Salome

Kalendář
<<	červenec / 2022	>>

Online:	1
Celkem:	27679
Měsíc:	713
Den:	11

30. 8. 2015

Salome

Salome je postava z Nového zákona bible, která '' nechtěně '' zapříčinila smrt Jana křtitele.

Zkrácený příběh pouze o Salome:

V den králových narozenin se měla konat oslava za přítomnosti státních úředníků a dvořanů. Na takových hostinách bylo vždy hodně jídla a pití. Král hodoval a pil se svými dvořany a Herodias ( králova manželka ) poslala svoji dceru ( pro královo nevlastní dceru ) do hodovní síně, aby pobavila hosty tancem. Dospívající Salome svou svůdnou krásou zcela uchvátila smysly stolovníků. Dvorní dámy se takových slavností obvykle neúčastnily a pro Heroda ( krále ) bylo velkou ctí, že dcera šlechtice tančí pro potěšení jeho hostů.Král byl omámený vínem. Ovládla ho vášeň a zcela mu zatemnila rozum. Viděl jen hodovní síň, rozjařené hosty, bohatě prostřený stůl, jiskřivé víno, oslňující světla a mladou tanečnici. V této slabé chvíli podlehl a chtěl se předvést, chtěl udělat něco, co by jej v očích hostů vyvýšilo. Slíbil, že dá Herodiadině dceři vše, co si bude přát, i kdyby to měla být polovina království.Salome spěchala za svou matkou a ptala se, oč má požádat. Okamžitě dostala odpověď - o hlavu Jana Křtitele. Salome nevěděla o pomstychtivosti své matky a zdráhala se něco takového vyslovit, ale Herodiadina odhodlanost nakonec zvítězila. Dívka se vrátila do hodovní síně se strašnou žádostí: „Chci, abys mi dal ihned na míse hlavu Jana Křtitele."

Celý příběh

Jan Křtitel jako první ohlašoval příchod Kristova království a jako první pro ně trpěl. Byl zbaven volnosti, kterou měl od zástupů, jež dychtily po jeho slovech. Byl uvězněn v žalářní kobce pevnosti Heroda Antipy. Sám Herodes poslouchal jeho kázání. Žil velmi nevázaně a při Janových výzvách k pokání se třásl. Herodes se totiž Jana bál, neboť věděl, že je to muž spravedlivý a svatý, když ho slyšel, byl celý nejistý, a přece mu rád naslouchal. Jan se k němu choval otevřeně a odsoudil ho za to že si vzal za manželku ženu jeho bratra Heroidu. Herodes sice Jana a jeho kázání respektoval ale Heroida k němu cítila jen čistou zášť a přiměla svého muže aby Jana uvěznil. Jan po dlouhých letech ve věznici začínal pochybovat o Ježíši z Nazaretu, který žil v téže době a ze kterým se setkal a o kterém pěl všechnu slávu, protože nechápal jak může nechat svého posla a služebníka tak dlouho v utrpení. Křtitel se však své víry nevzdal úplně, protože Vzpomínka na hlas z nebe, na holubici, na Ježíšovu ničím neposkvrněnou čistotu a na moc Ducha svatého, která na něho samotného v Ježíšově přítomnosti spočinula, i prorocké předpovědi - to vše svědčilo o tom, že Ježíš z Nazareta je oním Zaslíbeným. Herodes věřil, že Jan je Božím prorokem, a byl odhodlán ho osvobodit. Ze strachu před Herodiadou však svůj záměr odkládal. Herodii došlo že Jana její muž nezabije a tak se rozhodla pro lest za pomoci své dcery ( nevlastní cery krále Herodose: V den králových narozenin se měla konat oslava za přítomnosti státních úředníků a dvořanů. Na takových hostinách bylo vždy hodně jídla a pití. Král hodoval a pil se svými dvořany a Herodias poslala svoji dceru do hodovní síně, aby pobavila hosty tancem. Dospívající Salome svou svůdnou krásou zcela uchvátila smysly stolovníků. Dvorní dámy se takových slavností obvykle neúčastnily a pro Heroda bylo velkou ctí, že dcera šlechtice tančí pro potěšení jeho hostů. Král byl omámený vínem. Ovládla ho vášeň a zcela mu zatemnila rozum. Viděl jen hodovní síň, rozjařené hosty, bohatě prostřený stůl, jiskřivé víno, oslňující světla a mladou tanečnici. V této slabé chvíli podlehl a chtěl se předvést, chtěl udělat něco, co by jej v očích hostů vyvýšilo. Slíbil, že dá Herodiadině dceři vše, co si bude přát, i kdyby to měla být polovina království. Salome spěchala za svou matkou a ptala se, oč má požádat. Okamžitě dostala odpověď - o hlavu Jana Křtitele. Salome nevěděla o pomstychtivosti své matky a zdráhala se něco takového vyslovit, ale Herodiadina odhodlanost nakonec zvítězila. Dívka se vrátila do hodovní síně se strašnou žádostí: „Chci, abys mi dal ihned na míse hlavu Jana Křtitele." Herodes byl vyděšen a ohromen. Bouřlivé veselí utichlo. Všude zavládlo zlověstné ticho. Při pomyšlení, že by měl připravit Jana o život, se král zhrozil. Dal však své slovo a nechtěl, aby si hosté mysleli, že je nespolehlivý a ukvapený. Vyslovil svůj slib na jejich počest, a kdyby byl jen jeden z nich vyjádřil nesouhlas s jeho splněním, rád by byl proroka ušetřil. Dal jim příležitost, aby se za vězně přimluvili. Mnozí přišli z velké dálky, aby si poslechli Janovo kázání. Znali ho jako Božího služebníka a věděli, že je spravedlivý. Dívčina žádost je sice vyděsila, ale byli příliš otupělí na to, aby zasáhli. Za záchranu života nebeského posla se nikdo z nich nepřimluvil a tak král musel splnit svůj slib.

Když se Herodes doslechl o Kristových činech, byl velmi znepokojen. Domníval se, že Bůh vzkřísil Jana z mrtvých a vyslal jej s ještě větší mocí soudit hřích. Neustále se bál, že se Jan bude chtít za svou smrt pomstít a že na něho i na celý jeho dům dopadne soud. Sklízel ovoce svého hříšného života přesně podle Hospodinova slova: „Hospodin ti... dá chvějící se srdce, pohaslé oči a zoufalou duši. Tvůj život bude viset na vlásku, v noci i ve dne se budeš chvět strachem a nebudeš jist svým životem. Ráno budeš říkat: 'Kéž by byl večer!' a večer budeš říkat: 'Kéž by bylo ráno!' pro strach svého srdce, kterým se budeš chvět, a pro podívanou, na kterou se budeš muset dívat."