Význam omega 3 a 6 kyselin
Omega 3 a 6 mastné kyseliny
1. Rozdělení:
Polynenasycené MK (PUFA) se rozdělují do skupin, podle pořadového čísla uhlíku, za kterým se vyskytuje první dvojná vazba. Přičemž odpočítávání začíná od karboxylové skupiny. Např. ze zápisu kys. α-linolenové 18:3 cis 9, 12,15. poznáme, že kyselina má celkem tři dvojné vazby a první dvojná vazba je na 15tém uhlíku z 18ti, tudíž na třetím a proto skupina Ω3.
2. Význam omega 3 a 6 kyselin:
Mastné kyseliny Ω 3 a Ω 6 jsou velmi důležité pro každou buňku v těle, neboť slouží k vytvoření vnější buněčné struktury. Savci postrádají enzymy katalyzující vstup dvojné vazby za devátý uhlík MK, a tak jsou závislí na příjmu těchto MK prostřednictvím stravy. Mezi kyseliny, které savci nedokážou syntetizovat, patří:
kyselina linolová (18:2 cis 9,12) neboli LA patřící mezi Ω 6 a kyselina α-linolenová (18:3 cis 9,12,15) ALA patřící mezi Ω 3 = obě jsou esenciální.
Vzájemné interakce mezi kyselinami Ω 3 a Ω 6 zasahují prostřednictvím hormonů, enzymů a velké řady katalyzátorů do mnoho životně důležitých procesů v těle. Ovlivňují např. růst, vývoj mozku a sítnice oka, krevní tlak, hladina cholesterolu v krvi, projevy zánětlivých procesů, vnímání bolesti, projevy alergických reakcí, astmatu, migrénách, srážlivost krve nebo schopnost vlastní reprodukce jedince. Pro správnou funkci těchto mechanismů je tak důležité udržování obou skupin ve vyváženém poměru. Vědecký výzkum ukazuje, že udržování poměru Ω3 a6 MK do 1 : 6 může snížit výskyt rakoviny.
Obr. č. 1 Znázornění mechanizmu vzájemného ovlivňování omega kyselin:
3. Omega 3 kyseliny
3.1. Druhy a hlavní zdroje omega 3 kyselin
Z celé řady mastných kyselin, které se řadí do skupiny Ω 3 kyselin, se považují za nejúčinnější tyto tři:
- < > = eikosapentaenová kyselina, 20:5 cis 5,8,11,14,17 < > (dokosahexaenová kyselina), 22:6 cis 4,7,10,13,16,19Tyto dvě kyseliny se vyskytují převážně v živočišných zdrojích. Nejlepším zdrojem jsou studenovodní ryby; z mořských ryb: makrely, sledi, sardinky, lososi, tuňáci a ze sladkovodních ryb: úhoři, sumci, štiky či pstruzi. Zde platí, že čím chladnější vody, tím je vyšší koncentrace těchto MK v rybě. Ve farmakologii se dnes jako čisté zdroje začínají využívat i mnohé řasy např. Chlorella, Monodus (EPA), Crypthecodinium (DHA) nebo houby Mortierella (EPA) či Schizochytrium (DHA).
- < > (alfa-linolenová) 18:3 cis 9,12,15ALA umí ve svém těle syntetizovat pouze rostliny. Živočichové ji musí přijímat stravou, proto je označována jako esenciální. ALA je mimo jiné využívána jako surovina pro syntézu kyselin EPA a DHA. Je hojně zastoupena v rostlinných semenech s vysokým obsahem tuku např. ve lněných semínkách (lněný olej obsahuje cca 50-60% ALA), semenech řepky olejky, semenech šalvěje hispánské (Chia), vlašských ořeších, v sóje nebo v dýňových semíncích. ALA je i v tmavě zelené listové zelenině, mořských řasách.
Pozn.: Zajímavé je, že olivový olej, jedna z nejčastěji protěžovaných potravin racionálního stravování s vysokým obsahem nenasycených tuků, obsahuje naprosté minimum právě Ω 3 kyselin. Jeho hlavní složkou je z 70-80% kyselina olejová řazená do skupiny kyselin Ω 9.
