Odpověď p. radní Šefčíkové
Z reakce p. radní Šefčíkové cítím stesk po ušlých dotacích, pochopitelné zklamání nad zmařeným úsilím, i určitou nespravedlnost ve srovnání se školami, silnicemi, kanalizací a Chvalskou tvrzí. Úplně se však ztratilo to klíčové – ty návrhy na „revitalizaci“ prostě dobré nebyly a navázat na ně dotace bylo rizikem, které prostě nevyšlo. Možná totiž občané opravdu stojí o zachování přírodního rázu nejenom v Jeřické a 40letý, původně náletový jasan nebo divoce vysazená douglaska má pro ně větší hodnotu, než nové břízy a mobiliář sloužící pro estetickou osvětu. Nebylo lepší ty „šuplíkové“ projekty probrat s veřejností včas, ještě než byly zafixovány žádostí o dotaci? Údržba a „revitalizace“ parků není špatná sama o sobě, jen nesmí mít výrazné vady v jednotlivostech. Abych byl konkrétní:
- V případě parku Chvaly min. dva a v případě Nolčova parku 5 až 10 stromů je navrženo viditelně účelově bez opory v jejich zdravotním stavu. Mají tu smůlu, že překážejí pohledu, kompozici (!), anebo jsou příliš velké a asi nedovolují další „ekonomicky efektivní“ údržbu.
- Projekty jsou nejspíš zbytečně ambiciózní (jako nakonec byla i Jeřická). Již např. hodnocení stávajícího stavu Nolčova parku je účelové: lavičky nejsou výrazně mimo stávající cestní síť, „neinvenční“ svítidla taky nikoho neukousnou. Sporný je i sám cíl řešení – vytvořit mezi frekventovanou místní křižovatkou a soustředěnou obytnou i veřejnou zástavbou Křovinova náměstí zónu „krátkodobého odpočinku“ a „hlubokého nadechnutí“ se „skrytou elegancí“. Stávající funkce oddělené zóny pěší komunikace a protihlukové bariéry pohlcující dopravní hluk z ulic Náchodská a Ve Žlíbku vůbec není špatná. Budování vedlejších propojovacích chodníků (oba projekty západní a severní strana, stavebně zpevněné v Nolčově parku) vůbec není nutné.
- Vyloženě nešťastná byla ta gabionová zeď. Některé partie projektu i navržená probírka dřevin při prohlídce na místě budí dojem, že její výstavba byla hlavním cílem. Přitom není ani „estetickým“, ani „přírodním“ prvkem, leda možná po rozpadu kovové kostry, pak ale těžko zastane statickou funkci „opěrné zídky“, stejně tak jako „protihlukové bariéry“. Odcloňované „průmyslové objekty“ Ve Žlíbku jsou ve skutečnosti drobnými provozovnami živností a „nevzhledné stavby oplocení“ jsem v dotčeném úseku ani nenašel. Posezení či dětské hřiště v této hlukem a prachem od komunikací druhé nejzatíženější části parku je asi vtip. Nakonec bude především nevítanou pohledovou bariérou od zástavby ulice Ve Žlíbku do parku, zevnitř pak protipólem stejně nevzhledné betonové zdi školky, kterou se tam podepsali naši předchůdci.
Našly by se i další, už drobnosti, ale to hlavní je, myslím, nasnadě. Stojí nám ty dotační miliony za škody napravitelné tak za 40-50 let? A není lepší si včas alespoň ověřit průchodnost projektu v celku i detailech? Dřív, než bude zabetonován dotační byrokracií a nezbyde jen „hop“ nebo „trop“?
Konkrétně stromy na přehodnocení probírky:
Chvaly: č.14 (douglaska, 17m), č.13 (smrk Glauca, 18m)
Nolčův park: č.141 (jasan, 18m), č.138 (jasan, 12m), č.31 (pajasan, 8m), č.33 (pajasan, 8m), č.43 (javor, 12m), č.51 (javor, 22m), č.53 (jasan, 20m), č.101 (lípa, 26m, >80let), č.109 (jasan, 20m), č.44 (jasan, 24m, >80let, vyhodnocen jako nepoškozený!), č.4 (jasan, 20m).
Ing. Petr Boček
Navazující články:
Otevřený dopis V. Hoška v reakci na článek paní radní pro životní prostředí Mgr. Aleny Ševčíkové
Nezávislý posudek stavu dřevin, určených k vykácení od Ing. Richterové - část 1 a část 2
Stanovisko MHMP k problematice parků v Počernicích
Kdo za to může aneb Odmítnutí 10 miliónů korun
Bojím se lidí, kteří kácí stromy
Dendrocida v Horních Počernicích