Handling-nemožné na počkání,zázraky v dospělosti?
SLADKÝ ŽIVOT KOŇSKÝCH MIMIN:
Handling-nemožné na počkání,zázraky v dospělosti?
Termín ,, handling „ je dnes v chovatelském světě módním hitem.Kdo ,,nehandlinguje“,není ,,in“.Dnešní díl věnujeme tomu,jaký tento vzrušující termín který obsah,co ony v názvu (hand) dělají za činnosti (-ing) a zda handling skutečně přináší výsledky,které slibuje odborná literatura , ,,koňští zaklínači“ o chovatelské povědomí.
Neobstojím před brusiči jazyka,protože místo handlingu nenabídnu vyhovující české pojmenování.V zájmu tohoto ošklivého anglicismu jen prosím,abyste jej nečastovali termologickými nepřístrojnostmi jako ,, imprinting“ či dokonce ,, lorenzovský imprinting“ ,se kterými nemá mnoho společného a které jej ve vědeckých kruzích biologicky kompromitují ( k handlingu dochází většinou až po uplynutí věku hříbat,ve kterém se o imprintingu dá hovořit).Handling můžeme volně definovat jako postupy cíleně zaměřené na navázání dobrého vztahu zvířete k člověku,zajištění bezpečné ovladatelnosti a klidného přijímání podnětů,které nejsou součástí evolučně ,,plánovaného“ života příslušníka toho kterého druhu.Jednoduše řečeno,připravujeme zvíře na ty budoucí věci,na které evoluce přes svou nezdolnou fantazii nepomyslela ( u koní například na ohlávku,jezdce ,pedikúru u kováře nebo pivovarský vůz).Techniky handlingu zahrnují obvykle hlazení ,hnětení,poplácávaní ,drbání ,kterými člověk hříběti demonstruje vlídný přístup a přátelské úmysly.Cílem je vyvolat v koni přátelské naladění a zanechat dlouhotrvající dojem,jaký to bude s člověkem príma život.Součástí handlingu bývají i určité manipulace směřující ke konkrétnímu cíli (např.nasazování podušky na hřbet pro budoucí snazší přijímání sedla a jezdce).
S handlingem se zpavidla neotálí,většinou se provádí v raném věku hříběte,nejpozději krátce po odstavu.
Guru dnešních ,,handlerů“
Mezi chovateli existuje řada,,zaručených“receptů ,jak a kdy handling nejlépe provádět.Nejznámější ,,kuchařkou“ handlingu je zřejmě ta od dr.Roberta Millera z Kalifornie ( www.robertmiller.com) ,který svou metodou raného tréninku hříbat shrnul v celosvětově velmi úspěšné knize Imprint Training of the Newborn Foal ( vyd.Western Horseman Publishing v roce 1991).Kniha,resp. Metoda sama,sklidila jak obrovské nadšení,tak ostrou kritiku.Miller vychází z předpokladu imprintingu u hříbat ( proto ,,foal imprint training“ , zkratka FIT),tedy schopnosti rychlého a velmi účinného učení a vstřebávání podnětů v době krátce po narození ,na základě kterých si mládě fixuje nejbližšího tvora jako rodiče a vzor svých pozdějších sociálních a sexuálních partnerů.Přestože mají hříbata jako mláďata prekociálního typu pro imprinting vhodné předpoklady ( rodí se s plně vyvinutými smysly a krátce po porodu musejí být schopna následovat matku),doklady existence tohoto typu učení u koní chybějí ( Mills and McDonnellová:The Domestic Horse.The Evolution,Development and Management of its Behaviour.Cambridge University Press 2005).Z případů koní odchovaných bez matky a stádových druhů,kteří mívají užší vazbu na člověka než koně normálně odchovaní,nelze vyvodit,zda je ona vtištěním člověka po porodu.Z literatury není známo,že by někdy někdo vystavil koňské novorozence klasickým pokusům s účinností různých objektů jako předmětů imprintingu,tedy zjistil zda novorozené hříbě stejně ochotně následuje trojského koně či atrapu Konráda Lorenze jako vlastní matku.Bohužel/bohudík ( nehodící se škrtněte) takovým pokusům na koních dnes již nepřeje doba,neboť kromě útlocitu experimentátorů a v tomto případě zdravé neochoty majitelů koní vstupuje do hry.