Jack London
Fotografie Jacka Londona.
Jack London (12. ledna 1876 – 22. listopadu 1916) byl americký spisovatel. Vlastním jménem se jmenoval John Griffith Chaney, narodil se v San Franciscu.
Jack žil od mládí dobrodružným životem. Byl námořníkem, zlatokopem, členem pobřežní rybářské hlídky i pirátským lovcem ústřic. Procestoval Spojené státy jako tulák - hobo. V době zlaté horečky se vydal na Aljašku, kde sice nezbohatl, ale později využil zkušeností ze severu ve svých povídkách a knihách.
Začal studovat na univerzitě, studium však nedokončil. Od dětství četl dobrodružnou literaturu, kterou později začal i sám psát. Zpočátku neměl úspěch - jeho styl psaní byl drsný a nezvyklý, a pro vydavatele nepřijatelný. Postupně se však prosadil, nejprve svými povídkami z Aljašky a později vydával i romány. Byl nadšeným socialistou, členem socialistické strany a odborů.
Psal námořní povídky, povídky a romány z aljašské přírody a podobně drsných prostředí lidské civilizace. Stal se i válečným zpravodajem v Rusko-japonské válce. Další oblastí byla díla se sociální tematikou.
Jack London se stal postupně známým a uznávaným spisovatelem, zřejmě nejlépe placeným ve své době. Zbohatl, koupil si jachtu a vydal se na cestu kolem světa. Žil na svém ranči v Měsíčním údolí v Kalifornii. Přes své velké příjmy měl stálé finanční potíže, celý život také bojoval s alkoholismem. Podle některých zdrojů nakonec spáchal sebevraždu (předávkování morfiem, kterým chtěl potlačit bolesti). Z vyjádření jeho dcery, z názoru historika a z dopisu, který napsal v den smrti, však vyplývá, že zemřel nešťastnou náhodou.
Jack London díla:
·Z Dawsonu k moři - 1898
·Volání divočiny a povídky z Aljašky - 1903, The Call Of The Wild
·Zlaté dno (Too Much Gold - 1904
·Mořský vlk a jiné příběhy z moře - 1904, The Sea Wolf
·Mužská věrnost/Záležitost mužů - 1904, The Faith Of Men
·Bílý tesák - 1905, White Fang
·Ztracená tvář: Výbor z povídek - 1910, Lost Face
·Bílý den - 1910, Burning Daylight
·Mezi lovci perel: Povídky z jižních moří - 1911, The South Sea Tales
·Měsíční údolí - 1913, The Valley Of The Moon (2 díly)
·Tulák po hvězdách - 1915, The Star Rover
·Joe mezi piráty: Dobrodružství na oceáně - 1938
·Moře, sníh a velkoměsta - 1963
·Za zlatem severu - 1971
·Mezi zlatokopy - 1974
Bílý tesák
Bílý tesák (v originále White Fang, 1905) je román amerického spisovatele Jacka Londona.
London navazuje na své nejznámnější dílo Volání divočiny (The Call of the Wild, 1903), avšak nyní se věnuje opačnému procesu, kdy se z divokého vlka stává domestikovaný pes. Jedním z důležitých témat je otázka vlivu prostředí na osobnost a chování jedince. V nehostiné severské pustině přežívají jen ti nejsilnější, ale London se v románu snaží ukázat, že láska a laskavost může povahu měnit stejně dobře jako násilí.
Román začal psát 27. června 1905 a dokončil ho krátce před svatbou se svou druhou manželkou Charmian Kittredge. Nejprve vycházel jako seriál v časopise The Outing Magazine (květen - září 1906) a následně byl téhož roku vydán i knižně.
Odehrává se na konci 19. století během zlaté horečky na americkém severozápadě, v dnešním kanadském teritoriu Yukon a americkém státě Aljaška. Převážná část knihy je napsána z pohledu Bílého tesáka nebo ostatních vlků a psů.
Příběh bílého tesáka:
Dva muži, Bill a Henry, a jejich šestičlenné psí spřežení putují nehybnou zasněženou krajinou, pronásledováni hladovou vlčí smečkou. Snaží se dopravit rakev s lordem Alfredem do Fort McGurry. Vychytralá narezlá vlčice v noci přichází k tábořišti a postupně odláká tři psy do lesa. Při pokusu odlákat i čtvrtého, se Bill rozhodne vlčici zabít a vydá se s puškou do lesa, přestože zbývají pouhé tři náboje. Bill se však již nevrátí a Henry nakonec zůstává sám. Vlci se každou noc stávají odvážnějšími a přibližují se k ohnivému kruhu kolem Henryho, aby svůj lov dokončili. Vyčerpaného Henryho v poslední chvíli zachraňuje skupinka mužů, která pátrá po lordu Alfredovi
Vyrušená vlčí smečka se musí vzdát kořisti, naštěstí brzy narazí na několik losů a období hladu končí. Smečka se postupně rozpadá na menší skupinky, až nakonec s vlčicí zůstávají jen tři vlci - starý jednooký vlk, mladý vůdce smečky a tříroček. Svedou o vlčici souboj, který přežije zkušený Jednooký a získává si tak přízeň vlčice. Dál putují spolu krajinou, dokud vlčice nepocítí potřebu najít ukrýt, kde by vrhla mláďata.
Mezi štěňaty je jedno šedé, silnější, živější a zvědavější než ostatní, které jako jediné z vrhu přežije další období hladu. Šedý vlček zkoumá okolní svět a seznamuje se se zákonem masa: žer, nebo budeš sežrán.