3.2 Význam Ω3 kyselin:
Nenasycené Ω 3 mastné kyseliny jsou důležité zejména pro řízení a souhru životních procesů v organismu, popřípadě slouží i jako zdroj energie. Jsou rovněž přírodními krevními ředidly a snižují „lepkavost“ krevních buněk (tzv. hromadění krevních destiček), která může vést k takovým komplikacím, jako jsou krevní sraženiny a infarkt. Společně usnadňují transport hormonů serotoninu a dopaminu, čímž působí jako přirozené antidepresivum. Regulují hladinu melatoninu – hormonu, který ovlivňuje schopnost a kvalitu spánku a rizika vniku spánkové apnoe. Zároveň se mohou přeměňovat na protizánětlivé prostaglandiny (PG) a leukotrieny (LT), které ovlivňují činnost prozánětlivých PG a LT (viz obr.č.1), a tím pomáhají snižovat případný zánět či bolest.
EPA prospívá srdci a oběhovému systému tím, že podporuje zdravé krevní triglyceridy a krevní oběh (ovlivňuje TK), je známá svými protizánětlivými vlastnostmi, plní úlohu při přirozeném pohybu kloubů a ochraně organizmu před působením vnějšího prostředí. Např. upravuje tvorbu kožního mazu, působí preventivně proti hyperkeratilizaci chlupových folikulů, vzniku akné, předčasnému stárnutí kůže a chrání kůži před poškozením UV zářením (pomáhá blokovat uvolňování látek vznikajících účinky UV zářením, které následně narušují kolagen).
DHA je nejvíce nenasycenou mastnou kyselinou, která se v přírodě vyskytuje. Je velmi důležitá pro stavbu sítnice oka a správnou funkci nervového aparátu a podílí se na výstavbě struktury mozkových buněk. V mozku tvoří její podíl mezi polynenasycenými kyselinami zhruba 40%. Je odpovědná za zdraví buněčných membrán, které tvoří mimo jiné velkou část kůže. Kůže je pak přirozeně měkká, dostatečně hydratovaná a pružná. DHA dále podporuje normální duševní funkci, optimální paměť, vidění a učení. U plodu a mláďat má DHA zásadní význam pro vývoj mozku a zraku, motoriky a sociálního chování.
Jak již bylo řečeno výše, nejlepším zdrojem kyselin EPA a DHA jsou čerstvé studenovodní ryby a řasy, které si je akumulují ve svých tělech. Využívání rostlinných zdrojů Ω 3 kyselin není příliš šťastné řešení. Např. olej z lněného semínka poskytuje sice MK Ω 3, avšak pouze ve formě ALA, tedy polynenasycené MK s krátkým řetězcem. Tělo pak musí použít několika enzymatických kroků ve svém metabolismu, aby kyseliny ALA s krátkými řetězci přeměnilo na kyseliny s dlouhým řetězcem EPA a DHA. Tuto konverzi dokáží nejúčinněji využívat ve svých tělech býložravci, kteří nemohou spoléhat na příjem EPA a DHA stravou. U všežravců už není tato syntéza tak efektivní a někteří masožravci tuto schopnost chybí. V tomto ohledu jsou si pes s člověkem velmi podobni, přičemž např. u koček bylo prokázáno, že zcela postrádá jeden z metabolických enzymů pro využití ALA. Celý mechanizmus syntézy je složitý proces a je vázán na součinnost mnoho činitelů. Jakými jsou např. pohlavní hormony, enzymy desaturásy a elongásy a katalyzátory z řad vitamínů (vit. Řady B, vit. C), aminokyselin (L-methionin a minerálů.
Biologické přeměny ALA na kyseliny EPA a DHA se tak v případě všežravců nedostává v dostatečné množství a tělo bez dalšího příjmu snadno vykazuje jejich nedostatek. V případě psů se mohou být prvními příznaky např. soustavné problémy s kůží. Z celkového množství přijaté kyseliny ALA stravou, tak dokáže organizmus, při výše uvedených podmínkách, překonvertovat jen zhruba 3-10% na EPA a jen něco málo kolem půl procenta na DHA. Většinu přijaté ALA tak využije jako zdroj energie. Ukazuje se že, významnou roli na účinnosti konverze kyseliny ALA má hladina pohlavní hormonů jedince. V neonatálním věku je mládě savce plně odkázáno na příjem EPA a DHA mateřským mlékem, kde obsah Ω3 kyselin tvoří téměř 60% veškerých tuků. V období pohlavního dospívání se se zvyšující hladinou pohlavích hormonů zvyšuje i účinnost konverze. Svého vrcholu dosahuje s pohlavní zralostí jedince. S koncem reprodukční schopnosti a poklesem pohlavních hormonů opět klesá i účinnost syntézy. Následný pokles příjmu Ω 3 kyselin se projevuje typickými příznaky, jako jsou přírůstek na váze, rychlejší stárnutí kůže nebo potíže s pohybovým aparátem.
