Světová zdravotnická organizace připravuje tzv. pandemickou úmluvu, kterou by měly státy včetně Česka postupně přijmout. Podle mecenáše, matematika a společenského reformátora Karla Janečka v sobě úmluva skrývá veliké nebezpečí v podobě hrozby manipulace, cenzury či ovládání států kvůli zájmům nadnárodních celků včetně farmaceutických firem. Janeček pro ParlamentníListy.cz důrazně varuje před jejím přijetím.

Moderátor Tucker Carlson, nyní proslavený po celém světě za své interview s Vladimirem Putinem, se objevil také na World Governments Summit 2024 (summitu vlád světa - pozn. red.) v Dubaji. Tam odpovídal na některé otázky ohledně svého interview. A některé jeho odpovědi byly velice překvapivé. Například že považuje Moskvu za krásnější a bezpečnější než jakékoliv město v USA. Nebo že američtí činitelé z historie znají jen Churchilla, Chamberlaina a Hitlera. Ale hlavně, že po všech svých interview s lidmi, kteří řídí státy, došel k jednomu závěru: „Ti, kdo vedou, zabíjejí lidi.“ A to včetně USA.

„Ukrajina hnědne neuvěřitelným způsobem a Evropa jí k tomu pomáhá, přestože má plnou hubu úcty k obětem holokaustu, to pokrytectví je naprosto úděsné,“ bezpečnostní analytik Jan Schneider v pořadu Aby bylo jasno hovořil na téma současného rusko-ukrajinského konfliktu a analyzoval některé výroky ruského prezidenta Putina, které zazněly v nedávném rozhovoru s americkým moderátorem Tuckerem Carlsonem. Souhlasil s jeho tvrzením, že Rusko nemůže být na Ukrajině poraženo, a vysmál se západním technologiím, jako jsou letouny F-35, které mají zajistit bezpečnost.

Nebýt „totáče“ neměl by Klaus žádný polštář pro své reformy, neměli bychom žádné mosty ani přehrady, ani D1, která se začala budovat v roce 1967, do jejíž výstavby tehdejší režim nepřipustil ekologické teroristy, a ani velké nemocnice. Tak dnes mluví hvězda 17. listopadu 1989, porevoluční ministr práce Petr Miller. S ParlamentnímiListy.cz mluvil někdejší dělník z ČKD zejména o dnešku.

Probuzení občanů zrovna nevidí celostní lékař Jan Hnízdil. „Fakta týkající se zneužití covidu (Ukrajiny) k mocensko-politickým účelům odmítají i s odstupem. Říká se tomu pštrosí syndrom. Někteří lidé se tak bojí pravdy, že ji raději nechtějí znát,“ sdělil ParlamentnímListům.cz. A umělci a jiné osobnosti, které nás vedou ke konformitě? „Důvěru a sympatie, které k nim chováme, automaticky přeneseme na sdělení, které přinášejí. ‚Přece by nám nelhali,‘ říkáme si. Ale lhali,“ soudí Hnízdil.

Zdeněk Svěrák s Ladislavem Smoljakem mnoho let tvořili nerozlučnou dvojici. Společně stáli za nezapomenutelnými komediálními filmy, spojovalo je Divadlo Járy Cimrmana, které zakládali. Podle režisérova syna Filipa si ovšem v soukromí příliš nerozuměli. V osobní rovině se podle něj rozešli už na začátku devadesátých let. Kritická slova na adresu Zdeňka Svěráka a dalších však odmítá Filipův bratr David Smoljak.

Západ nechce dodat Ukrajině moderní zbraně, soudí analytik Štěpán Kotrba. „Existuje vysoká pravděpodobnost pokoutného prodeje nebo zajetí pokročilé technologie a reverzního inženýringu protivníkem,“ zdůvodňuje. ParlamentnímListům.cz vysvětlil, proč najednou čteme v médiích o Ukrajině špatné zprávy. „Poslední velkou ofenzivou této války bude obsazení Oděsy až po Podněstří. Ztráta přístupu Ukrajiny k moři a konfiskace jejich námořní flotily. Civilní, i zbytků té vojenské. Pak už jakýkoliv boj nebude mít ekonomický smysl,“ vyhlíží závěr války.

Debata zástupců pětikoalice s opozicí o zavedení korespondenční volby pro Čechy v zahraničí připomíná spíš hádku malých dětí na pískovišti než politickou diskusi na úrovni. Opozice má nicméně naprostou pravdu, když říká, že by korespondenční hlasování bylo – vzhledem k naší Ústavě – problematické. Mělo by se mluvit především o tom, jak zachovat tajnost volby a zabránit možnému ovlivňování voličů. Místo toho se politici často předhánějí v tom, kdo vymyslí nejstupidnější argument.

„Jsme ovlivňováni světovou a globální politikou, přičemž se nás evropské mocnosti snaží dostat do područí a diktovat nám jejich vůli. Není to o svobodě. To, co jsme se zde čtyřiatřicet let snažili budovat, se přeměnilo v bohapusté rozkrádání a likvidaci.“ To nám řekl Robert Merva, ředitel nakladatelství Torden. Název pochází ze slovanské mytologie a znamená „tvrdá síla světla“. Kromě běžných knih vydává i ty, které by mainstream označil za provokující či konspirační, a na Slovensku má s jejich distribucí problémy.

