Klub chovatelů strukturových holubů

Názvy dle ES:

Pfautaube

Queue de Paon

Fantail

Zařazení v seznamu plemen ES: strukturoví č. 606

Původ: jedno z nejstarších holubích plemen, z Indie dovezeno v 16. století.

Plemenné znaky

V ideálním postoji figuruje popř. kráčí na špičkách předních prstů. Hlava leží na horní podušce. Krk esovitě prohnutý směrem dozadu. Tělo ze všech stran zakulaceno, postoj široký a nízký. Prsa co nejvíce vypjata, úzká křídla pevně při­léhající k tělu, letky neseny pod krajními ocasním pery. Vějíř mírně konkávní, tedy co nejširší a nejplošší, vzpřímeně nesený, při pohledu z boku téměř svis­le, pevný a bez mezer.

Posuzování

Celkový dojem — držení těla — postoj — vějíř a podušky — kvalita peří — hrud' —krk — hlava — barva a kresba.

Exteriér

Hlava: malá, jemná, zaoblená, hladká.

Oči: tmavé u bílých a při bílé hlavě. Perlové nebo oranžové u jiných rázů, perlové se upřednostňují.

Obočnice: úzké a nenápadné, světlé až tma­vé podle barvy opeření.

Zobák: střední délky, tenký, světlý u bílých, červených, žlutých, štítníků a barevnoocasých, černý u černých, indigo-tmavě kapratých a andaluziá­nú, tmavý u modrých, červenoplavých, kite, rohový u dun, stříbrných, mandlových a De Roy.

Ozobí: malé a hladké.

Křídla: úzká, pevně složená. Z pohledu ze strany zasahují konce letek jen velmi krátce za vějíř. Ohbí křídel je překryto prsním opeřením. Dočasně je povoleno více jak 10 ručních letek.

Ocas: vějíř přiměřený velikosti těla, nesmí být ani příliš malý ani nepřirozeně velký. Je mírně konkávní, kulatý, na obou stranách se lehce dotýká země, hustý a pevný, sestává z pevných, dlouhých, širokých, vzájemně se překrývajících per. Počet per není směrodatný pro kvalitu vějíře. Pra­pory per dobře uzavřené, přípustný je mírný výskyt nespojených větvi­ček v praporech per.

Opeření: pevné a husté. Podušky (horní a spodní ocasní krovky) plné a přileh­lé, co nejdelší, dobře kryjící obě strany ocasních per. Na horní podušce spočívá hlava. Čím rozvinutější, širší a hustší tato poduška je, tím lépe. Dolní poduška je široká, hustá a pevná.

Nohy: vpředu a zeširoka nasazené, neopeřené, krátké a silné. Bérce téměř úplně překryty břišním opeřením, bez narušení navazují na zaoblení přední části postavy.

Krk: štíhlý, mírně a elegantně prohnutý. Délce krku odpovídá délka zad, tak aby hlava dosedala pevně na horní podušku a nenarušovala vějíř.

Postava: malá až střední, krátká a kulatá ze všech stran, hrudní a břišní oblast vytvářejí nepřerušovanou linii. Hrud' široká, piná, dobře zaoblená, silně vypjatá. Záda mírně dutá.

Barva a kresba

Všechny barvy syté a lesklé. Bílí — čistě bílí, se stříbrnobílým leskem. Stříbrní — rov­noměrně jemně stříbřitě šedí, bez pruhů a náznaků rzi. Šedohnědí jsou rovnoměr­ně šedavě hnědí. Mléční jsou zesvětlení modří na těle, křídlech i vějíři, s bohatým pudrem, pruhy pokud možno tmavé. Almondi mají na krémovém až mandlovém základním zbarvení pokud možno pravidelně rozložené stříkání nebo celá pera v různých barvách. Ruční letky a ocas jsou krémové až bělavé s modrým a čer­ným stříkáním. Zbarvení s věkem holuba tmavne. Holubice jsou zpravidla sla­běji prokreslené, než holubi. Zbarvení kite je černě tmavé s větším nebo men­ším bronzovým leskem na krku a hrudi bronzovým vyložením v letkách a ocasu. Golddun je zesvětlená se žlutavým nádechem na hrudi, který přechází až na bři­cho. Letky a pera vějíře vyúsťují žlutě. Agate jsou jednobarevní holubi, po přepeření méně nebo více probělení, bez ustálené kresby. Ruční letky a ocasní pera jsou barevné. Proběleno je vyústění per. U De Roy je základní zbarvení oranžově (načervenale) žluté, s mahagonovým stříkáním, nebo skvrnami, občasně s větším nebo menším podílem bílé. Letky a ocasní pera jsou většinou světlejší. Popelavě červení jsou světle plaví, bez tmavých ploch, s výjimkou červeně proložených per na krku. Andaluziáni — tmavé (černomodré) zbarvení hlavy a krku, hruď, břicho a vějíř o něco světlejší, tmavomodré křídelní štíty mají načernalé lemy, letky vyús­tují tmavě. Mírné a nepříliš nápadné prorezavění letek je přípustné. Indigoví tma­vě kapratí mají bronzově zbarvenou hlavu, krk, hrud' a celé křídelní štíty, zatímco letky, ocas a podušky jsou namodralé. Bělouši (grizzle) jsou v tmavém a světlém odstínu dle intenzity probělení per, mají černé, případně tmavé pruhy. Oba pruhy čisté a protažené. Štítníci mají 6-12 bílých letek. Lentoví — s širokým nepřerušo­vaným bílým ocasním pruhem, který vytváří ohraničená zrcátka na koncích ocas­ních per. Barevnoocasí — pokud možno s barevnou horní a dolní poduškou (ocas­ními krovkami). Běloocasí — pokud možno s bílou horní a dolní poduškou. Tygři a straci — s pokud možno pravidelně rozloženou kresbou, tygři musí vykazovat barevné ruční letky a ocasní pera.

Rázy

Bílí, černí, dun, červení, žlutí, modří bezpruzí, modří černopruzí, mléční, andalu­ziáni, indigo-tmavě kapratí, stříbrní, stříbřití, červenoplaví, žlutoplaví, popelavě červení, modří kapratí, stříbřití kapratí, almondi, kite, golddun, agate ve zbarve­ní červeném a žlutém, De Roy. Bělouši (grizzle) — modří a stříbřití. Lentoví — červe­ní a žlutí. Štítníci — černí, červení, žlutí, modří bezpruzí, modří černopruzí, červe­ně plaví, žlutě plaví a modří kapratí. Barevnoocasí — černí, červení, žlutí a modří. Běloocasí — černí, červení, žlutí, modří černopruzí a modří kapratí. Tygři — černí, modří a žlutí. Straci — černí a modří.

Vady

Vadný typ, hrubé tělo, nedostatečné zaoblení postavy, příliš dlouhá nebo krátká záda, příliš viditelné ohbí křídel, dělená prsa, hlava prostrčená ocasnými pery, vza­du nasazené nohy, vysoký postoj, přespříliš krátké běháky, delší letky, nálevkovitý vějíř, deštníkovitě držený vějíř, na stranu nesený, malý nebo mezerovitý či neúpl­ný vějíř, úzká nebo měkká ocasní pera, náznaky opeření běháků, výrazné nedo­statky barvy a kresby.

Kroužek č. 8