Dalším faktorem ovlivňující konverzi je množství přijímaných kyselin Ω6. Vysoký příjem kyseliny LA (Ω 6) stravou blokuje syntézu enzymu D6-desaturázy, která je potřebná pro přeměnu kyseliny ALA v kyseliny EPA a DHA.
4. Omega 6 kyseliny
4.1 Význam, druhy a zdroje omega 6 kyselin
Kyseliny Ω 6 ovlivňují mnoho biochemických a fyziologických procesů v těle. Nejdůležitější funkcí je tvorba molekul vyvolávajících záněty označované jako prozánětlivé prostaglandiny a leukotrieny (viz. Obr. č. 1). Produkce těchto složitých MK je důležitým krokem k účinné buněčné signalizaci ataku cizorodých látek na organizmus a nastartování odpovídající imunitní odpovědi. Mimo jiné se ale podílí se i na regulaci krevního tlaku, hladině cholesterolu či kvalitě kůže a chlupů, neboť jejich nedostatek má za následek dehydrataci pokožky, vysoušení a vypadávání chlupů a špatné hojení ran. Omega-6 MK jsou běžně obsaženy v mnoha rostlinných olejích a tucích, v mléčných produktech, v buněčných membránách svalové hmoty a tukových tkáních živočichů.
Mezi nejdůležitější zástupce Ω6 kyselin patří především kyselina linolová (LA), která je pro živočichy esenciální a kyselina arachidonová (AA). Kyselinu arachidonovou si je většina živočichů schopna syntetizovat z kyseliny LA, ale např. pro kočky je považována za esenciální.
Pro potřeby organismu je LA konvertována na využitelnější formu, kterou je kyselina gama-linolová (GLA) a v malém množství konjugovaná kyselina linolová (CLA).
Kyselina CLA má pro organismus velký význam v boji proti obezitě. Svými účinky na buněčnou membránu zabraňuje tuku vstupovat do buněk a zvětšovat tak jejich objem. Tuk se pak pomocí lipáz přesouvá do svalů, kde je snadněji využit při výrobě energie. Celý proces má následně pozitivní vliv i na růstu a obnovu svalové hmoty. Za její hlavní zdroje jsou považovány především mléčné produkty a svalovina s volně pasoucích se zvířat, kde je však zvlášť důležitý právě způsobu výživy.
CLA a GLA pak společně ovlivňují mnoho procesů, např.:
-
Potlačují ukládání
- Urychlují metabolismus a udržují metabolismus aktivnější i přes noc
- Mají antioxidační účinky
- Mírní pocity hladu
- Brání odbourávání svalové hmoty, a přispívají k její stavbě a obnově
- Pomáhají řešit řadu kožních potíží, jakými mohou být: suchá kůže, svědění kůže a různé alergie, ekzémy, záněty kůže, lupy, lámání a vypadávání srsti, lysiny, matná srst, nebo řídká srst
- Zamezují ztrátě pigmentu, nevýraznému zbarvení srsti
- Posilují imunitní systém
- Zabraňují poruchám reprodukce
- Pomáhají při poruše funkce látkové výměny a snížené funkci vnitřních orgánů, příp. jejich při jejich onemocněních (ledviny, játra, srdce)
- Jejich nedostatek může způsobovat poruchy růstu, chybný vývoj kostry nebo artritidu.
Ačkoliv je seznam pozitivních účinků kyselin Ω6 rozsáhlý, je nutné mít stále na paměti, že těchto pro tělo prospěšných pochodů lze docílit pouze za předpokladu udržení správného poměru mezi jednotlivými skupinami kyselin Ω3 a Ω6.
5. Závěr
Přes veškeré informace, která zde zazněly, je třeba si uvědomit, že se v metabolismu organizmu nevyskytují pouze kyseliny skupiny omega 3 nebo omega 6, kterým byl příspěvek věnován. Avšak jejich esencialita a vzájemné působení je stále řadí do popředí zájmu nutričních expertů po celém světě. Přesto existuje i celá řada dalších tělu prospěšných omega kyselin, které by si zasloužily naši pozornost. Možná, že se jednou dostanou do stejného podvědomí jako výše jmenované kyseliny. Např. Ω 9 - kyselina olejová nebo Ω 7 - kyselina palmitoolejová, jejímž významným zdrojem jsou plody rakytníku řešetlákový a jež plní důležitou funkci v ochraně a regeneraci tkání a mukózních vrstev sliznic.