Ústřední komise pro ochranu zvířat proti týrání ,který by pro takový pokus požadovala pádné zdůvodnění.Nicméně ať už se o imprinting v mezích jeho učebnicové defenice jedná či nikoli,několik prvních hodin života hříběte je v každém případě vysoce citlivým a intimním obdobím,ve kterém se hříbě prvně setkává a vstřebává přímé podněty okolního světa,vyrovnává se s nimi a ,,evolučně očekává“ , že tyto podněty a události budou běžnou součástí jeho životního prostředí po celý život.Miller předpokládá,že bude-li tohoto seznámení hříběte se světem účasten člověk,stane se standardní součástí životního prostředí hříběte,a cvičení s hříbětem povede k jeho celoživotní lepší ovladatelnosti a spolupráci.Metoda dr.Millera spočívá v přesné stanoveném sledu manipulací s jednotlivými částmi těla hříběte ( ohýbání hlavy ,uší,krku,nohou,atd.) Zdánlivě jednoduchý recept však rozhodně není instantní polévkou.Z hlediska předpokladů autora má FIT svá velká úskalí,která mohou natropit více škody než užitku a pro která nelze příliš doporučit ,,zjemnění metody na koleně“,jak popsala např.Christiane Slawik v článku Metody handlingu z Alzenau v březnovém Jezdectví.(Zlí jazykové dodají,oč více vysvětlování ,tím větší byznys a věhlas autora).Principem Millerovy metody je vytvoření citlivosti (senzitizace) a naopak potlačení citlivosti (desenzititace,habituace)vůči určitým podnětům podle přání chovatele.Zatímcoje velmi nevýhodné,když koník před člověkem zoufale prchá,sotva jej spatří,žádoucím chováním je naopak ustoupení či krok vpřed na slabý tlak ruky.Nedovolím tedy hříběti útect před člověkem a vzpírat se jeho přítomnosti a dotekům ( v případě ještě vlhkého novorozeněte úkol relativně snadný ),ale naopak hříbě přiměji reagovat pohybem na tlak ruky vůči příslušnému místu na těle.Na každém dílčím úkolu je třeba pracovat tak dlouho,než hříbě na nežádoucí podnět nereaguje (nevzpírá se dotyku člověka),a naopak na žádoucí podnět odpovídá kýženým způsobem (ustoupí).Prchliví lidé by tuto metodu měli přenechat svým trpělivějším kolegům.Důležitou součástí Millerovy teorie je vytvoření respektu hříběte vůči člověku a ustanovení člověka jako ,,pana řídícího“. Limitujícím předpokladem této metody je také načasování handlingu.Autor začíná během prvních minut po porodu,tudíž je nutné porod nepropást.Velmi výhodné je mít spolupracovníka ,který podrží matku( jen aby nepřekážela; může hříbě dle libosti očichávat a olizovat).Odpůrci této metody považují Millerovy postupy za drastické,nebo přinejmenším za nepřirozené. Sám autor těmto kritikám vzdoruje logickými argumenty ,že domestikace také není z pohledu ještě nedávného vývoje koně před pár tisíci lety nic,,přirozeného“,a jeho handlingové praktiky při správném provedení hříbě v žádném případě fyzicky nepoškodí,ani jej nevystavují bolestivým zážitkům.Nutno ovšem podotknout ,že Millerovy texty nezapřou profesní zatížení veterinářovo,a nelze se ubránit dojmu,že hříbě je zde použito jako synonymum pro ,,budoucí pacient“.Běžnou součástí debat na touto metodou jsou například neutuchající pře ,zda je inspekce různých tělních otvorů nepostradatelnou součástí života dnešních koní.
Handling z pohledu vědy a překvapení nakonec!
Z vědeckého hlediska mám k metodě dr.Millera zásadnější připomínky.Dosud nebyly předloženy relevantní doklady toho,že koně podrobení FIT jsou,,způsobnější“ než koně takto netrénovaní.Rovněž není jasné ,zda je (případný) efekt metody dán právě těmito postupy,a nikoli třeba pouhou intenzivní přítomností člověka.Z hlediska vývoje a prožitku hříběte je třeba ověřit,zda je účinnost metody skutečně dána procedurami v prvních hodinách života hříběte,a zda intenzivní manipulace není pro hříbě zbytečně stresující.
