Hana Veselá se svo jí dcerou Dominikou pekly pamlsky pro domácí mazlíčky a nabízely je na internetu. Zájem byl takový, že si otevřely v Liberci vlastní obchod, pojmenovaný Bone Apetit.

„Na nápad výroby vlastních dobrot nás přivedla láska ke zvířatům a veliká díra na trhu, co se týče kvalitních produktů,“ vysvětluje Hana Veselá, původní profesí zootechnička. Její dcera zase využila své vzdělání grafičky. Jejich prodejna tak láká zákazníky nejenom na zdravé chuťovky pro psy a další domácí zvířata, ale také na originální design. Ten na první pohled signalizuje, že v tomto případě nejde o obyčejný zverimex.

Zákazníci sázku na kvalitu ocenili. Od květnového otevření se v prodejně dveře netrhnou. Kromě dvou desítek vlastních výrobků nabízí rodinná prodejna také produkty menších firem. „Takových, které mají shodnou filozofii, že je možné vytvářet prospěšné produkty i bez používání chemie a šizení,“ zdůrazňuje Hana Veselá.

Majitelka se snaží neustále rozšiřovat sortiment o nové nápady. „Začaly jsme péct psí narozeninové dorty, neustále vymýšlíme nové recepty. Nedávno jsme třeba začaly dělat piškoty s masem, které jsme na trhu ještě neviděly, máme i pamlsky pro mazlíky alergiky,“ vyjmenovává Hana Veselá.

Kočkokontinent a Peská republika

Podle statistiky Federace evropských výrobců krmiv pro zájmová zvířata FEDIAF za rok 2014 chová jednoho nebo více psů 41 procent domácností v České republice. Mezi rokem 2010 a 2014 sice údaj poklesl o dva procentní body, stále ale patříme k největším chovatelům v Evropě na počet domácností. Lépe jsou na tom jen v Rumunsku, kde mělo jednoho nebo více psů 45 procent domácností. Ve Francii je to 20 procent domácností, v Německu jen 14 procent. U našich východních sousedů štěkají psi u 27 procent vstupních dveří. Obecně je v Evropě více koček, podle posledních údajů FEDIAF jde o bezmála 100 milionů, psů je přes 81 milionů. V Česku jsou zhruba dva miliony psů a jen jeden milion koček.

Se svým počtem mazlíčků na domácnost Česko představuje velký trh a stejně tak patří mezi velmoc ve výrobě krmiva. A jde o velký byznys. Evropská asociace ho vyčíslila pro rok 2014 takto: ročně se prodá zhruba devět milionů tun krmiva s obratem 15 miliard eur. Dalších patnáct miliard eur tvoří trh chovatelů, zvířecích trenérů, veterinářů a dalších služeb pro takzvaná zájmová zvířata, mezi která patří psi, kočky, rybičky, ptactvo, plazi a malí savci.

Pravděpodobně nejstarší českou firmou v oboru je brněnský Delikan, který se na trhu objevil v roce 1990. V současnosti zaměstnává kolem pětadvaceti pracovníků a měsíčně produkuje 500 až 700 tun krmiva.

„Vznik výrobních firem ovlivnila poptávka po krmivu a pozice Česka jako chovatelské velmoci v oblasti psů a koček. To vedlo v devadesátých letech k prudkému rozvoji krmivářského oboru také v oblasti domácích zvířat,“ vysvětluje Pavel Bonk, vedoucí výroby v Delikanu.

A přidává srovnání. Zatímco v letech 2002 až 2005 nebyl v sousedním Polsku jediný závod na výrobu krmiv pro domácí zvířata, v České republice jich bylo hned pět.

„Česká kynologie má ve světě dobrou pověst a to je velice dobrý základ pro vývoj a výrobu krmiv. Další faktor je český velmi konkurenční trh, pokud se podaří uspět na něm, dá se uspět i v zahraničí,“ připojuje Pavel Bouška, zakladatel společnosti Vafo vyrábějící krmivo Brit.

Ale i obor krmiv pro psy a kočky prochází v posledních letech změnami. Chovatelé se začínají zajímat o složení. „Bohužel ještě ne v takové míře, v jaké by si jejich domácí mazlíčci zasloužili. Na trhu je spousta produktů, které se tváří jako vysoce kvalitní, nicméně pokud si pak přečtete složení, z té kvality zůstane už jen cena,“ vysvětluje Martin Pučálka, zakladatel společnosti Pučálka vyrábějící stejnojmenná krmiva, a dodává, že se snaží zákazníky vzdělávat, aby věděli, co mají v obsahu krmiva sledovat.

