepice, protože se vyplatěj, tak bych se s tim vůbec nesral. Aj ty malý věci každodenní člověka ovlivní.. No a jinak za největší úspěch roku jednoznačně považuju, že jsme v lolku vyhráli nějaký nepatrný prachy, a pomaloučku to roste, v příštím roce dokonce pověděl šéf organizace, že když budou v únoru a březnu dobrý výsledky v playzonech, tak DOSTANEME PŘÍSPĚVKY V ŘÁDU TISÍCŮ KORUN!! :D PROTOŽE JE TEĎ ZAČAL SPONZOROVAT REDBULL, což je pro mě jako splněnej dětskej sen, takže pojedem jak Laszák na hrazdě a uvidí se. A to by byl Jojin ale v šestnácti pořádnej frajeris XD. NIKDY TO NEVZDÁVAT, což vlastně podle mě ani neni tak úplně dobrá rada, ale občas přecijen jo.

No a back to reality, dneska sem se učil, zejtra se budu učit, na silvestra se budu učit, pak se budu učit, ptž se ze mě pomalu stává šprtík, prostě chci to dávat napoprvý, aby bylo volno a čas někam jet. Na to, že teď cejtim, že zejtra bude the lowest point of my life, tak to není tak strašný. Taky sem tenhle rok objevil youtubedoubler, kde si házim písničku zároveň s její osmibitovou verzí, protože to je nej věc na světě zkrátka, ale koukám, že se už moc vykecávám.

Užijte si to na silvestra víc než já a mějte se krásně, milujte se a množte se, hlavně ty, brácho, už bych chtěl bejt aspoň strejda a vod června vod manželství čekám, kdy s tim přilítneš. Taky čim sem starší, tim víc sem rád, že mám tak bezva rodiče, obzvlášť máma, kterou fakt obdivuju, i když ani nevim, jestli si to vlastně úplně uvědomuje. A to je tak asi pro dnešek vše. Uvidíme se příští rok, mám nějaký lepší plány, tak zas bude vo čem psát, abayo!))

Lil Tic