Reiki podvodníci a jiní šarlatáni
Je neuvěřitelné, kolik se nám během několika let v náší krásné zemi narodilo různých mistrů Reiki nebo Shambally a jiných nauk.
Předně chci říct, že nemám nic proti Reiki a jiným podobným naukám, ale rozhodně nemohu uvěřit tvrzení, že se za několik málo hodin sezení z někoho stane mistr Reiki, nebo jakéhokoliv jiného učení.
Schválně, jak dlouho jste se připravovali na své zaměstnání? Pokud pominu základní školu a budu počítat dobu strávenou na učilišti, nebo střední škole tak mohu počítat zhruba čtyři roky. A i pak, když jste nastoupili do zaměstnání, tak jste zajisté zjistili, že teorie jiná jest od praxe a trvalo vám nejméně rok, než jste se zapracovali a začali práci vykonávat bezchybně.
A já zde na mnohých stránkách vidím jednoho mistra Reiki vedle druhého, nábízející za nemalé peníze uzdravení, nebo zasvěcení. A to mnozí navštívili pouze několik seminářů, kde strávili pár hodin. Mnohdy asi ani to ne.
Takových skutečných mistrů, které s úctou a obdivem, můžeme nazívat mistrem, na této Zemi bude zřejmě jen několik. Možná desítky.
Celý ten systém zasvěcení k tomu však vybízí. Pamatujete si na devadesátá léta minulého století, kdy všude v inzertních novinách kolovaly inzeráty na domácí práci zvanou plnění obálek? Poslali jste stokorunu a přišla vám obálka s informací k domácí práci, kde se psalo. Podejte stejný inzerát a posílejte lidem také takovouto obálku za sto korun českých. Prostě letadlo. A zde je téměř stejný systém. Absolvujte náše semináře zasvěcení Reiki, pak si k tomu dodejte nějakou tu omáčku a otevřete si, pokud budete chtít, stejnou školu Reiki.
Nebo pomocí Reiki můžete začít léčit. A to je opravdu to nejhorší. Pokud se na mém těle bude chtít někdo učit aplikovat to, co se někde rádoby naučil, od nějakého šarlatána. Je to asi podobné tomu, pokud dorazím do nemocnice na operaci žlučníku a místo kvalifikovaného atestovaného lékaře, bude na chodbě stát zřízenec (lapiduch) a s trzením, že má přece také podobný hábit, mě bude přesvědčovat, že mi ten žlučník vyřízne stejně dobře. No, myslím, že ho každý druhý vezme něčím po kebuli, nebo drapne nohy na ramena a už ho tam nikdo nikdy neuvidí a najde si jinou nemocnici.
Myslím, že zde žádného opravdového mistra Reiki neurážím, za ním totiž stojí výsledky jeho mnohaleté práce a i jeho musí mrzet, kam se toto umění za poslední roky dostalo. A hlavně mu také jistě vadí tito duševní podnikatelé, kteří se snaží z toho jenom něco vytěžit. Což zajisté nemá s pomocí druhému nic společného.
Víte, kdysi jsem se věnoval zhruba dvanáct let různým bojovým uměním a zažil jsem za tu dobu pár mistrů, kterých si dodnes nesmírně vážím. A ti mi předali mnoho ze sebe, své znalosti, nejen technik boje, ale hlavně jak zvládat různé emoce, jak ovládat mysl, jak žít v pokoře a uctě k životu. Ale také jsem zažil mnoho tragédů, kteří po desátém, patnáctém tréninku již zakládali novou školu. A hned samozřejmě věděli, za kolik budou to své rychle nabyté učení předávat nevědomím žákům. A tak je to s každým učením, kde se točí peníze.
Já nemám nic proti tomu, platit za vědomosti někoho druhého. Ale cena musí odpovídat tomu, co mi to dá. Chápu, že člověk, který něco umí, to někde, mnohdy i draze nabyl. A i jeho čas něco stojí. Něco stojí nájem, kde svou školu provozuje. Elektřina, voda, to vše stojí peníze. To vše chápu. Ale stejně tak mi k ničemu nebude krásný drahý autoservis, kde mechanik je nemehlo, co mi na mém autě víc věcí rozbije než opraví. To pak raději půjdu za starým fachmanem do sice omšelé dílničky, ale budu vědět, že ten mi auto opraví a já budu mít zase dlouho klid. A stejné je to s tímto duchovním byznysem. Mnohdy krásně vypadající Reiki centrum nezaručuje, že se tam dočkám kýženého výsledku. Je to jen známkou toho, že ho vede schopný člověk. Mnohdy však schopný všeho. To se pak vymýšlí mnoho dalších stupňů zasvěcení, neboť tři stupně jsou přece málo. Přidáme další a několik podstupňů k tomu. A to by bylo aby nebylo, že? Ale to už je taková naše lidská přirozenost. Vytřískat z toho, co to jde.
Už se těším, jak mě tu mnozí rádoby mistři budou napadat, jak tomu vlastně vůbec nerozumím. A kdo že jsem, že chci poučovat.
A na to si rád počkám...
SOUHLAS
(POKORNÝ, 17. 1. 2017 19:53)