„Bohužel hodně zákazníků se řídí tím, jak vypadá obal, a už je moc nezajímá, co dané krmivo obsahuje,“ tvrdí Martin Pučálka.

V Evropě je v této oblasti nejdál trh ve Velké Británii, celosvětově vedou firmy z USA. „Nezapomeňme, že stroje na výrobu krmiva přišly z Ameriky, takže náskok ve vývoji je jasný. Dodnes je velmi mnoho zákazníků, kteří na kanadské či americké krmivo nedají dopustit, a pozice těchto firem je na trhu velmi silná,“ upozorňuje Pavel Bonk.

Podle něj se tak v krmivech pro zvířata omezují náhražky, příchutě a látky, které všeobecně škodí, například soli. „Současný trend je používání čerstvého masa při výrobě nebo obohacení krmiva o složky, které mají prokazatelný prospěch v organismu, například ostropestřec, lososový olej, probiotika a podobně,“ dodává Pavel Bonk.

Čím žádného psa neurazíte?

Právě zájem o zdravý životní styl plní specializované podniky, jako je zmíněný liberecký Bone Apetit nebo pražská pekárna Dogtown na Letné. Ta vznikla v roce 2013 jako součást stejnojmenného podniku, který již o dva roky dříve nabízel obchod a salon pro psy. „K založení pekárny nás inspirovali naši zákazníci, kteří podobné služby znali ze zahraničí. Poté stačilo pár odborných kurzů a mnoho přečtených knih na téma zdravé výživy psa. Na základě toho jsme si vymysleli vlastní originální recepty. Inspiruje nás to, co máme rádi sami, a to je dobré jídlo a zdravý životní styl, které rádi dopřáváme i našim psům,“ vysvětluje Linda Vacovská z Dogtownu.

Pro psy nabízejí pečené produkty z různých druhů masa. V nabídce jsou muffiny, plněné koláčky, perníčky, narozeninové dorty a velmi oblíbené vánoční nebo velikonoční cukroví. „Zdobíme je zeleninovými krémy a různými semínky. Dále nabízíme sušená masa a vnitřnosti, které jsou určené pro lidskou spotřebu. Sušíme si je sami, bez konzervantů, barviv či dochucovadel,“ doplňuje Linda Vacovská.

Co psům nejvíce chutná, se nedá zobecnit. „Každý pes je jiný a má specifické chutě. Obecně je velmi oblíbená drůbež. Například sušené krůtí maso na tyčce z buvolí kůže patří mezi naše stálice a žádného psa tím neurazíte,“ podotýká Linda Vacovská. A provoz by jejímu obchodu mohla závidět leckterá provozovna potravin pro „dvounožce“. Denně v Dogtownu obslouží kolem stovky zákazníků. Ty nové se snaží přilákat specialitami, jako jsou směsi z masa, zeleniny a bylin ve verzích raw pro barfisty, tedy chovatele, kteří krmí výhradně syrovým masem a přílohami.

„Minulý týden jsme experimentovali s vepřovými vnitřnostmi a vzniklo z toho pár povedených pamlsků. Stále vylepšujeme zdobení našich pečených výrobků, a přestože nepoužíváme cukr ani barviva, vypadají jako ty pro lidi. Musíme se hodně snažit, protože kupující páníček dá na vzhled a cenu produktu, pes především na jeho chuť a vůni a my se musíme zavděčit oběma,“ popisuje Linda Vacovská.

Neplatí ale vždy, že cokoli, co je spojené s kočkami a psy, rovná se zlatému dolu. Psí kavárna v Plzni, jejímž provozovatelem bylo sdružení S. O. S. Život pro koně – útulek pro staré a týrané koně, před časem ukončila činnost. Pejskaři chodili v malém počtu, a tak kavárna neuživila ani sama sebe, natož aby pomáhala koním v útulku.

„Poloha nebyla z nejlepších, byť byla téměř v centru Plzně, ale špatně se tam parkovalo. Problém je v tom, že Plzeň a Plzeňáci na podobný typ zařízení ještě nedorostli. Podobně neslavně skončila i psí pekárna v Plzni a ta byla přímo v centru u náměstí,“ odhaduje příčiny neúspěchu Blanka Schröpferová, která za projektem stála. Na každém rohu to samé

Pro své domácí mazlíčky zákazníci rozhodně neutrácejí jen za krmivo. Stále více se orientují i na psí módu. Právě do tohoto oboru se loni vrhl Patrik Šilhavý. „Po letech strávených ve velkých korporacích jsem cítil, že je čas na změnu a že bych nasbírané zkušenosti rád využil ve vlastním projektu. Vzhledem k tomu, že psi jsou mojí láskou i mým koníčkem už hodně dlouhou dobu, o druhu podnikání bylo rozhodnuto celkem rychle,“ popisuje Patrik Šilhavý cestu k psímu byznysu.

