|
 Já se přidávám ke klukům
a posílám Vám recept na nádivku
s kopřivami.
Přejeme Vám s Tobíkem dobrou chuť.
Poslední týden před Velikonocemi se nazývá Pašijový.
Co v sobě skrývají jednotlivé dny pašijového týdne?
- Květná neděle – den, kdy se v kostele světí kočičky a zelené ratolesti. Připomínka příjezdu Ježíše Krista do Jeruzaléma. Posvěcené kočičky měly dle lidové tradice magickou moc.
- Modré pondělí – z pohledu křesťanství neměl tento den žádný zvláštní význam. Hospodyně zpravidla začínaly s úklidem domácností.
- Šedé úterý – ani šedivé úterý nemá žádný zvláštní význam. Podle tradice se v tento den měly z domu vymést pavučiny, a v některých staveních se dokonce bílilo.
- Škaredá středa – i v tento den se uklízel celý dům a hlavně se vymetaly komíny. Odtud také pramení další pojmenování: sazometná středa nebo také černá středa.
- Zelený čtvrtek – podle tradice byste v tento den měli sníst něco zeleného, to vám zaručí pro celý příští rok zdraví. Hospodyně na zelený čtvrtek pekly tradiční velikonoční pečivo jidáše. V tento den se naposledy rozeznívají zvony a pak symbolicky „odletí do Říma“ a utichnou.
- Velký pátek – tento den je opředen velkou magií, řadou pověr a tradičních zvyklostí. Byl to den, kdy byl ukřižován a do hrobu uložen Ježíš Kristus. Podle pohanských pověr se nesmělo prát prádlo, ani hýbat se zemí. Kdo chtěl přijít k bohatství věřil, že skály na Velký pátek vydávají své podklady. Zvony, které v tento den mlčely, byly nahrazeny řehtačkami.
- Bílá sobota – den nesoucí se ve znamení smutku. Věřící truchlili nad smrtí Ježíšovou. Nekonaly se bohoslužby. V tento den se symbolicky ve staveních uhasil oheň a důkladně se vymetla kamna, aby se založil oheň nový, čistý… V sobotní podvečer se „navrací zvony z Říma“, aby se v neděli rozezněly a zvěstovaly novinu Kristova vzkříšení. Hospodyně pekly mazance a beránka.
- Boží hod Velikonoční – noc ze soboty na neděli je označována jako „velká noc“, odtud také pramení název Velikonoce. V tu dobu vstal Ježíš zázračně z mrtvých. Skončila doba přísného půstu a nastala doba veselí a radosti. Ráno se odnášely tradiční velikonoční pokrmy posvětit do kostela. Pletly se pomlázky a barvila velikonoční vajíčka.
- Velikonoční pondělí – tento den se nese ve znamení ryze pohanských tradic. Všude se konalo dlouho očekávané veselí - chodilo se s pomlázkami na koledu, koledovala se obarvená vajíčka. Vyšlehání proutkem mělo dívkám zajistit svěžest, mládí a plodnost
|
|
Velikonoční nádivka s kopřivami
Suroviny:
• 200 g uzeného vařeného masa
• 100 g slaniny
• 4 vejce
• 200 ml mléka
• 4 housky
• sůl
• pepř
• mladé výhonky kopřiv
• čerstvá petrželka
• trocha strouhanky
• máslo na vymazání
Příprava:
Vejce rozšleháme s mlékem, přidáme na kostičky nakrájené pečivo a nadrobno nakrájené maso, osolíme, přidáme koření a nadrobno nasekané kopřivy a petrželku a dobře promícháme. Pokud je nádivka moc řídká, tak můžeme zahustit strouhankou. Pokud je moc hustá, tak naředíme mlékem. Pečící nádobu vymažeme máslem, na dno položíme plátky slaniny a na ně dáme nádivku (pokud slanina zbyde, tak ji můžeme poklást i na povrch) a pečeme asi 40 minut.
|
