4.Práva lidí s mentálním poškozením
Vycházejí ze stále více pocitované potřeby lidí žít takovým životem,v němž bude respektována a chráněna hodnota a důstojnost každé lidské bytosti.
V roce 1961 byla přijata Evropská sociální charta,která výslovně zminovala postižené osoby jako nositele lidských práv.V roce 1971 byla Volným shromážděním OSN přijata Deklarace práv mentálně postižených osob (viz níže).Dalším významným dokumentem je Evropská konvence o prevenci týrání a nelidského nebo ponižujícího trestání,přijatá v roce 1987 v rámci Rady Evropy.V roceč 1993 byla Valným shromážděním OSN schválena Standartní pravidla pro vyrovnání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením.U nás byla tato pravidla vydána v roce 1997 Sdružením zdravotně postižených v ČR. Tyto pravidla sice nemají platnost práva,ale jsou v nich zahrnuty důležité principy odpovědnosti,aktivity a spolupráce.
Deklarace:
1.ment. post. má mít v nejvyšší míře stejná práva jako ostatní lidské bytosti
2.Ment. post. má právo na zdrav. péči a vhodnou fyzikální terapii,jakož i na takovou výchovu,která mu umožní rozvinout jeho možnosti a schopnosti
3.Ment.post. má právo na ekonomické zabezpečí a slušnou životní úroven,má právo pracovat nebo se zabývat jinou užitečnou činností
4.pokud je to možné,má ment. post. žít ve své rodině a účastnit se společenského života.Je-li jeho umístění do spec. zař. potřebné,mají být podmínky života blízké podmínkám v rodině.
5.ment. post. má právo na kvalifikovaného opatrovníka
6.ment. post. má právo na ochranu před vykořistováním,zneužíváním nebo ponižujícím zacházením.Je-li předmětem soudního stíhání,má mít právo na zákonný proces s plným uznáním svého stupně odpovědnosti
7.jestliže někteří ment. post. nejsou schopni využívat svých práv v důsledku hloubky svého postižení a ukáže se potřeba omezit bud uplně nebo částečně tato práva,pak musí být ment.post. chráněn proti zneužití tohoto omezení nebo zrušení práv.Toto omezení nebo zrušení práv má být podrobeno periodickým revizím a musí být odvolatelné u vyšší instance
5.Vzdělávání a vzdělavatelnost lidí s MR
Vzdělavatelní jsou všichni lidé.Vzdělavatelnost jako schopnost stále rozšiřovat a zdokonalovat přesné chápání významu věcí nezávisí ani na úrovni rozumových schopností vzdělávaného,ani na stupni jeho předchozího poznání =J.Dewey
Jako teoretická a metodologická východiska současné spec.ped. se nejčastěji uplatnují tyto vědecké přístupy:
1.Biologický přístup-speciální vzdělávací postupy se odvozují ze stavu lidského organismu
2.Behaviorální-zaměřuje se na chování člověka,zkoumá chování-reakce člověka jsou odezvy na okolí a učení nastane téměř samočinně.
3.Kognitivní-zaměřuje se na poznávací procesy(vnímání,učení,paměť,pozornost).Vidí jedincejako aktivního činitele v procesu učení.
4.Psychoanalytický-vychází z představy,že chování a jednání člověka je determinováno jak vědomými,tak nevědomými procesy.Využívá dosud nerozvinutých schopností,uvolnování tenzí,zvyšování sebedůvěry......
5.Fenomenologický-zkoumání pocitů a způsobů prožívání různých událostí a jevů u jednotlivých lidí. Zaměřuje se na rozvíjení tvořivosti a zájmů.
Při posuzování prognozy vývojových možností lidí s MR se v současné době ustupuje od orientace na defekt.Stále větší důraz se klade na snahu porozumět jejich pocitům,prožívání a hledání cest jejich lidské seberealizace
6.Diagnostika mentální retardace
Psychopedická diagnostika využívá diagnostiky lékařské,psychologické,sociologické,ale sleduje svůj vlastní cíl-stanovení způsobů péče,jimiž lze docílit maximálně možného stupně socializace MR jedince. Navazuje na diagnostické poznatky z ostatních disciplín a diagnozu upřesnuje.
