V neděli 10.9. jsme vyrazili zase na Bílendu. Udělalo se nádherně, a protože se v neděli koupu, tak jsme šli jen na Bílendu (teda to byla původní verze).
Holky
si tam pohrály na prolízačkách (pak jsme zjistili, že mě tam zapomněly
moje vodítko, z čehož byla panička úplně vedle, protože při cestě
zpátky už tam samozřejmě nebylo).
Sice jsem mohl pobíhat volně, ale náhubek jsem musel mít. Měšťáci tam totiž taky občas chodí a dávají pokuty.
Jsou tam úplně suprový výhledy na Brno. Petrov je zde vidět jako na dlani.
Má to však i jednu nevýhodu. Protože je to částečně v lese, tak na mě všude číhaly kudlibabky.
Taky jsme cestou zahlídli zralý šípky.
Ale to už se před námi rozprostřel výhled na Líšeň a my zahlédli babiččin panelák (je to ten modrý vpravo).
Pak jsme procházeli polozarostlou stezkou a vylezli na paloučku, kde jsem se s holkama proběhl.
Odtud
byl nádherný výhled na protější Stránskou skálu. Tam jsem zatím ještě
nebyl. A taky na vysílač Hády, pod kterým se rozprostírá kamenolom.
A to už jsem vyšli až k pomníčku, kde jsem narazil na jednu psí slečnu. Dlouho jsem se rozmýšlel, jestli mám zůstat s ní, nebo běžet za paničkou.
Tak jsem se ještě pokochal pohledem na Brno a utíkal za našima.
Při zpáteční cestě jsem u baráku potkali Darka. Slovo dalo slovo, nasedli jsme všichni do auta a jeli ještě k nim na chatu do Mariánek.
Tam jsem se samozřejmě zase namočili v potoku. Dark se chtěl vykoupat, ale potok je dost mělký, takže mu to nešlo.
Pak jsme lesem zamířili k chatě, kde jsme se s Darkem vyřádili.
Tentokrát jsem nebyl tak špinavej jako minule. Sice ze mě panička pár větviček vytáhla, ale stihla to před tím, než se mi stačily zamotat do srsti. Pěkně jsem se za celý den unavil, ale bylo to super. Jen na to koupání už nezbyl čas. Tak někdy jindy.