Jsme svědky toho, že svoboda slova chřadne pro čím dál větší nezájem lidí o ni, v takovém prostředí má jen těžko šanci přežít, říká v rozhovoru pro Radio Universum Jan Jirák, přední mediální odborník a pedagog. Možná by podle něj lidi probral šok právě v podobě ztráty svobody projevu.

Fungování vyspělých zemí stojí na velice složitých systémech. Co se ale stane, když ti, kdo by se o ně měli starat, toho už nejsou schopní? Právě na tento problém se zaměřuje investor Harold Robertson. Varuje, že v USA se místo toho, aby se zjišťovalo, zda je někdo schopný, zjišťuje, zda pochází z té správné menšiny. Testy, které odhalovaly schopnosti, jsou rušeny, aby se zabránilo údajné diskriminaci. K čemu to povede? Robertson má jasno. Ke katastrofickým selháním a ztrátě geopolitického vlivu.

Češi jsou krotcí, jinak by už dávno museli demonstrovat, jako se to dělo třeba na Západě 70. let, soudí filmový režisér a pedagog, profesor Jiří Svoboda. Ten ostře obžalovává současnou Fialovu vládu, ale i některé mezinárodní kruhy.

Ekonom a profesor Peter Staněk, který radil několika slovenským premiérům, patří k těm, kteří ekonomii vnímají jako skutečně společenskou vědu pracující s lidským uvažováním. Ve svém nejnovějším rozhovoru pro web Nadační fond Svědomí národa se zamýšlí nad tím, jakou moc nad člověkem a společností může mít dluh. „Záměrně nás zadlužili, aby nás mohli vlastnit“ říká otevřeně a myslí při tom na vlivné nadnárodní skupiny.

Sociálními sítěmi od neděle koluje video, na němž hovoří právník Miroslav Kříženecký. Zabývá se životem a kariérou Petra Pavla, zejména před rokem 1989. O té Kříženecký z vlastní profesní minulosti ledacos ví a z toho vycházejí jeho pochybnosti, které na síti vzbuzují zájem.

Jaký je hlavní rozdíl mezi Nerudovou, Pavlem a Babišem? „Moc,“ říká aktivistka, spisovatelka a exposlankyně Klára Samková. Andrej Babiš ji má pořád. I jako řadový poslanec, protože ji budoval celá léta. A proto mu nyní, když zavolá, Emmanuel Macron zvedne telefon. A i kdyby prohrál, tak o ni nepřijde. Podle Kláry Samkové se Babiš už jako prezident chová, takže má jasno: „Buď 7. března usedne na Hradě papírový panák, anebo dvojitý prezident. Prezident oplývající svou mocí a mocí formální.“ A podle toho hodlá volit.

Existují rýpalové, kterým se na fialové (rudá se zelenou) vládě pořád něco nelíbí a neustále omílají „inflace“, „energie“, „plyn“ a podobné pomíjivé věci, namísto aby vládu pochválili za prosazení věcí skutečně důležitých.
Vláda například odhlasovala, že v souladu s předpisy EU budou u nás zakázány výroba a prodej jednorázových plastových příborů, talířů a brček.
Přitom si neuvědomují, jak důležité to je zvláště v dnešní době, kdy by někteří nezodpovědní občané mohli začít těmito použitými výrobky topit.

Výsledky sněmovních voleb ruku v ruce se zbavením Miloše Zemana ústavních pravomocí přinesou nebezpečí v podobě „ukrajinizace“ České republiky. Varuje před tím vysokoškolský pedagog a publicista doc. Radim Valenčík. Podle něho hrozí, že naše země bude na základě impulsů ze zahraničí nástrojem k destabilizaci celého regionu střední Evropy. Hrozba ekonomického zbídačení populace znamená prý v porovnání s tím daleko méně vážné problémy. Svou „sviňskou“ roli dle Valenčíka sehraje i mediální mainstream.

Tak jsem zase nedávno četla rozhovor s jedním tím mladým hercem, tím dítětem svého slavného rodiče, který se vyjádřil, že jeho snem sice bylo natočit film, ale jakmile si to splnil, může jít dál a zkusit něco nového a bez kamer. Předtím to byl rozhovor s dalším dítkem, které zase psalo, že nikdy točit ani hrát nechtělo, že to prostě přišlo, tak to zkusilo, ale vlastně neví, zdali je to TO, co chce dělat.

Známý český psychiatr Cyril Höschl v pořadu Kupředu do minulosti rozebral, jak epidemie koronaviru může ovlivnit naši svobodu. Připomíná, že osobní svobody i svoboda slova jsou čím dál víc ohroženy. „Od prvních týdnů koronavirové pandemie vidíme, jak jsme rázem, ze dne na den, obětovali všechny svobody, kterých jsme dosáhli po listopadu 1989,“ uvádí profesor, s tím, že se zde objevilo to, co tu bylo za okupace i za minulého režimu. V čistě modelové situaci, ale principy jsou úplně stejné.

