Římskokatolická farnost Dolní Benešov

Milujete žvýkačky?

A žvýká a žvýká…

Šel jsem po chodbě kněžského semináře v Olomouci. Všude bylo ticho, protože v kněžském semináři prostě ticho většinou panuje. Potřeboval jsem navštívit jednoho spolužáka, jelikož byl jedním z mála, kdo v první polovině devadesátých let minulého století vlastnil tiskárnu, a mně se nechtělo kterési přednášky přepisovat. Stačí přece udělat kopie.

Spolužák měl na dveřích svého pokoje (a později) i na dveřích kostela, ve kterém sloužil, obrázek (piktogram), na kterém byla kravská hlava s přežvykující tlamou a celý tento výjev byl přeškrtnutý červenými pruhy ve tvaru velkého písmene X. V tu chvíli mi to připadalo napůl směšné a napůl nevhodné. Zároveň jsem si ale uvědomoval, že spolužák tím něco chtěl dát najevo…

Možná jsme si už zvykli, že nejen ve škole, v restauraci, ale i v jiných veřejných prostorách jsou žvýkačky nalepeny pod židlí, pod stolem, pod lavicí atd. Někdy by bylo lepší, kdyby citlivější povahy pod stůl nebo jiný kus nábytku vůbec nesahaly. Může je to totiž nepříjemně překvapit. Tak jako mně v našem kostele.

Bylo to myslím někdy začátkem roku 2013, kdy jsme se rozhodovali, jakým typem topení nahradíme už dosluhující a skoro nefunkční akumulační kamna v kostele sv. Martina v Dolním Benešově. Jedna z možností, která se používá asi ve dvou nebo třech kostelích na Hlučínsku, je topné sálavé těleso pod sedákem lavice. Tak jsme se podívali pod sedák v našem chrámu a pak ještě pod pár dalších sedáků v chrámové lodi a zjistili jsme dvě následující věci:

a)      pod sedáky u nás je zpevňující příčka, která by bránila instalaci topných těles

b)      bylo objeveno docela velké množství přilepených žvýkaček, zvláště v některých lavicích, které si tam možná pravidelný návštěvník bohoslužeb odkládá snad na horší časy (?)

Takže ani kostel není ušetřen různých zlozvyků, které nám mohou docela znepříjemňovat život, když bychom si chtěli např. zapřít své dolní končetiny pod sedák (ještě, že naši předkové nainstalovali do lavic klekátka, kam si naše nožky můžeme většinou pohodlně položit).

Možná si řeknete, že o nic nejde. Žvýkačka sem, žvýkačka tam, nevypnutý mobilní telefon v kostele sem, nevypnutý mobil tam…

I přes tuto drobnou zkušenost jsem svého spolužáka více pochopil. Přílišná benevolence „podává ruku“ lhostejnosti. Nechoďme touto cestou.

                                                                                  PKF