Afghánských chrt a Čínský chocholatý pes

41 KARKONOSKA WYSTAWA PSÓW RASOWYCH 2016

• datum: 26.6.2016
• místo konání: Jelení Hora
• rozhodčí: Grzegorz Robak (PL)
• kruh: 7

Absolvování výstav v zahraničí je závislé na tom, zda mám štěstí a někdo nás s Caterhamem vezme s sebou. Bohužel bez osobního dopravního prostředku se moc cestovat nedá ani v České republice, natož do zahraničí.

Už před delší dobou jsem se domlouvala s chovatelkou od Afghánských chrtů Lídou Faktorovou, že bychom se do Jelení Hory mohly společně vypravit. Ona pro dokončení Polského šampionátu se svou fenou Karakush Water into Wine a já s Caterhamem  zkusit venku štěstí.

Týden před výstavou v Jelení Hoře si Caterham vrazil do pravé zadní nožičky osinu,  čili jsem musela odpískat brněnský Intercanis. Více o tom ZDE.
Do Jelení hory jel Caterham po týdenním užívání ATB, což už se viditelně začalo projevovat na stavu jeho srsti. Ani biotin, ani vykoupání v Arganové řadě PSH nepomohlo.  Nožičku měl do poslední chvíle schovanou v botičce, aby se mu do pomalu se hojící rány nedostala infekce.

Ch. Caterham Shahrastani, maj. Petra a Martin Pšádovi

Člověk by čekal, že neděle 26.6.2016 bude jako jiný výstavní den. Tedy zcela normální. Co se však od rána dělo, to by nevymyslel ani nejlepší autor Sci-fi.
Caterham mě vzbudil už ve tři hodiny. Sundal si ponožku a olizoval nemocnou nožičku.  Když jsem ho okřikla, tak si pro změnu drbal hubku a očičko, neboť z límce, který měl celý týden na krku.  se mu udělaly zapařeniny.

Ranní venčení v pohodě. K odjezdu jsem si vybrala úplně jiný spoj , než  jsem chtěla. To byla chyba. Popletla jsem si koleje metra a málem jsme neodjeli na místo určené k další přepravě do Jelení Hory. K tomu jsme ráno v pět hodin v metru potkali revizory. Jeden by řekl, že dávku nepříjemností máme za sebou.

Omyl……….teprve to začínalo. Na dálnici byla uzavírka a kus cesty jsme musely odjet po staré silnici do Mladé Boleslavi. Někde za Boleslaví začalo pršet. Déšť nás provázel až někam za Tanvald. 

Jelení Hora nás přivítala podmračným počasím. Foukal docela studený vítr. Tady mi došlo, že jsem si jaksi kromě mé bundy v barvě “ kuliočko“, nevzala nic teplejšího s sebou. Normálně si do batohu beru i něco navíc, ale tentokrát mi to z té hlavičky úplně vypadlo. Naštěstí nepršelo.

Vzala jsem Caterhama s sebou a šly jsme s Lídou pro výstavní číslo. Dle vstupního listu se výstavní čísla vydávala ve výstavní kanceláři.  Ejhle, další komplikace. Moje výstavní číslo, přestože bylo 2x zkontrolováno, že jsem výstavu zaplatila, nebylo nikde k nalezení.  Paní se mi omluvila, že chyba opravdu není na mé straně a ochotně mi vypsala číslo, které jsem měla uvedené na vstupním listu a vydala katalog. Dle mapy jsme zjistili, že jsou kruhy tentokrát na jiném místě, než Lída z letité zkušenosti byla zvyklá. V duchu jsem si říkala, že hůř už být nemůže…..

Jenže ono bylo……
Dle katalogu měla výstava začít v 10 hodin. Caterham se zdál být celkem v pohodě. S botičkou chodil už moc hezky. Odnesly jsme naše věci ke kruhům. Naše kruhy a 6 a 7 spolu sousedily, což nám vyhovovalo. Lída s „Chablis“ Karakush Water into Wine před sebou měla jen čtyři psy. My s Caterhamem cca 11 psů.

Přihlášeno bylo jen 6 Čínských chocholatých psů. Z toho dva psy ve třídě šampionů. Z České republiky byla dva zástupci. Když jsem Caterhama hlásila do Jelení Hory, přemýšlela jsem, že Caterhama přihlásím do třídy otevřené…ale když je ten šampion, dám ho do třídy šampionů. Později jsem zjistila, že to nebyl právě moudrý nápad. Člověk zkouší taktizovat, ale ne vždy se ten risk vyplatí.

Jediní dva psy a oba šampioni.  Jedním byl právě Caterham Shahrastani a druhý byl Yarik Roingold Djemanshi paní Dobrowolské.  Chlupáček proti naháčkovi. Yarik je nádherný pes. Dá se říci, že jsem byla v kruhu se svým vysněným světlým naháčkem.