Noví senátoři? Mnoho slibů, které ani při nejlepší vůli nemohou splnit, říká v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz Jaroslav Doubrava. Vyjadřuje se i k věcem na úrovni Unie – jednu aktuální přirovnal k hodnotě použitého toaletního papíru. „Gangy“ ve prospěch nepřizpůsobivých, poslanečtí tupouni, banda zpocených sluhů, zdegenerované elity, blouznění spasitelských sekt. A eurokomisařka Jourová? Kolaborantka, hanba pro ČR... Máme se bát Německa jako před světovými válkami?

„Erdogan krade ropu ze Sýrie a teď bude okupovat a krást plyn Řekům a Kypřanům a Evropská unie bude dělat co? Zavede další sankce na Bělorusko a Rusko,“ říká spisovatel a podnikatel Václav Řehák, který žil dlouhá léta ve Velké Británii. V rozhovoru odsuzuje nedodržování dohod ze strany Turecka i rozdělování migrantů ze shořelého migračního centra na ostrově Lesbos. Připomněl, že Brusel platí Turecku šest miliard eur, a přesto čelí výhružkám. Odsoudil i návštěvu Tchaj-wanu a chování Evropské unie směrem k Britům.

Tomáš Poláček z časopisu Reportér udělal rozhovor se známým českým výtvarníkem Adolfem Bornem. Zabrousili spolu do historie, jak blízké, tak dávné, bavili se o životě, o tom, jak to tu vypadalo po válce a dostalo se i na dnešní politickou situaci a českou mentalitu.

Návštěvu amerického ministra zahraničí Mika Pompea v Česku, který vyjádřil obavy o svobodu a demokracii jeho obyvatel, komentují ve čtvrtek bývalý prezident Václav Klaus a bývalý hradní kancléř Jiří Weigl. Podle nich není ani tak ohroženo Česko aktivitami konkurenčních velmocí Číny a Ruska, jako USA vlastní vrtkavou svobodou a demokracii.

Francouzská herečka Brigitte Bardotová se ani v pětaosmdesáti letech nebojí říct svůj názor a pro silná slova nejde daleko. V otevřeném dopise na Twitteru podpořila francouzskou policii a kriticky se vyjádřila na adresu francouzských politiků, které označila za „bezkulčáky“ a zbabělce.

Západní společnost žije vlastními tématy: patří k nim koronavirus, protirasistické demonstrace, spor o zachování či likvidaci liberalismu. Takto zahleděna do sebe přehlíží, co se děje mimo ni – hlavně v jihovýchodní Asii.

Svoboda slova je civilizační výdobytek pro všechny, proto je třeba ji bránit společně. Nestačí, že ji garantuje Ústava. Bylo by velkou chybou, kdyby se zpolitizovala a stala dalším předmětem sporů, kdy si znesvářené strany rozdělí, kdo je pro a proti. Proč nebránit demokracii jako diskusi, v níž si lidé důvěřují? Píše Adam Růžička.

Čím méně používáme rozum a zkušenosti z praxe, čím hůře ovládáme jazyk a známe jen hesla, tím méně rozumíme světu, který nás obklopuje, říká historik a spisovatel Vlastimil Vondruška. Je toho názoru, že hranicemi našeho světa jsou právě hranice našeho jazyka. V komentáři pro Mladou frontu Dnes píše, že dnešní společnost se proto nedokáže shodnout na většině elementárních postojů, jelikož díky jazyku a schopnostem jim různí lidé přisuzují různý obsah. V kontextu s tím zmiňuje pojem demokracie nebo klimatickou změnu. A zamyslel se nad tím, proč si vysloužil přízvisko „Babišův pohůnek“.

Hněvivá slovní bitka ohledně nominace Hany Lipovské do Rady ČT opět vyjevila úsilí tzv. liberálů diskreditovat, umlčet, ukřičet a vyloučit konzervativní kritiku veřejnoprávních médií, nepřipustit paletu názorů, zejména jde-li o věřící katoličku. Kam se poděl pravý liberalismus, tolerance opačného hlediska, ctnost snášenlivosti, schopnost racionálně a věcně argumentovat? Staří liberálové zrušili cenzuru, nepochybovali, že se v diskusi tříbí názory.

S odstupem tří týdnů po britských volbách je možné analyzovat situaci – vítězství Borise Johnsona je triumfem demokracie nad nevolenými globalistickými elitami. Britové dali jasně najevo, že si nenechají říkat, co je pro ně dobré a co ne, a už vůbec, koho mají či nemají volit. A vykročili po stopách svých předků. Píše Petr Bystroň.

Na otázku, zda chudí a obyčejní lidé mají vládnout, říkám hromovým hlasem ano. (G. K. Chesterton). V Anglii po téměř půlstoletí unijní vlády modernizátorů zvítězila restaurace čili patriotismus, zdravý rozum a obnova národní nezávislosti.