Diag. metody:
1-Pozorování-jedna ze zákl.metod užívaných u MR,jsou dva způsoby pozorování-a)sledujeme lidi, jak něco dělají a říkají, b)ptáme se lidí na jejich vlastní jednání i chování druhých
2.Rozhovor-standartizovaný, volný
3.Dotazník-ment. ret. mají k této metodě odpor-obtížně se vyjadřují
4.Pozorování řeči-u osob s MR poruchy řeči ztěžují posouzení skutečných vnitřních charakteristik. Zjištuje se začátek a průběh vývoje řeči,druh a stupen opoždění,stav mluvidel,vyjadřovací pohotovost,gramatickou správnost,výslovnost apod. Dále jaké je obsahové vyjádření myšlenky co do bohatosti,obratnosti,originálnosti apod. U MR osob není myšlení a řeč v jednoduchém vzájemném vztahu
5.Další metody:
a)ústní zkoušky-ment. ret. spíše hádají správnou odpověď,mají trému,bojí se zesměšnění
b)praktické zkoušky-zjištují se neverbální schopnosti-pohybové a pracovní dovednosti,úroveň jemné motoriky,koordinační schopnosti
c)rozbor a hodnocení výsledků činností-nejčastěji se analyzuje a hodnotí hravé činnosti,písemné projevy,čtení a chápání čteného textu,výtvarné činnosti,pracovní výkony
-pozorování při hře-dítě se chová nejpřirozeněji,pro MR je hra často práce i zábava v jednom
-pozorování motoriky-pohyby při změně místa,pozorování mimiky,pozorování kresby a písma, sledování pohybu při práci a sportování
V diagnostice rozumových schopností se zaměřujeme na úroveň myšlenkových operací:
1.analýzu-prostřednictvím manipulace s předměty; třídění podle tvaru,velikosti,barvy; záměrná manipulace(tvoření skupin apod.)
2.syntézu-skládání jednoduchých předmětů ze dvou částí; skládání obrázků z více částí s rovnými okraji; skládání obrázků z více částí se šikmými či různě tvarovanými okraji; skládání částí do celku
3.analyticko-syntetické činnosti-popletené obrázky; obrázky s tajenkou; hledání rozdílů
Vždy je třeba postupovat od nejjednodušších úkolů k těžším.Prováděná činnost musí být pro dítě pochopitelná.Diag. činnost by měla být opakovatelná a dlouhodobá.
7.psych.zvláštnosti
-1.zvýšená závislost na pečovateli,
2.infantilnost,
3.krátkodobá pamět,zapomínají,
4.skokový emoční vývoj,
5.výkyvy nálad,afekty,aktivita,pasivita,
6.tendence splývat se skupinou,
7.kopírují vzor a lpí na určitém chování
8.nedostatečná identifikace svého já-říkat pravdu,nikdy nestavět vzdušné zámky,
9.opožděný psychosexuální vývoj,
10.nerovnováha ve výkonu,
11.nemají rádi změnu,
12.poruchy komunikace a na základě toho problém\y s okolí
13.smíšená přizpůspbivost k soc.normálům a vztahům,
14.impulzivnost,
15.labilita nálad,emocí,
16.celková porucha poznávacích procesů-konkrétní myšlení,
17.mechanická pamět a má kapacitně menší objem,
18.omezená zvídavost,
19.stereotypní ulpívavé myšlení,
20.řeč obtížná,artikulační obtíže,
21.schopnost učení je omezená,potřeba učení je snížená,
22.škola hrou,
23.nápadnosti v chování
8. Skupiny MP z hlediska spec. ped.
Těžké a hluboké MP
Velmi dlouhou dobu se pomoc hluboce MP redukovala na pouhou tělesnou péči a vůbec se nepomýšlelo na jejich rozvíjení a vzdělávání. Tyto děti i dosp. lidé, kteří většinou leží,často trpí nedostatkem stimulace.Pro nedostatek podnětů u nich nedochází k rozvoji vyšších psych. funkcí,takže jejich retardace se nejen stabilizuje,ale ještě prohlubuje.I tito postižení mají právo na to,aby byly uspokojovány jejich potřeby emocionality,lidských vztahů,aby získali pocit bezpečí,stability a aby byli stimulováni ke svému dalšímu rozvoji.
Velmi těžce a hluboce post. osoby zůstávají na stupni psych.vývoje 4měs. dítěte.Projevuje se to v jejich sociálně komunikativním kontaktu i v oblasti jejich vnímání.Schopnost navazovat dialog s okolím,případně projevit své city,mohou mnohdy pouze prostřednictvím pohybu. Psychomotorika je celostním obrazem jejich činnosti.Nezbytný je rozvoj hybnosti –cíleně ho stimulovat rehabilitačními metodami.
Metody a práce s těžce MP
V maximální možné míře mají být rodiče dětí začleněni nejen do každodenní péče o dítě,ale mají být i hlavními vykonavateli jejich stimulace,rehabilitace a výchovy.
1.Bazální tělesný kontakt-metoda nonverbální komunikace.Je základem veškeré práce při jejich vývoji a stabilizaci osobnosti.
2.Různé technické pomůcky
3.Snoozelen-zvláštní využití volného času.Při vnímání a poznávání svého okolí jsou MP dětí odkázáni na primární smyslové vjemy a odpovídající pocity a pohyby.Cílem snoozelenu je celkové uvolnění postižených.Zásadou je,že nic se nemusí,vše je dovoleno.Jde o působivou mnohostrannou nabídku smyslových dojmů,kterou mají postižení využívat spontánně a rádi.
4.Bílý pokoj a jiné rehabilitační místnosti-zpravidla místnost,kde se děti po zatmění oken mohou přenést do světa zvuků,barev,světel,fantazie.Pokoj má být izolován od rušivého vlivu okolního prostředí.
Nejvyšší zásadou při všech těchto činnostech je navázat a udržet mezilidský kontakt s post. člověkem.