Ve fenách pak jedinou českou zástupkyní byla Darsy Plyšový přítel.  9-ti letá krásná fenečka, které by její  věk nikdo nehádal.  Majitelka Ivana Strnadová ji měla přihlášenou do třídy veteránů.

Jak jsem se zmínila, chybějícím výstavním číslem nedělní potíže nekončily.  Během přípravy Caterhama do kruhu se z přilehlé střelnice ozvaly rány.  Hlavou mi proběhla jediná myšlenka. To si snad někdo nemyslí vážně. Podívala jsem se na Caterhama. Ten vyděšený výraz mi stačil, abych věděla, že klidné předvedení na pohodu, je v tahu.

Učesaného jsem ho sundala z bedýnky. Protože stále foukalo, moje úsilí bylo v ten moment v tahu. Prošli jsme se společně kolem kruhu. Caterham se kamarádil s pejsky. Loudil pamlsky.  K mému překvapení  byl Caterham v pohodě. Srdce mi poskočilo radostí. Mám to šikovného a statečného chlapíčka.

Moje radost byla ale předčasná.  Při vstupu do kruhu se střelba ozvala znovu. V ten okamžik jsem pohřbila všechny své naděje. Přestože jsem se pravidelným dýcháním snažila snížit napětí v sobě,  Caterham měl myšlenky úplně někde jinde. To nemluvím o tom, že mu zmizel i ocásek.

Pan rozhodčí Gregorz Robak nás vyzval k pohybu do kruhu. Caterham běhal bez nadšení, ocásek dole.  I když jsem ho povzbuzovala, ocásek ne a ne hodit na horu. Yarik Roingold Djemanshi (maj. Ewa Dobrowolska)  ocáskem mrskal, jako by se nechumelilo. Ocásek Caterham nehodil nahoru ani při pohybu tam a zpět. Když jsem ho stavěla na stůl, byla jsem si jistá, že z kruhu odejdeme s naším prvním VD. Pan rozhodčí Robak byl ale velmi tolerantní, ke psům velmi laskavý. Caterham  stál na stole moc hezky.  Na prohlížení pana rozhodčího vůbec nereagoval, jako by to ani nevnímal. 

K mému překvapení jsme si z kruhu nakonec za těchto podmínek odnesly V2. Musím velmi ocenit Caterhamovu statečnost. Za normálních okolností má záseky, úplně ztuhne a nechce se hnout. Přemýšlí, jak se nejkratší cestou dostat domů. Tady to za těchto podmínek v kruhu odběhal, i když s ocáskem dole. Když jsme se vracely k našemu domečku, Caterham zalezl za Lídin batoh a dělal, že v domečku není.

BOBa dostal právě Yarik Roingold Djemanshi. Darsy si odnesla Best Veterána a titul BOS.

Lída byla akorát se „Chablis“ Karakush Water into Wine v kruhu. Paní rozhodčí byla velmi pečlivá. Od doby, co Caterham opustil kruhu,  střelba se na střelnice ještě více znásobila. Ani Chablis to nebylo příjemné.  Mnoho psů negativně reagovalo na prostředí, které střelba ovlivnila. Chablis si z kruhu odnesla V1, CWC, BOB a dokončila tak Polského šampiona.

Při skládání Caterhamova zeleného přístřešku proti dešti, jsem si neprozřetelně nechala můj maličký fotoaparát CANON A 530 v kapse. A jak jsem si domeček při skládání o sobe opírala, použila jsem  trošku jsem použila sílu. Display fotoaparátu utrpěl pár šrámů. V duchu jsem si říkala, co se ještě stane.

Všechny ty karamboly, to už přestávala všechna sranda.

Cestou domů jsme se zastavily s Lídou na kávu. Cesta zpět nám pomalu utíkala. Dálnice kolem Mladé Boleslavi byla otevřená.  S Lídou a Chablis jsem se rozloučila na Černém Mostě.

Ještě jsme s Caterhamem navštívili moji maminku a sestru. Caterham si trošku odpočinul. Domů nás doprovázela maminka. Další tašku už bych totiž nepobrala. 

Po výstup z autobusu na Krakově se mi utrhlo ucho od Caterhamovy přepravky.  V těch vedrech plast měkne a ucho vypadává. Už jsem přemýšlela, že pro jistotu ještě jednu přepravku jiného typu časem koupím. 

Jsme doma. Dneska už se nic nestane……………….. Naivní to myšlenka. V podvečer přišla od Lídy Faktorové SMSka. Maminka Ich. Multi Ch. Yasani Irama, Zenaidy „Megie“ a Zafiry z Allahovy země, Xilla Tanga z Allahovy země, zemřela.

Když se za událostmi dnešního dne ohlédnu…………….  Nevzpomínám si, kdy jsem měla takový „šílený“ den naposledy. Chci věřit, že byl na hodně dlouho poslední.

V žádném případě mě tyto události neodradí od toho, zkusit znovu štěstí ve výstavním kruhu v Jelení Hoře.