Zhruba rok trvalo, než si analyzoval trh, definitivně se rozhodl odejít ze zaměstnání a našel vhodný koncept. „Přestože Česká republika patří mezi země s největším počtem psů na obyvatele, byznys s chovatelskými potřebami u nás kupodivu nebyl příliš rozvinutý. Většina obchodníků se spoléhá na největší velkodistributory, čímž ovšem dochází k tomu, že zverimex najdete na každém kroku, ale prakticky všichni mají stejnou nabídku,“ doplňuje Patrik Šilhavý.

E-shop Dogg.cz, který otevřel loni v dubnu, se proto rozhodl zaměřit výhradně na prémiové zboží. „Těžiště našeho byznysu je v luxusní módě pro psy. Luxusní pro nás znamená, že zboží je vyrobeno ručně, není produkováno v ohromných kvantech někde v Asii, je vyrobeno z kvalitních a trvanlivých materiálů, a jak my říkáme, každý výrobek,má svůj příběh‘. V neposlední řadě naše móda pro psy má takové střihy, které psům umožňují plnohodnotný pohyb, a proto jim oblečení na sobě nevadí,“ popisuje Patrik Šilhavý.

Kvalitu oblečení pro psy odrážejí i jeho ceny. „Často někoho překvapí, když zjistí, že kabát pro psy stojí pět tisíc a více, ale je to způsobeno právě jeho původem a kvalitou zpracování. Když si půjdete koupit kabát z tvídu pro sebe, také nečekáte, že bude stát pětistovku,“ upozorňuje Patrik Šilhavý.

Zákazníci se podle něj mohou na svých psech opravdu vyřádit. Kromě obojků, motýlků, vodítek a kabátů mohou pro své miláčky koupit pletené svetry z ovčí vlny, bekovky a nově i šály.

„Prodáváme také luxusní pelíšky a postele pro psy. Zákazníci je mohou vzhledově sladit s ostatním vybavením pro psa. Celkově sledujeme čím dál větší příklon ke kvalitním a nadčasovým výrobkům. Spoustě lidí dnes záleží na tom, jak vypadají, co si oblékají a jak je vybaven jejich byt, a proto stejnou úroveň očekávají i u příslušenství pro své psy,“ podotýká Patrik Šilhavý.

Módu pro svůj e-shop sami dovážejí z Londýna, kde sídlí manufaktura Love My Dog, která je v Británii nejvyhlášenější značkou pro psy. Od listopadu loňského roku tuto značku nabízejí také v luxusním butiku Obsession poblíž Pařížské ulice. A letos chtějí na trh přijít i s vlastní značkou výrobků.

Zlaté rybky

Úspěchy obchodů zaměřených na mazlíčky potvrzují, jak výnosný a perspektivní je tento obor byznysu. Češi ale nevydělávají jenom na psech. Skutečnou velmocí je země dlouhodobě například ve vývozu akvarijních rybiček.

„Již bývalé Československo bylo chovatelskou a pěstitelskou velmocí. Netýkalo se to pouze akvaristiky, ale i papoušků, králíků, kaktusů, orchidejí a podobně. Pravděpodobně šlo o návaznost ještě na Rakousko-Uhersko,“ vysvětluje Petr Dvořák, prezident Unie akvaristů České republiky. Úspěchům v těchto oborech přály i historické souvislosti. „Česko má tak silnou pozici v akvaristice především proto, že za dob socialismu to byl slušný přivýdělek k platu a lidé na to měli spoustu času po práci,“ připojuje majitel zlínské firmy Animals Holding Milan Chovančík.

Tradice několika desetiletí pak dala tuzemským chovatelům náskok před jejich kolegy ze západní Evropy. „V akvaristice je velmi důležitá kvalita ryb. To je dáno především výživou, kdy se u nás používá převážně živá potrava. Pokud jsou rozmnoženy vzácné nebo těžko množitelné druhy ryb, pak na rozdíl od západních zemí je to ve stovkách či tisících jedinců. Takže základem úspěchu je zvládnutý chov, žádná náhoda,“ podotýká Petr Dvořák.

V Evropě je podle údajů nizozemských profesionálních sdružení Česká republika největším exportérem. Export znovu oživilo oslabení koruny. Zatímco před lety čeští akvaristé vyváželi zhruba za čtyři miliardy ročně, silnější měna tento objem snížila zhruba na polovinu. Po devalvaci vývoz opět roste. Český pet byznys netáhne jen export. Klíčová je pro něj silná domácí poptávka.