Jeden z indiánů pozná ve vlčici Kiču - poloviční fenu psa, která patřila jeho bratrovi, než utekla mezi vlky. Šedý bobr odvádí Kiču i její štěně, pojmenované Bílý tesák, do indiánského tábora u řeky Mackenzie. Bílý tesák je překvapen náhlou podřízeností své matky, považuje proto lidi za mocné bohy a učí se být poslušen jejich vůli.
Vlčí původ štěněte však vyvolává v ostatních psech nedůveru a do čela Tesákových nepřátel se postaví stejně starý Lip-Lip. Neustálé pronásledování a rvačky s ostatními nutí Bílého tesáka být chytřejším, obratnějším, lstivějším a současně zlostnějším a divočejším. V indiánském táboře zůstává zpočátku jen proto, že čeká, až se jeho matka, kterou byl Šedý bobr nucen prodat, vrátí zpět. Přílišná závislost na bozích mu však již nedovoluje uposlechnout volání divočiny a stává se z něj tažný pes. Vzdává se svobody výměnou za jídlo, ochranu a společnost, svému pánovi ale slouží z povinnosti, nikoli z lásky.
V létě roku 1898 se Šedý bobr vydává do Fort Yukonu prodávat kožešiny zlatokopům. Bílý tesák poprvé vidí bílé muže, kteří se mu zdají být mnohem mocnějšími bohy než indiáni. Jejich psi jsou však slabí a Tesák se baví vyvoláváním rvaček, které obvykle končí smrtí vyprovokovaného psa. Psí šarvátky vzbudí zájem Hezouna Smithe, zbabělého a ošklivého muže, jenž se snaží divokého Tesáka získat. Šedý bobr jeho nabídkám odolává, ale vytrvalý Smith z něj udělá alkoholika a nakonec vlka koupí za pár lahví whisky.
Krutý Smith Bílého Tesáka psychicky a fyzicky týrá, aby stvořil nejzuřivějšího psího zápasníka. Stane se z něj zkušený zabiják, až jednou při zápasu s buldokem Čerokim mu poprvé hrozí téměř jistá smrt. Zachraňuje ho důlní inženýr Weedon Scott a polomrtvého psa od Smitha kupuje.
Trpělivému Weedonovi se časem podaří získat Tesákovu důvěru. Stává se jeho „učitelem lásky“.
Poslední část popisuje spokojený život Bílého tesáka na kalifornské farmě v údolí Santa Clara patřící Weedonovu otci, soudci Scottovi. Jeho posledním úkolem je potlačit své lovecké pudy a naučit se vycházet s ostatními domácími zvířaty. V závěru zachraňuje soudce Scotta před uprchlým zločincem Jimem Hallem a přestože je po střetu těžce zraněn, přežívá. Kniha končí v romantickém duchu, když Wheedon Tesákovi ukazuje jeho štěňata, které má s ovčáckou fenou Collie.
Jack London - Volání divočiny
Pravděpodobně nejlepší příběh o psu, jaký byl kdy napsán. Buck, kříženec bernardýna a skotského ovčáka, je jednoho dne surově vytržen z pohodlí soudcova domu v prosluněném údolí Santa Clara a ocitá se na mrazivém Severu. Na Klondiku totiž vrcholí zlatá horečka a silní svalnatí psy s teplou dlouhou srstí jsou velmi potřební. Buck se musí rychle naučit rvát se v nehostinném prostředí o holý život... Vydání, které jsem jako kluk znovu a znovu čítával, bylo doplněno řadou vynikajících povídek z prostředí Aljašky - povídek plných drsné romantiky a dobrodružství, a také mnoha nádhernými barevnými fotografiemi.
Komentáře
Přehled komentářů
V klídku referátek ale chtělo by jich to víc třeba na tomhle webu jich maj tuny http://pohodaveskole.net
Debile
(Farby, 23. 9. 2010 18:38)debile tomu ani nerozumis aspon mi to pomohlo do skoly a dostal sem za 1 lamooo.... :D
Nic moc
(peeee, 7. 6. 2009 14:43)Tenhle referát je od někud stažený a za prví tam neni nic podstatnýho a zadruhý to je uplný blábol,takže kdybych to mohla ohodnotit tak jedině za pět.Tak pro příště si to radči vytiskni potrhej co by bylo docela dobrý a pak to skus napasat vlastníma slovama ju,ale jinak to docela ujde................:-D
Nic moc
(peeee, 7. 6. 2009 14:42)Tenhle referát je od někud stažený a za prví tam neni nic podstatnýho a zadruhý to je uplný blábol,takže kdybych to mohla ohodnotit tak jedině za pět.Tak pro příště si to radči vytiskni potrhej co by bylo docela dobrý a pak to skus napasat vlastníma slovama ju,ale jinak to docela ujde................:-D
.................
(lady.tekkno, 8. 3. 2009 18:00)ale já sem neřekla že sem to psala ja .. je to stažený z wikipedie.
Nechlub se cizí prací
(Nazdar, 8. 3. 2009 13:01)tendle referát je uplně všude nejdřív si to přečti a pak něco řikej!!!
jojo
(ladytekkno, 19. 6. 2007 20:59)
tenhle referát je tady hlavně pro lidi co maj stejný téma a potřebujou referát, je to zažený z různých zdroju na netu
naky divny
(bara, 7. 6. 2007 15:36)to uz vidim asi sesty stejny referat ehm.................
pohodička
(Tom, 6. 11. 2010 21:51)