Není to nabubřelý postoj ,,vševědoucího vědce“ vůči „prostým chovatelům“ ,ale připomínky ,,skeptika z povolání“,vyžadujícího metodicky korektní důkazy .Miller sám je autorem či spoluautorem několika hodnotných vědeckých publikací v oblasti veterinární medicíny,výše požadované doklady však ve vědeckém tisku nepopsal.Zmíněnými otazníky v procesu a účinnosti handlingu se však v posledních letech zabývá řada vědců.Z dosavadních prací zatím nelze činit ,,kuchařové“ závěry.Častěji a intezivnější kontakty hříbat v prvních týdnech a měsících jejich života s člověkem bezesporu ulehčují manipulaci s koňmi v dospělosti .Zdá se však,že krátkodobý handling v hříběcím věku nemá na chování hříbat kýžený dlouhotrvající vliv,a to ani pokud k němu dojde v prvních hodinách po narození,jak doporučuje dr.Miller (např.Mal et al.Appl Anim Behav Sci 1994;Willams a kol.,Appl Anim Behav Sci 2002;Williams a kol.,Equine Vet J.2003).Významný vliv má zřejmě pouze intenzivní opakující se handling ( např.Simpsonová,Appl Anim Behav Sci 2002).Podle Lansadeové a kol.(Appl Anim Behav Sci 2004) dokonce stačí začít s handlingem až po odstavu.Jedním z důvodů,proč se zatím puzzle z řady studií neskládá do jednoznačného obrázku,jsou různé cíle a postupy použité při studiu handlingu.Kromě otázek kdy a jak ,je totiž důležitá otázka ,,proč“ ,tedy k čemu by měl handling vést.Příklad:je-li cílem kůň,který se nechá v klidu nasazovat ohlávku,stačí se s ním coby hříbětem mazlit deset minut nebo mu mám při tom i nasazovat ohlávku?Podobných přikladů,a tedy hypotéz k testování,lze vymyslet nespočet,čímž se celá záležitost dále komplikuje .Důležitý je i způsob testování vlivu handlingu na chování .Koně možná dovednosti získané handlingem uplatňují pouze v určitých situacích (např.jen v neznámém prostředí,zatímco ,,doma“ se jejich chování neliší od hříbat handlingem neošetřených,,Sondergaardová a Halekoh,Appl Anim Behav Sci 2003).Ať už používají autoři jakýchkoli metod handlingu,většinou neopomenou zdůraznit,že základním předpokladem úspěchu je ,,neštvat „ matku hříběte.Matka je hříběti vzorem chování,tudíž její nepřátelský postoj vůči člověku přechází na hříbě .Bylo tedy otázkou času,kdy někoho napadla ona geniální myšlenka zkusit ,,handlovat“nikoli hříbě,ale jeho matku v přítomnosti hříběte ( Henry a kol.,Appl Anim Behav Sci 2005).Jak prosté,milý Watsone!Chování hříbat bylo tímto postupem pozitivně ovlivněno a příznivý vliv na chování hříběte přetrvával při nejmenším do jednoho roku věku hříběte .O dalším průběhu práce už nereferuje.Stejně jako v předchozích případech,i zde je další bádání nezbytné .Kdo si od tohoto článku sliboval,že se konečně doví,kdy,co a jak s koněm provádět,aby byl takový či makový ,je zřejmě zklamán.Mně samotné je líto,ale jednoznačná kuchařka handlingu hříbat se zaručenými výsledky dosud neexistuje .Na základě současných znalostí mohu (z pozice vědce )doporučit:chovejte se ke svým koním vlídně a vstřícně průběžně od jejich narození,buďte častou a trpělivou součástí jejich života,kromě své příjemné přítomnosti jim dopřeje plnou hrstí mateřskou výchovou a společnost ostatních koní a chtějte po nich,jen to čeho jsou schopni.A čas od času zkontrolujte ,jestli už vědci dospělí k jasnějším závěrům a vědí ,,Jak na to“
Příště na toulkách chováním hříbat pokročíme ke kojení a odstavu.